Vladimír Kroupa
Dum Spiro Spero...
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3083x
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...
Co právě poslouchám
Vladimír Kroupa
La Dolce Vita… (letní povídka)
„Tak spusťte“. „Když já nevím, jak začít...“. „No, nejlepší to asi bude vzít od začátku, jsem jedno veliký ucho...“ To je fakt, uvědomila si, na začátku vlastně bylo jedno veliký ucho...
Vladimír Kroupa
Jdi tam, nevím kam, přines to, nevím co…
Můj problém byl v tom, že jsem potřeboval prachy. Kdo je taky nepotřebuje, že jo... Ne každý je ale takový mamlas, aby kvůli nim dělal takové věci...
Vladimír Kroupa
Když se smrt zasní…
Ležím si ve vysoký trávě, nade mnou stromy, co byly veliké už v době mýho dětství a po čele mi teče pot. Snažím se ho mrkáním vypudit z očí. Moc mi to nejde...
Vladimír Kroupa
Krátký proces…
Poslední, co bylo z Juana zapamatovatelné, byly jeho oči - vytřeštěné v nevěřícím úžasu. Amos přemýšlel, jaké to asi je, když vnikne slaná voda do otevřených očí...
Vladimír Kroupa
Zabij mě znovu…
Vedro k zalknutí, kapičky potu na kůži jejích nahých zad a vzdálený ruch ulice. Mohla mě zabít. Možná to ještě udělá...
Vladimír Kroupa
Tělo vcelku, duše nadranc…
Ležela na břiše a lehká přikrývka, shrnutá ke straně, jen zvýrazňovala její nahotu. Díval se na její tělo, ale nedalo se říci, že by ho vnímal...
Vladimír Kroupa
Jeden den v bance…
Když to začalo, tak jsem se schovala v šatně pana Owense. Byl slyšet křik, výstřely a řinčení skla. Najednou bylo chvíli ticho. A potom mě našli...
Vladimír Kroupa
Píšu Vám, abych nebyl sám…
Historie je kruh. Lidské trápení, touhy, radosti a pocity se stále opakují a je jedno, jaký se píše rok a kde přesně k tomu „psaní“ dochází...
Vladimír Kroupa
Chcete přežít...?
Může se to stát každému z nás. Můžeme se dostat do situace, kdy jsme odkázáni jen sami na sebe, nebo kdy na nás spoléhají ostatní. A právě tehdy je čas na to, zapojit vůli a umění – přežít...
Vladimír Kroupa
Poznání…
Je to zvláštní, ale někdy se ukáže, že když člověk ztratí jednu jedinou jistotu kterou měl, najde celý svět...
Vladimír Kroupa
Stejně to jednou asi skončím sám…
Je vedro k zalknutí a já nemám jak si vyvětrat. Chtělo by to hupsnout někam do rybníka a pořádně si zaplavat. Jo a mít tam u sebe nějakou pěknou holku, to by taky nebylo zlý...
Vladimír Kroupa
Tlupa žije…
Zbylo jich jen pár. Nejstaršímu bylo sotva tolik, aby mohl šestnáctkrát uvítat jaro po dlouhé studené zimě. Byli už na útěku druhý den a sil jim zbývalo jen málo...
Vladimír Kroupa
Konec všeho co jsme znali…
Šli jsme po ulici. Bylo to asi v noci, protože na nebi zářila světla, snad hvězd. Ale vlastně spíše kmitala, než zářila. A to byl teprve začátek. Začátek konce...
Vladimír Kroupa
Smrti hnát, když po mně hráb...
Nikdy bych nevěřil, že se to může opravdu stát. Podobné záležitosti, jako by patřily jen do světa knížek a černých snů...
Vladimír Kroupa
Rutina zabíjí, pánové...
Nebylo to dobré, vůbec to nebylo dobré. Když je v sázce život dítěte, v tomto případě spousty dětí, tak je to vždycky průšvih...
Vladimír Kroupa
Jak umřít snadno a rychle...
Byl to docela obyčejnej chlápek, něco po padesátce, někdo by řekl, že to byla obyčejná dělnická ,,lopata". Zachránil mi kdysi život...
Vladimír Kroupa
Jsem na válečný stezce...
Byl to cvok. No alespoň se tak většinou choval. Byl tam už pátým rokem a ještě měl nějakých sedm před sebou. Tak jsem si říkal, že je snad až škoda, že mě pustí z lochu dřív než jeho a já se ani nedozvím, jestli to vlastně přežil...
Vladimír Kroupa
Všechny cesty vedou do Říma. I když tam musíš zabít...
Šli jsme po něm už od roku 1995. Tehdy nám zmizel z očí krátce po bitvě o bosenské město Brčko a jeho poslední údajný pobyt byl znám právě nedaleko u řeky Driny...
Vladimír Kroupa
Odstřelovač...
Sniper, neboli odstřelovač musí někdy vystřelit i na někoho, koho by si za svůj cíl sám nevybral. Kdo někdy musel, tak tenhle příběh pochopí. Jsi šťastný Ty, kdo nechápeš...
Vladimír Kroupa
,,Lidí je na světe zbytečně moc..."
Fantasmagorické? No, v zájmu nás všech doufám, že ano. Jenže kdo to může opravdu posoudit...?
Vladimír Kroupa
Udržte ten most kapitáne...
O tom, jaký hnus je válka a o tom, co všechno se musí stát, aby to lidem došlo. Některým to ale asi nedojde nikdy...
Vladimír Kroupa
Přežít...!
Seděl jsem nahý na holé, betonové podlaze. Musel jsem mít zkřížené nohy pod sebou a ruce s propletenými prsty za hlavou. Záda jsem musel držet rovně. Jak jsem jen začal zádové svaly uvolňovat, hned mě čísi ruce chytily za spodní strany nadloktí a drsně povytáhly znovu do vzpřímené polohy...
Vladimír Kroupa
,,Mlha nad Kanálem se zvedá pánové..."
To ráno na letišti č.125 se zdálo být stejné, jako každé jiné. Studené a kalné a nikdo z pilotů - stíhačů nevěděl, jestli není tím posledním v jeho životě...
Vladimír Kroupa
,,Vrať se mi živý Vasko..."
Tenhle příběh je ,,drsný“ (a částečně pravdivý) a slabší povahy by ho raději ani neměly číst...
Vladimír Kroupa
Pod palbou...
V tomto vyprávění chci vzdát hold vojenským medikům. V každé hlídce je medik. Je vojákem, co umí život nejen brát, ale hlavně zachraňovat...
předchozí | 1 2 | další |