Vyšetřujme střelbu na Filozofické fakultě veřejně

Zasahujícím policistům patří poděkování a obdiv za odvahu, naplnili heslo "pomáhat a chránit". Uvnitř třídy byla na videu vidět minimálně jedna policistka, takže i ženy šly do "první linie".

Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia vyšetřoval od loňského 21. prosince činnost policie při střelbě na Filozofické fakultě UK. Výsledky prezentoval 9. ledna 2024 na dvouhodinové tiskové konferenci. GIBS zřejmě pouze zopakuje to, co již bylo řečeno. V Uherském Brodě (2015) zvolila variantu několikaměsíčního vyšetřování, aby si nikdo na událost ani nevzpomněl. V případě střelby v Praze zase variantu co nejrychlejšího uzavření případu, než začnou vylézat pochybení. Je to oboje špatně a na věc má dohlížet parlamentní vyšetřovací komise. Vím, všichni se chytnou za hlavu s výkřiky, že nikdy nic nevyšetřily a jenom vytvořily prostor pro politikaření. Ne, komise v zastoupení veřejnosti musí policii klást otázky, a zajistit, aby všechny závěry byly veřejné. Zatím to vypadá, že vše „odskáčou“ pouze majitelé zbraní.

První co stojí za povšimnutí, že oba střelci, z Uherského Brodu i z Prahy, se léčili s psychickými problémy. V roce 2015 i 2023 platila povinnost psychiatra informovat o problémech praktického lékaře. Tehdy ani teď nebyl ten, kdo povinnost poruši, trestně ani správně trestán. Trestáni budou držitelé a prodejci zbraní. Psychologický profil popisuje následující článek „Nebavíte se se mnou,“ říkal, když střílel. Jenže problém byl jinde, ukázaly posudky.

Video o délce 5:38 minuty (mimochodem již nedostupné) ukazovalo pachatele na balkónu fakulty, jak střílí po lidech a autech v ulicích. Byli při tom zraněni tři lidé. Objevil se tzv. expertní pokus soukromé firmy napojené na policii, který měl simulací dokázat, zda bylo či nebylo možné proti střelci zasáhnout. Logicky z něj vyplynulo, že krátkou zbraní nikdo neměl šanci a kdo říká opak, je hlupák. Jenže to nikdo nechtěl. Problém byl jinde. Z vyjádření policie na předmětné tiskovce plyne, že v daný okamžik před budovou nezůstal nikdo s dlouhou zbraní. Všichni byli uvnitř. Toto si žádá změnu postupů při zásahu.

Karlova univerzita si stěžovala na nedostatečnou komunikaci policie. To se ale mýlí. Komunikace by byla přínosná pouze za situaci, kdyby policie věděla, co se má provést a v tomto duchu vydal příkaz. Zda k evakuaci budovy (studenti by vybíhali střelci přímo do rány) nebo k zabarikádování ve třídách (studenti by čekali na střelce). Policie ale sama nevěděla (pokyny tohoto druhu v těchto situacích nebyly dosud v jejím repertoáru), protože pouze pátrala (poptávala se) po střelci.  

Chronologie případu vzbuzuje otazníky. První informace o osobě, která se později stala pachatelem hromadné střelby, měla policie v 12:19. Ve 12:47 byly shromážděny poznatky, že dotyčný chce spáchat sebevraždu, jede do Prahy, v jeho bydlišti se nachází mrtvý muž (v 13:03 identifikován jako otec možného pachatele), v domě bylo nastraženo výbušné zařízení a pravděpodobný pachatel má několik střelných zbraní (ze svědectví matky a sestry). Reakce policie ale vypadala, jako by nepracovala s informací s databáze, že je vlastníkem osmi zbraní (do informačního systému policie to bylo vloženo až ve 13:30, hodinu a čtvrt po vzniku problému, samo o sobě důvod pro rezignaci odpovědných osob), včetně samonabíjecí pušky vybavené optickým zaměřovačem (tou těžce zranil 3 lidi na ulici střelbou z ochozu, vraždil pistolí).

