Manželství s Turkem
"Jako klid, já jsem z něj udělal katolíka, on byl první nepokřtěný dítě ve vesnici." odfrkl kamarád Petr. "Ale rodina jeho táty přišla odněkud z Rumunska a ženský z celý rodiny prý kdysi znásilnili turecký nájezdníci. A na Kapitána když to přijde, seká kolem sebe hlava nehlava, ani nepotřebuje šavli."
"Tchyně je taky Turkyně?"
"Ale kde, ti jsou ze Slezska. Ty máš taky jižní předky, oba máte něco z Izraelitů, u vás bude veselo.
"Jo, to bude," povzdechla jsem si smutně. A naskočila mi jedna čerstvá vzpomínka.
Nějak jsme se s Kapitánem nepohodli. Už nevím proč jsem na něj hodinu ječela, každopádně jsem jistě měla důvod. Kapitán chvíli stál jako zaražený do země, potom s zmocnil mého nového škopku na prádlo a začal s ním třískat o stůl.
Když kolem něj začaly létat bílé plastové střepy, vklouzla jsem dveřmi do vedlejšího pokoje, zabouchla je a zařvala, ať za mnou v žádném případě nechodí.
Nechtěla jsem dopadnout jako ten škopek.
V tu chvíli otevřela dveře od kuchyně moje dcera Týna. Uviděla Kapitána, jak cupuje škopek, a nevěřícně se zeptala, jestli je v pořádku.
"Já nikomu nic nedělám," bublal Kapitán a dál devastoval bílý plast. "Jenom tomu škopku!"
No, vzala jsem si ho. V katolickém kostele. Netušila jsem, tenkrát, že podobně jako škopek dopadne časem i několik kusů nábytku včetně modré židle, kterou jsem tři dny lakovala.
Kdykoli na něj přijde šavlový tanec, jdu mu z cesty. Prát se s rozjetou lokomotivou je holé šílenství.
Dělají to v našem okolí všichni rozumní lidé.
Jednou ve vzteku sám odvlekl stěžeň, který normálně nosí čtyři dospělí chlapi.
Jednou se po jeho plácnutí rozletěla těžká dubová skříň.
Jednou mě málem zabil, když jsem ho nečekaně probudila ze spánku.
"Jo, to on dělá," potvrdil mi Petr, kterému jsem s modřinou na oku volala odněkud z jihu. "Nikdy ho prudce nebuď, už to takhle schytalo několik lidí včetně mě."
Znají se od šestnácti. Byli postrachem intru pro zrakově postižené (vyloučili je kvůli devatenácti přestupkům), před revolucí utekli do Kanady, aby je StB nepožrala.
Když se však pídím po podrobnostech, jsou skoupí na slovo.
"Měli nás v hledáčku," říkají oba. "Kdybychom nezdrhli, možná by nás i zavřeli."
Petr před emigrací studoval zahraniční obchod. Tvrdí, že mu dýchali za krk od prvního semestru, odmítal jim cokoli podepsat. Odjeli se na Kubu "jako" oženit a vystoupili v Torontu.
Po revoluci se vrátili, postavili desetimetrovou loď a několik domů včetně dvou svých, zasazených do ostré stráně nad velkou vodní hladinou.
"Víš, že si bereš Turka," zeptal se mě Petr, který po našem seznámení poctivě projel můj blog i životopis, než mi dovolil vzít si Kapitána. Pak teprve pronesl verdikt:
"No, vy jste oba těžký váhy, vy se maximálně pobijete navzájem."
Po osmi letech ještě oba žijeme. Italské manželství je samozřejmě náš denní chléb.
Dům je nejvýše položený ve vesnici a téměř na samotě. Pokud jde správný vítr, slyší můj jekot a Kapitánovo hromování jen andělé na oblacích.
Škopky každé jaro dokupuji...
Veronika Valíková Šubová
Zdravý duch naježené doby II
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/07/14339/w230/Bf835167.jpeg)
Postavit se oficiálním „pravdám“ bývá v ideologických dobách nebezpečné. Ale satečnost je jedna z křesťanských ctností...
Veronika Valíková Šubová
Volit jen podle vlastního svědomí
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/14339/w230/Bf833142.jpeg)
Včerejší glosa, týká se tajnosti hlasování a rodinných tlaků při volbách. Věším v původním znění. Korespondenční volba prošla, jak se čekalo.
Veronika Valíková Šubová
Ošklivost je krása, lež je pravda a nová Miss Alabama.
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/06/14339/w230/Bf832363.jpeg)
Hitem internetu posledních dní se stala stopadesátikilová Miss státu Alabama Sara Millikenová. Snad proto, abychom si zvykali na svět, v němž abnormalita je nazývána normalitou a krása ošklivostí.
Veronika Valíková Šubová
Jak jsem kupovala Cinzano
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/14339/w230/Bf92981.jpg)
Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.
Veronika Valíková Šubová
Kde se vzalo tolik nenávisti?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/05/14339/w230/Bf829913.jpeg)
Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 466
- Celková karma 30,61
- Průměrná čtenost 1665x
Knihy:
Soukromý nebe (2004) - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.
Češtinářky 1. 9. 2022
Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.
Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...
Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/
mail: ver.valikova@seznam.cz
Seznam rubrik
- Kámošky
- Ženy a muži
- Časové a příležitostné
- Bezpečné místo k nadechnutí
- Porodnice a Soukromý nebe
- Škola a maturita
- Literární seminář pro oktávy
- Děti a Sešívané léto
- NEVERMORE
- Moře a další lásky
- PPP - Proti předčasným porodům
- Rodinka jak ze Shakespeara
- Taháky k maturitě
- NE! plošné střídavé péči
- Zvířátka
- Povídky