Hérostratos

Básnická abeceda 9.díl: Balata. Renesanční forma, antický název a současný obsah. Jak se to dá skloubit? Posuďte sami.

Balata

Neboli italská balada (italsky ballata) vznikla z lidové taneční písně. Je druh milostné básně o čtrnácti verších (jako v sonetu), přičemž se zpravidla skládá ze dvou strof, jedné čtyřveršové s obkročným rýmem a druhé desetiveršové, jejíž rýmový obrazec může být různý. Pro balatu je závazná rýmová shoda posledního verše úvodní strofy a posledního verše strofy následující. Ta to forma byla používaná italskými renesančními básníky Dantem a Petrarkou. Je známá v souvislosti s periodou ars nova (Francie 14. století). Balaty jsou zpívány na konci každého dne v Boccacciově Dekameronu. U nás tvořil balaty zvláště Jaroslav Vrchlický.

Hérostratos

Díváš se zkoumavě na moji tvář,

ač trochu zvrásnila, pořád je moje,

ironický úsměv, symptom nepokoje

a za ním je schovaný z Efesu žhář.

Důstojný muž, bohém, snílek a lhář

jsou někde uvnitř dobře ukrytí,

možná též don Juan z nezbytí,

kterému narychlo narostla svatozář.

Do kláštera knihovny zalezlý mnich,

Jackyll a Hyde, tak vyznej se v nich,

když mají všichni tak podobnou tvář.

Která z těch tváří  je podoba moje,

kterou si s sebou vezmeš do pokoje,

až sfoukneš, co zapálil z Efesu žhář?