Další pochybení spočívá v řádném nevyhodnocení signálu vrahova mobilního telefonu. Měl ho zapnutý již hodinu před střelbou a policie jej nedokázala lokalizovat. Ostatně toto konstatovala GIBS: „GIBS doporučuje provádět pravidelná školení policistů ve vztahu k tomu, jak systém lokalizace mobilních telefonů funguje,“.

Další nepravda od policie zněla takto: „Co se týče střeliva, tak to nepodléhá registraci v Centrálním registru zbraní. Ze strany policie tak nemohl být automaticky detekován rizikový nákup. I kdyby Policie ČR chtěla využít konkrétní nástroje pro zjištění okolností jednotlivých nákupů, musela by pro to mít zákonné zmocnění,“ konstatoval vyšetřovatel letos v červnu.

Pokračuji z níže uvedeného článku....Problém je v tom, že policie má o nákupech nejen zbraní, ale i střeliva dokonalý přehled. Prodejci jsou totiž povinní ho hlásit do elektronického systému, do kterého mají policisté přístup. Serveru Lidovky.cz Irena Pilařová z Policejního prezidia uvedla, že data jsou složitě dostupná. „Zápisy se však nezaznamenávají k držitelům zbrojního průkazu, ale zůstávají v archivní části evidenční knihy střeliva daného podnikatele,“ doplnila Pilařová. Jestli si policie vyhledala nakupovanou munici Davida K., neodpověděla.

K čemu jsou data, když nejsou pohodlně přístupná? Jak vidět, od Uherského Brodu 2015 se nic moc nezměnilo.

Vedoucí oddělení vražd pražské policie Aleš Strach bezprostředně po činu tvrdil: „Nebyla jediná indicie, že chce někomu ublížit. Bylo podezření, že chce spáchat sebevraždu.“  Sorry jako, asi do Prahy nejel spáchat jednoduchou sebevraždu skokem z Karlova mostu. To mohl udělat v klidu doma. Naopak, všechny kamínky mozaiky zapadaly do obrazu osamělého střelce. Ne, není pravda, že pachatel nechtěl nikomu ublížit. Situace měla od 12:47, resp. 13:30, závažnost honu na „živou bombu“. Ostatně ze lži policii usvědčují úřední záznamy hlídek vyslané jednak do budovy na nám. Jana Palacha (pátrá po podezřelém z vraždy otce) tak do budovy v Celetné, která byla následně vyklízena (“....měl být podezřelý z vraždy svého otce, přičemž zároveň vyhrožoval sebevraždou. Podle dalších informací by se mělo jednat o psychicky narušeného člověka, který je zároveň držitelem několika zbraní“).

Rozdíl v obou hlášení může být dán různým způsobem zápisu příslušného policisty nebo tím, že týmy v budovách měly různé informace o intenzitě hrozby a proto jednu budovu vyklidili a druhou nikoliv.

Zde je výsledek vyšetřování střelby publikovaný 17.6.2024 a popis téhož z 9.7.2024 (Lidové noviny).

Sama policie v tomto ohledu ze sebe dělá hloupou. Teorii o pátrání po "sebevrahovi, co se pouze jede zasebevraždit" odporuje aktivizace zásahové jednotky hl. m. Prahy i vyklízení budovy UK v Celetné ulici. Postupem času se tato lež sesypala a dnes si nikdo netroufne toto tvrdit.

Práce analytika v takovém případě znamená ze známých skutečností, mnoha a mnoha faktů, z podobnosti s minulými událostmi, na základě zkušenostmi atd., aproximovat budoucnost, tj. odhadnout chování pachatele. Jestli mají u policie analytiky, kteří pouze vyplňují tabulkové místo, aniž mají analytické vlohy, tak to dopadlo jak to dopadlo. Ještě zajímavější by bylo vědět, jako informace šly v řetězci velení shora dolů. Podle mě šlo pouze .....udělejte to a to.
Podle mě, kdyby měli policisté v celém řetězci povědomí, že zabil chlapa (otce), má na sebe 8 zbraní koupených skoro naráz, doma nechal bombu a kromě sebevraždy naznačuje „velkou věc“, vyhodnotili by si někteří policisté jeho nebezpečnost úplně jinak, než se snaží namluvit ono velení. Otázkou je, jakou by měli volnost jednání v rámci jednotného velení, tedy jak by se zásah zlepšil.

