Dva lustry

Už delší době v sobě nosím pár konkrétních myšlenek, které bych rád někomu vhodnému sdělil a zkonzultoval je s ním. Bohužel, a je to možná i vaše zkušenost, jen velmi málo lidí člověk shledá vhodnými pro takové sdělení - a pokud takoví existují, vhodných příležitostí pro takové sdělení je málo, pokud se vůbec nabízejí. A tak dnes jistá konstelace okolností způsobila, že jsem se rozhodl jednu z nich svěřit svému blogu.  

Představte si následující obraz. Vidíte lustr - a to ne ledajaký lustr. Je to ten nejkrásnější lustr, jaký je vůbec možno vidět. Jeho třpyt, blýskavost, záře, mistrovské provedení a "aristokratický majestát" vás absolutně oslní a nadchnou svou nevýstižnou krásou. Vidíte jen ten lustr a jeho záři - a nic víc.

A nyní si představte jiný obraz. Resp. jinak. Představte si ten stejný úžasný lustr, ale s jedním jediným rozdílem. Kolem toho oslňujícího lustru nyní létá obrovské množství různě velkých much, komárů a vůbec nejrůznějšího hmyzu.

A jaká je interpretace těchto dvou obrazů, resp. scén?

Ten první obraz - to je Bůh, ale žádné stvoření. Ten druhý obraz - to je Bůh a stvoření.

Řekněte: není z čistě estetického hlediska ten první obraz prostě krásnější? A pokud byste řekli ne a že krásnější je ten druhý, pak vašemu estetickému vkusu, upřímně řečeno, příliš nerozumím. Nabízí se známé "heslo": proti gustu žádný dišputát. A nyní se jistě můžeme bavit o otázce objektivity vkusu a zda něco takového existuje. K tomu už nemůžu dál nic kloudného napsat, protože zase tolik jsem nad tím nepřemýšlel a ani Tomášovu, ani Kantovu, ani jinou estetiku jsem zatím nečetl. Což mi připomíná, že mám doma doktorskou tezi Umberta Eca, která se právě Tomášově estetice věnuje ... Nicméně, stejně by mne zajímalo, jaké by asi byly výsledky ankety s otázkou, který z těch dvou obrazů by se hlasujícím líbil víc, aniž by ovšem znali jejich interpretaci. A tak nějak si troufnu intuitivně tipnout, že ten první by těch hlasů získal více ...

Na závěr už jen taková zajímavost. Nikola, jedna z hlavních hrdinek románu Vyhnanci Františky Jirousové, se v knize na jednom místě vyjádří právě v tom smyslu, že by bylo nejlepší, kdyby existoval jen Bůh a nic jiného. Jelikož si však nepamatuju přesnou citaci a musel bych jí delší dobu vyhledávat, tak to berte s určitou rezervou - v tom smyslu, že bych nerad něco dezinterpretoval. Pokud se mi přesnou citaci podaří najít, tak ji sem doplním.

P.S. Františka za svůj román před dvěma lety vyhrála Ortenovu cenu ...