Vzýváním míru se přivolává válka

Andrej Babiš a Alena Schillerová jasně říkají, že jsou proti posilování obranyschopnosti Česka a přípravám na vojenské ohrožení, nesouhlasí s dodržení spojeneckých závazků ve výdajích na obranu nebo s vojenskou pomocí spojencům.

Na Ukrajině, nedaleko od nás, se od 24.2.2022 vede největší válka po roce 1945. Frontová linie má stovky kilometrů a do bojů jsou zapojeny stovky tisíc vojáků. Ze strany Ruska dochází k porušování konvencí mezinárodního práva, páchání válečných zločinů a genocidě. Česko se v roce 2021 stalo předmětem ruského ultimáta a spolu se zeměmi Západu cílem mnoha výhružek z Kremlu i od jemu blízkých propagandistů. Dochází k fyzickým útokům na členy NATO. Západ nechává bez odezvy ruské bombardování Rumunska drony, průlety jeho střel do Polska, zabrání části námořní ekonomické zóny Bulharska, útoky na bezpilotní prostředky v mezinárodním vzdušném prostoru, rušení signálu GPS v oblasti Königsbergu, které ohrožuje námořní a leteckou dopravu. Jak se odráží tato realita v názorech představitelů hnutí ANO?

Andreje Babiše 22.1.2023 v debatě před prezidentskými volbami na otázku: „Pokud by bylo napadeno Polsko nebo Pobaltské státy, měli bychom splnit své spojenecké závazky a poslat tam vojáky?“ odpověděl: „Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru.“ Alena Schillerová v rozhovoru pro Deník 1.12.2023 na otázku: „Je správné, že Fialova vláda dvouprocentní závazek vůči NATO uzákonila a splní ho už příští rok?“ odpověděla: „Ne. My jsme pro to zvedli ruku, ale vnímali jsme to jako politickou deklaraci a signál vůči našim spojencům. Kapitola obrany je jediná, která razantně roste, konkrétně o 40 miliard. A to si nemůžeme dovolit, pokud nemáme na školství, zdravotnictví nebo řádnou valorizaci důchodů“. Ještě známější je její vyjádření z 8.1.2024: „To nejsou ty investice do tanků, které nás někam posunou, nebo do nějakých střel. My potřebujeme investovat do dopravní infrastruktury. Určitě ne být připraveni na válku, jak říká šéf generálního štábu Řehka. Vždycky se osypu, když čtu jeho vyjádření nebo headliny ‚Připravme se na válku‘. My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru“. Andrej Babiš 11.3.2024 v reakci na obvinění ze shánění kompra na ministra zahraničí Jana Lipavského prohlásil: „Chci totiž na ty jeho (Jana Lipavského) lži reagovat ve Sněmovně a položit mu jednoduchou otázku, jestli by poslal své děti do války. Já totiž ne“. Vlastně řekl, že nechce, aby se jeho rodina podílela na obraně Česka. Je představitelné, kdyby něco takového zaznělo z úst z evropských monarchů, prezidentů, premiérek? Tvrzení Andreje Babiše „podporujeme obnovení územní celistvosti Ukrajiny včetně Krymu, ctíme závazky v NATO“ za situace, kdy mění názory rychleji než ponožky, nic neznamenají.

Jaký kontrast s Ronaldem Reaganem: „Nemůžeme si koupit bezpečnost, osvobodit se od atomové bomby tak velkou nemorálností, abychom řekli miliardě lidských bytostí, které jsou teď za železnou oponou v otroctví: ´Vzdejte se snů o svobodě, protože protože my jsme ochotni chránit vlastní kůži, uzavřít dohodu s těmi, kdo vás zotročují´. Alexander Hamilton řekl: ´Národ, který je ochoten dát před nebezpečím přednost hanbě, je připraven sloužit pánovi a zaslouží si ho´. Aby nedošlo k omylu, neexistuje žádný spor o volbu mezi válkou a mírem, ale existuje jeden skutečně zaručený způsob, jak můžete dosáhnout míru...můžete ho dosáhnout hned v příští vteřině...vzdát se“. (Reaganova válka, Peter Schweizer, str. 45, Nakladatelství Ideál 2007)

V roce 1938 ovládl veřejné mínění ve Francii a Velké Británii appeasementem. Stejně tak se dnes voliči hnutí ANO ptají, proč by se měli vzdát jediné koruny pro obranu Ukrajiny. Důvod je jednoduchý, ustupovat agresorovi znamená pozvat si jej do domu. Jak řekl americký prezident Ronald Reagan v diskusi nad prioritami připravovaného federálního rozpočtu: …mou nejdůležitější zodpovědností je bezpečnost Spojených států…Nebudeme-li v bezpečí, nebudeme žádné sociální programy potřebovat.“ Takže důchodce neděsí náčelník generálního štábu Řehka (jak tvrdí Andrej Babiš), děs jde z toho, jaký osud připravuje ANO pro Českou republiku.

Poslanecká sněmovna 20.3.2024 schválila usnesení k bezpečnostním hrozbám pro Českou republiku. Hnutí ANO nemohlo hlasovat „pro“ (podrobný rozbor). Z vyjádření Andreje Babiše a Aleny Schillerové plyne, že jsou proti posilování obranyschopnosti a přípravám na vojenské ohrožení, nesouhlasí s dodržení spojeneckých závazků, ať již se jedná o výdaje na obranu nebo vojenskou pomoc spojencům. Tohle všechno, spolu s šířením válečné hysterie, z níž ANO chce těžit podporu pro své ustupování vůči Rusku, nás přibližují k válce. Proto je bezpečnostním rizikem.