„Do pátrání v Praze byly nasazeny další síly a prostředky, mj. služba kriminální policie a vyšetřování, speciální pořádková jednotka, tříčlenná hlídka velitele policie z pohotovostní motorizované jednotky, dvoučlenná hlídka pohotovostní motorizované jednotky. Na místo (do centra Prahy – pozn. red.) byl vyslán také tým zásahové jednotky,“ popisují policisté. Pro pochopení – není standardní nasadit zásahovou jednotku na sebevraha.

Ostatně, kriminalisté museli také znát notoricky známý případ Viktora Kalivody z roku 2005, přezdívaného „Lesní vrah“. Ten při „tréninku“ na hromadný útok v pražském metru zastřelil tři jemu neznámé lidi, které nic nespojovalo. Šlo o stejný modus operandi jako u vraždy muže a dítěte v Klánovickém lese. Dospělý muž, to mohl být omyl (jako vražda osobního řidiče bývalého ředitele Sazky), ale dítě v kočárku? To je naprosto mimo běžné motivy, a tak zbývá ten nejhorší možný, tj. člověk, co chce vraždit bez důvodu. Kromě toho, policie věděla, že v Klánovickém lese se střílelo pistolí Glock a ona už prověřovala, resp. tipovala mezi 4000 majiteli. Najednou k tomu přijde informace, že výše zmíněný podezřelý má na sebe Glock. To tedy mohlo někoho trknout a spojit si tyto věci, že jde o Kalivodu č. 2.

V 14:59 přichází zpráva o střelbě v budově na náměstí Jana Palacha.   

Nechci být označován za generála po bitvě. Přiznávám naprosto otevřeně, že nevím, co by se dalo se správně vyhodnocenými informacemi podniknout lepšího, aby škody způsobené například panikou nebyly ještě větší než případná střelba. Zda zvýšená aktivita policie v ulicích i před budovami (každý státní i městský policista drží portrét podezřelého a vede se usilovné pátrání) nebyla lepší i za cenu možného vyprovokování přestřelky. Nevím, nevím, nevím.  

Policistům zasahující v budově Filozofické fakulty patří poděkování a obrovský obdiv za projevenou odvahu, naplnili své heslo "pomáhat a chránit". Na záběrech jsou vidět, mezi příslušníky zásahové jednotky s helmami, vestami a dlouhými zbraněmi i policisté "naholo" jen s pistolí v ruce. Uvnitř třídy byla na videu vidět minimálně jedna policistka, takže i ženy šly do "první linie". Také schopnost ošetřit na místě raněné jako u elitní vojenské jednotky, to bylo opravdu nečekané. 

Jenže zde je také problém. Každá veřejná budova musí pro Hasičský záchraný sbor vypracovat operativní kartu (zde je vzor). Ta obsahuje plán budovy dle jednotlivých pater, vychody, okna, schodiště atd. Jak se zdá, policie s touto „kartou“ vůbec nepracovala a podle všeho šla do budovy „naslepo“. Dnes (10/2024) policie oslovuje „měkké cíle“, tj. školy a jiné instituce, aby v pro ni vypracovali v podstatě totožnou operativní kartu.

Celá věc má ale vztah k obecnému chování státu. Česko plánuje koupit za 150 miliard korun letadla F-35, které jsou létajícími platformami pro sběr informací. Představme si, že letouny detekují přesun baterie ruských raket Iskander, možná s jadernými hlavicemi a do odpalu budou zbývat pouhé desítky minut. Co se stane? Také bude tato informace 3 hodiny kolotat v útrobách armády a někdo anonymně řekne, že bombardování by mohlo ohrozit nevinné houbaře v okolí? Státe, tohle není jako stavební řízení, oprava dálnic nebo odstraňování bigboardů, kde, co se vleče neuteče. V případě války už nemusí zůstat nikdo, kdo by selhání vyšetřoval ani komu by se co zatajovalo. Takže se pohádejme o operační postupy, zpracování a předávání informací tady a teď.