Ludmila Svozilová
Pořád ještě mě to hodně baví. Tohle mám zatím za sebou:
Hledá se autor bestselleru 2015 (nakl. Fragment), Černá série (Pusinky), po povídce též v 6. a 7. antologii českého hororu, 3. a 4. českém thrilleru (Ladislav Kocka), Hřbitov bílých králíčků (21 povídek, Viking), mysteriózní román s nádechem hororu Sběračka kostí (Krigl), Achernar, horor, lehce šmrncnutý mystikou a fantasy a hororová thrillerová duologie Zemři, Kaine: Svatyně a Zemři, Kaine: Stín (všechny Golden Dog). Kratší povídku sem tam potkáte i v nějakém tom sborníku. Kolem stovky dalších dokončených příběhů a dva mysteriózní romány zatím čekají na svého nakladatele.
- Počet článků 123
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 843x
Ludmila Svozilová
Agarovo poslední vystoupení
„Chtělo by to koně,“ poznamenal, a s mlaskavým začvachtáním vytáhl botu z vrstvy mazlavého černého bahna. Obytná část statku, stáje i okolní ohrady se utápěly v mokré ranní mlze. Drobně a hustě mžilo. Viditelnost tak na dva, možná tři metry. Vlezlá zima.
Ludmila Svozilová
Dušičkové ráno
S podzimem přichází i drsně pochmurná varianta poezie, jako právě Dušičkové ráno nebo Poslední příchozí - milostiplná, jemná a ostrá jako břitva. Jednou si nás odvede všechny...
Ludmila Svozilová
Psí radosti
Kdo by k nám vlez, kdo sebral by odvahu, je-li tam pes, co zjevně spad na hlavu... Pár obrázků jednoho uslintaného, praštěného, věčného štěněte. Básnička k proteplení smutného listopadového stmívání. Fotografie měly původně posloužit jen jako doprovod k veršům, ale nakonec jsem nedokázala žádnou vyřadit, a tak z toho vlastně vznikl takový malý psí fotoblog.
Ludmila Svozilová
Zahrada
...chuťovka, určená milovníkům strašidelných příběhů. Pár domů, skrytých hluboko v zahradách, za okny tma. Spí, napadlo ji. Nebo tu nejsou. Otřásla se. Možná tu už dávno nikdo nebydlí. Možná tu nikdo nebydlel ani tenkrát. Narovnala záda a vytáhla krabičku cigaret. Zapalovač. Plamínek pořád zhášel. Třesou se mi ruce, uvědomila si... Kdo se nerad bojí, ať dál raději nečte.
Ludmila Svozilová
Mihotavá
... jsem žhavá síla, skrytá v hořké šťávě větrem otrhaných jeřabin... malé pohlazení v podobě křehké milostné poezie. Myslím, že v poslední době ho všichni potřebujeme. Plus pár ilustračních fotografií.
Ludmila Svozilová
Dalíla, špionka
Při pohledu do dějin se skoro dá říci, že starozákonní Dalíla představovala něco jako první zaznamenanou Matu Hari epochy před Kristem. Nebo obyčejnou agentku starověké tajné služby? Nejspíš se toho za pár tisíciletí zase tak moc nezměnilo. Vítejte u dalšího pokračování příběhů osudových biblických žen.
Ludmila Svozilová
Kudy vede cesta
Jsou místa, kde rostou stomy tak neuvěřitelné, že se až chce sepnout ruce a hluboce se před nimi uklonit. Cesty, kam se musíte vrátit a zkusit zachytit to nevyslovitelné alespoň prostřednictvím fotografie. Tohle je jeden takový nesmělý pokus ze začátku letošního léta a pár veršů k tomu.
Ludmila Svozilová
Kudy chodí láska
...pořád se učím chodit, vzdechne pak, a moje kolena, usměje se jemně, jsou neustále otlačená a odřená... Malý pokus vnést do podzimní šedi a všeobecně pochmurné nálady něco pozitivního. Snad nebude marný.
