Tleskám Česku, že se jasně postavilo za Izrael

Stalo se totiž jednou z mála zemí, které uznalo nárok Židovského státu na Chrámovou horu. Je varující, že 129 zemí mu jej při hlasování ve Valném shromáždění OSN upřelo.

Bohužel, drtivá většina zemí tak nedávno podpořila rezoluci Organizace spojených národů „Jeruzalém“, která popírá židovské vazby na jeruzalémskou Chrámovou horu. A to tím, že ji nazývá výhradně muslimským názvem al-Haram aš-Šaríf, jak o tom informoval web Lidovky.cz. Proti se postavilo pouhých 11 zemí, hlasování se zdrželo 31 států.

Jsem rád, že Česká republika jasně odmítla tuto historickou lež. Smutné však je, že společně s Maďarskem byly jedinými členskými zeměmi Evropské unie, které se jasně postavily za Izrael. Několik dalších (Litva, Rumunsko, Chorvatsko, Německo, Slovensko, Dánsko a Rakousko) se hlasování zdrželo. Proti hlasovaly rovněž Spojené státy americké, které dokázaly, že i přes některé rozpory za současné Bidenovy administrativy, zůstávají klíčovým spojencem Izraele, dále Austrálie a některé menší země.

Není překvapením, že pro tuto antisemitskou rezoluci hlasovaly také Rusko, Bělorusko či Srbsko. Ruský prezident Vladimír Putin sice říká, že jeho země a Izrael jsou spojenci v boji proti terorismu, ale jeho podpora zůstává na pouhé slovní úrovni. Ruská federace se ještě nikdy v mezinárodních institucích nepostavila jasně za Izrael a pokaždé hlasovala proti němu. Kreml tak tímto svým dvojakým přístupem nahrává islamistickému fanatismu a terorismu.

Židovské tradice Chrámové hory nelze popřít. Již v 10. století před Kristem nechal v těchto místech král Šalomoun postavit první judaistický chrám. Jeruzalém byl už v té době, kdy se na území současné Prahy nacházely pralesy a bažiny, výstavným hlavním městem židovského království. V současnosti je nedělitelnou metropolí Izraele. Pro Židy je Chrámová hora důkazem Boží existence a jedním z nejsvětějších míst judaismu.

Na Chrámovou horu si činí nárok i muslimové, pro které je to po Mekce a Medině třetí nejsvětější místo islámu. Údajně se odtud prorok Mohamed vznesl na nebesa. Zdejší stavby jako jsou Skalní dóm s typickou pozlacenou kupolí a mešita al-Aksá pocházejí z přelomu 7. a 8. století po Kristu, čili jsou daleko mladší než ty židovské. Proto je pouhý arabský nárok na tato místa bezprecedentním popřením historické pravdy.

Jsem rád, že český ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek se v tomto sporu jasně postavil postavil na stranu Izraele. Pevně věřím, že rovněž příští vláda premiéra Petra Fialy bude v tomto trendu pokračovat.

Kulhánkův rozlučkový tah Chrámovou horou. Svým rozhodnutím vůči Izraeli ovlivní i budoucího ministra | Domov | Lidovky.cz