moc pěkné

a k zamyšlení

Podle mne je nejdůležitější narození,

protože to ostatní by se bez narození vůbec nemohlo stát , takže to je méně důležité.

Re: Podle mne je nejdůležitější narození,

Myslím, že nejdůležitější je využít čas, který je nám v našem životě dán.

No...

Pár okamžiků již proběhlo,ale stále si myslím,že mne ty důležité ještě čekají.Hezkej článek,karma

Re: No...

Je to fajn, když se můžeme dívat dopředu s nadějí.

Když jsem si přečetl nadpis a první odstavec,

tak jsem začal lovit v paměti a co se minulosti týče, tak asi to byl okamžik, když jsem ležel na ARO a doktoři se mě snažili uvést opět do provozuschopného stavu. Po dočtení celého článku jsem si to opět připomněl: Jak jsem tam ležel, přemýšlel, jestli se otamtud ještě vůbec dostanu, co bude s rodinou, co jsem v životě dokázal a co jsem pros/píp/. Svatosvatě jsem si sliboval, co všechno udělám až se otamtud dostanu /v takových situacích se zatraceně mění hodnoty života/. No, povedlo se. ledacost jsem splnil, na něco se vykašlal /když mi otrnulo/. Fakt je ale v jednom: Člověk se má velmi pozorně dívat kolem sebe, protože to nejdůležitější ještě může přijít. Karma.

Re: Když jsem si přečetl nadpis a první odstavec,

Ano, na mnohé člověk, když mu otrne, zapomene. Ale i to málo, co splní, stojí za to. Tak ať se daří a toho dobrého ať přijde ještě co nejvíc.

Bingo! Karma!!

Re: Bingo! Karma!!

Děkuji.

Nejdůležitější minutY mého života?

Byli u toho můj táta s mámou, ale něvěřím, že to trvalo tak dlouho...

Re: Nejdůležitější minutY mého života?

Určitě to byly velmi důležité minuty.

Zkuste se na to podívat pohledem dětí, které sice takto dobře začaly, ale nikdy nespatřily světlo světa.

Který krok

cesty je nejdůležitější? První nebo poslední? Nebo snad jiný? No, a stejně je to i s těmi vašimi minutami :-)))

Re: Který krok

Myslím, že nejsme ve při. Oba dva říkáme totéž. Že je třeba si vážit každé chvíle našeho života.

Jak ale člověk pomalu stárne, začíná víc vychutnávat to, že má ještě něco před sebou. 

Díky za Váš pohled.

Pěkný

U vašich článků je mi vždycky tak nějak dobře.  Jste fajn chlap a asi by s vámi byl prima pokec. Tím vás teda nezvu na rande, abyste si nemyslel že jsem "nějaká taková" Ale hlas v Blogerovi roku jsem vám dala.

Re: Pěkný

Děkuji.

.

S tím posledním vydechnutím počkejte aspoň sto let. Mám rád tyhle Vaše úvahy a samozřejmě karma.

Re: .

absolutní souhlas[][][][][] Vlastík je asi jediný, kdo umí napsat článek tak, aby zaujal a povzbudil.

no

já bych souhlasil. Víte, ono to v podstatě není ani o těch minutách. Jestli je jich tolik a tolik. Já si spíš myslím, že jsou to momenty, jakési patníky míjené životem, ve kterých poznáváme co život obnáší. Prvním tím momentem, je, řekl bych moment , který nemáme šanci nikdo z nás ovlivnit. To je moment našeho početí. A pak už to jede jaksi samo. Otázkou však zůstává jakým způsobem jsme schopni tyto momenty vnímat a chápat. Moment dospělosti jistě nenastává dnem, kdy je nám 18. Ani dnem kdy se prvně milujeme, ani dnem, kdy cosi, či někoho ztratíme. Jde tu o komplex vlastního uvědomování si sama sebe. Získávání zkušeností, morálních zásad, hledání smyslu bytí - víry, atd. Jedná se vlastně o život sám. A na tom se asi shodneme. Jinak jste to popsal poutavě

Re: no

Určitě jste dočetl až do konce?