Ludmila Svozilová
Táfat, Egypťanka
Co uděláte, když se váš stárnoucí manžel zakouká do exotické krasavice? Ale Táfat je Egypťanka, faraonova dcera. Ona si poradí. Na její hlavu nemá ani samotný král Šalamoun. Po Judit další ze slíbených biblických příběhů. Jméno Šalamounovy egyptské manželky není nikde zmiňováno, Táfat se jmenovala jeho dcera. Kdoví, možná zrovna po mamince? Její jméno jsem si jen vypůjčila. Jinak je to celé, samozřejmě, jen fikce, jako vždycky. Hezké počtení.
Ludmila Svozilová
Takový bych rovnou střílel
Původně jsem o tom nechtěla psát. Nikoho netěší setkání s blbcem nebo hulvátem. Ale občas se to, bohužel, stává. Jenže po přečtení článku Petry Pavlíčkové (Nech se na státní náklady porazit, demente hluchej), mi došlo, že to zase nemusí být taková náhoda . Možná se jen čím dál častěji potkáváme s novým národním fenoménem...
Ludmila Svozilová
Jak zkrachovat na poli výtvarného umění
...v Americe právě vypukla hospodářská krize, v Čechách se o ní zatím hlavně mluví, ale lidé už zavřeli své peněženky, a taky svoje srdce... Začíná těžký čas pro umělce a všechny nepřizpůsobivé jedince, kteří dávají přednost svob
Ludmila Svozilová
Rýmovačky - malé předvolební
Jsou tak krátké, že to snad ani nestojí za námahu. Jenže musím, prostě mi to nedá... Zase je to před námi. Znova podle už odbytého scénáře.
Ludmila Svozilová
Judita, královna
Nezletilí ať to nečtou, pravověrní nechť mi odpustí.Tenhle starý příběh se přímo nabízí pro alternativní verzi. Judita sama, to jak je neustále zdůrazňována její neposkvrněná počestnost, že je to až podezřelé... Předkládám prozatím první z vyjímečných biblických žen, časem tady na blogu jistě přibudou další.Prosím, nekamenujte mě příliš.
Ludmila Svozilová
Rozpočítadla
Tentokrát to vlastně není poezie. Ani básně. Jsou to prostě rýmovačky. Těch je v životě vždycky nějak nejvíc.
Ludmila Svozilová
Jak nevydat knihu
Vážený XYZ,uchopte prosím svůj rukopis zlehka špičkami prstů pravé ruky a zvolna, krouživými pohyby, si s ním vytřete... Nedávno jsem ze zvědavosti projížděla starší příspěvky na blogu a zaujal mě článek, ve kterém se jedna mladá dívčina svěřovala, jak už od dětství ráda píše, a jen pořád doufá, že jí snad přece jednou někde alespoň něco vydají. Chtěla jsem jí dolů napsat, jak jí moc fandím, než mi došlo, že vlastně pořád ještě nemám registrovaný vstup do diskuze. Ale inspirovala mě k tomuhle malému sloupečku s návodem jak na to, pro všechny spolublogery, kteří se jako ona stále ještě nevzdali naděje, že se snad v zamlžené budoucnosti objeví vydavatel i pro ně.
Ludmila Svozilová
Divoženka
jak pára v kapkách rozsvícená, tak něžná, křehká mořská pěna, v očích jí hoří smrti dech - tentokrát malá balada ke konci léta. Kdo máte rádi poezii, je tu právě pro vás.
Ludmila Svozilová
Iniciace
... „všechno máš jednou poprvé,“ řekne moudře starší babička. Nevzala si horní zuby a tak vypadá i mluví dost legračně. „Přece se z toho nepoděláš,“ dodá teta Líba a přitom se, připadá mi, že možná docela škodolibě, usmívá. „My jsme to taky přežili, i když...“ Trochu mě zneklidňuje, že to nedořekla. Najednou vypadá tak divně zamyšleně. „Neventiluj to tady,“ řekne mladší babička. „To přece není nutný. Dyť se to dítě těší.“
Ludmila Svozilová
Propadání
jak odraz světla na hladině lámu stonky rákosu - chce to také, čas od času, trošku poezie. Aby byl život hezčí...
