Co je snadnější?

            Určitě znáte lidi, kteří dokážou nádherně mluvit. Jenže jsou situace, kdy slova, nestačí. Někdy potřebujeme mít jistotu, že to, co bylo řečeno, je i pravda podložená životem.

„Je snadnější říci 'Jsou ti odpuštěny tvé hříchy', nebo říci 'Vstaň a choď? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Pravím ti, vstaň, vezmi své lůžko a jdi domů.“ A ihned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, šel domů a chválil Boha. (Lukáš 5,23-25)

            Farizeové zpochybňují Ježíšovu pravomoc „odpouštět hříchy“. Vědí, že kdyby ji Ježíš měl, musel by být Bůh. Na rozdíl od prostých lidí v tom mají jasno. I když jim srdce říká, že Ježíš je Mesiáš a Boží syn, jejich rozum svázaný židovskou teologií se tomu brání a oni nakonec Ježíš odmítnou. Ježíš jim přesto nabízí důkaz.

Je tu ale někdo, kdo tento důkaz potřebuje ještě víc, než židovští duchovní – muž, který leží Ježíši u nohou. Před chvílí slyšel, že je mu odpuštěna hříšná minulost. To je úžasná zpráva. Může tomu ale věřit?

Právě tento muž dostává důkaz, který ho přesvědčí, že může začít znovu. Ježíš ho zbavuje nemoci, kterou zavinily výčitky svědomí. Teď je zdravý. Nohy mu zase slouží, ale mnohem víc ho těší pokoj v nitru a čisté svědomí. Má znovu chuť žít. Ještě před chvílí jen čekal na smrt, teď najednou znovu vidí krásnou budoucnost. Dostal důkaz, který potřeboval.

Pane Ježíši, když od Tebe přijímám odpuštění, je to úžasná úleva. Přál bych tento prožitek každému obyvateli naší planety.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Za dobrotu na žebrotu!