Ludmila Svozilová
Noc Jezdce
„Do prdele,“ klela Sylva. „Já už se s tou krávou odmítám táhnout. Když neumí chlastat, tak ať příště pije limonádu.“ Sundala si z ramene Zuzany ruku a zhnuseně se usadila do mokré trávy. „Kristepane, nenabli si přímo do klína!“ zuřila. Hrabala se po kapsách a hledala cigára, aby se uklidnila. Najednou se zarazila. Ruka se zapalovačem zůstala strnule napřažená uprostřed pohybu. „Slyšíte to? Sakra, slyšíte to taky, nebo hrabe jenom mě?“ - malá ukázka z "Přejití". Knížka jako celek nese základní rysy hororových románů, ale její děj probíhá a vyvíjí se přece jen jinak, než by čtenář čekal. Takže vítejte u Jezera položeném uprostřed neudržovaných lesů, s partou mladých lidí na archeologických vykopávkách, v místě, které z každého doslova vytahuje jeho ukryté nejtemnější stránky. Jezero, kaple, strach a všude kolem Nepřekročitelná Temnota...
Ludmila Svozilová
Střelcův zácvik
„Jsme tajný agenti, Kryštofku a sledujeme cvrkot...“ V tomhle případě vykrmenou prdel sousedky odnaproti. Vyšla z vrátek a míří ulicí směrem k náměstí. Klimakterický diblík kolem padesáti. Je doma, tak co... Navlékla se do těsných černých legin. Kamaše velikosti XXXL lačně obepínají její monstrózní zadek. „Fůůůj,“ chlapeček projevil dobrý vkus. Fascinovaně sleduje černou látku, napnutou tak těsně, že nemilosrdně předvádí každou možnou i nemožnou rýhu. - ukázka je z knížky "Svatá noc".
Ludmila Svozilová
Dotek anděla
Příběh je z knížky "Svatá noc", stejně jako už publikovaná "Nutnost křídel". Anežka se v něm vrací ve vzpomínkách do svých jedenácti let, k události, která ji definitivně vnitřně utvrdila v rozhodnutí až na malé výjimky nekomunikovat s okolním světem. Anežka i její stejně starý tajný kamarád Patrik jsou vlastně vyděděnci, Anežka se svojí úzkostí z lidí a inteligentní kluk, co stejně jako jeho sourozenci chodí do zvláštní školy a tajně čte knížky schované mezi hromadami odpadků na dvoře starého činžáku, aby je u něho nikdo nenašel - dítě ze samotného dna sociálně vyloučené komunity. Ten pavlačový dům s prošlapanými schody a sochou svatého na podestě mezi druhým a třetím patrem skutečně existoval, už samozřejmě není, místo něho tam stojí samé veledůležité prosklené budovy, jako supermarket a banky a dole pod ním zastavuje metro. Dovolila jsem si ten příběh trošku posunout v čase a vložila ho do úst sedmnáctileté Anežce v současnosti, protože se domnívám, že za těch pár let se toho zase tolik nezměnilo, vlastně se nezměnilo téměř nic...
Ludmila Svozilová
Úředníkova letní dovolená
Letní povídka pro Víkend MF DNES - Jonáš mě fascinuje od dětství, je to taková ostrá ilustrace lidské povahy. Tahle povídka doprovázela jednu malou keramickou plastiku na výstavě na Skalce nad Mníškem pod Brdy. Snad se bude líbit i vám...
Ludmila Svozilová
Pes na cestě
Letní povídka pro Víkend MF DNES Pes na cestě - vypráví o vnímání toho, co pro nás znamená domov
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
