Miloš Škorpil
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1494x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Běhání na Chodově
- Pražský maraton
- Co na talíř
- Tomáš běží pro Praple
- Bavíme děti
- Ondřej běží pro Paraple
- Bavíme se během
- Běžecká škola Miloše Škorpila
Oblíbené blogy
Miloš Škorpil
Vyslanci pro Paraple - Tomáš Velecký - Pardubický kraj
1. Co tě přimělo, stát se vyslancem pro Paraple? Už při Buldokově pokusu o zdolání maratonské trati jsem na jeho podporu a podporu Centra Paraple dal dohromady dvě štafety. Členové těchto štafet místo startovného přispívali na tuto nadaci. Toto je pak přirozeným pokračování mé pomoci této nadaci.
Miloš Škorpil
Vyslanci pro Paraple - Martin Lukeš - Liberecký kraj
Co tě přimělo, stát se vyslancem pro Paraple? Líbí se mi už samotný nápad. Proto jsem se také připojil, když jsi běžel v roce 2007 z Pece do Pece. Tenkrát se mi podařilo během krátké doby vybrat přes 5000 korun. Doufám, že se to letos podaří překonat.
Miloš Škorpil
Vyslanci pro Paraple - Ondřej Prokop - Královehradecký kraj
Co tě přimělo, stát se vyslancem pro Paraple? Však víš sám, Miloši, Paraple není jediné, k čemu jsi mě kdy v životě citlivě nasměroval.
Miloš Škorpil
Můžeme se ještě nazývat lidmi? – vybíjení tuleňů znovu začíná!
Tak jako nezůstávám lhostejný k neštěstí druhých, nemohu zůstat lhostejný ani k tomu, jak se člověk chová vůči svým spoluobyvatelům na zemi. Určitě už jste někde zahlédli hrůzné obrázky z komerčního vybíjení zvířat. Člověk se sice prezentoval coby „pán" tvorstva, ale chová se jak největší hovado. A to se ještě musím tomu hovádku omluvit, protože ani to poslední hovádko by nikdy nenapadlo vybíjet jiný druh života jen proto, že nějaká fiflena si oblíkne kožíšek z jemné kůžičky a to ne proto aby jí hřál, ale proto, aby se v něm ukázala.
Miloš Škorpil
Vyslanci pro Paraple vybíhají
Do Volkswagen Maratonu Praha sice ještě zbývá řada dní, ale vyslance pro Paraple už svrbí nohy, potí se jim ruce vzrušením a do hlavy se jim vkrádají myšlenky, jak to udělat, aby nakonec stanuli na pomyslném piedestálu a přinesli do pokladny konta Paraple největší balík korunek. Nedivím se jim, i já jsem trošku nervózní z toho jak to vše dopadne a jak budeme jako parta úspěšní, ale taky kam se podívám s létajícím cirkusem nejdříve. Ať to bude kterýkoliv kraj, tak už předem vím, že se mi tam bude líbit, protože mně se v té naší zemičce líbí všude.
Miloš Škorpil
Vyslanci pro Paraple - Zdeněk Dančo - Karlovarský kraj
Co tě přimělo, stát se vyslancem pro Paraple? Při pořádání běžeckých závodů jsem začal místo startovného vybírat dobrovolné příspěvky pro Paraple, a to poměrně úspěšně. Být vyslancem pro mě znamená snahu ještě víc podpořit tuto nadaci, a to nejen v rámci našeho města.
Miloš Škorpil
Běžecké boty pro hobby běžce
Víc jak deset let jsem neměl na nohou jiné než špičkové běžecké boty. Na ty z třetí cenové skupiny jsem se díval - řekněme - skrz prsty. Musím přiznat, že to bylo ode mne hloupé. I tyto boty mohou totiž splňovat parametry, které má splňovat kvalitní běžecká obuv.
Miloš Škorpil
Vyslanci poběží pro Paraple – Tučňákovi následovníci
Jak už se stalo dobrým zvykem, tak i letos poběží na trati Volkswagen Maraton Praha běžci, kteří nepoběží jen sami za sebe, nepoběží jen pro dosažení co nejlepšího výkonu, zato však poběží pro Paraple. Poběží pro radost z toho, že mohou pomoci dobré věci. První rok běžel pro Paraple Tučňák a dodnes je to jeden z jeho nejsilnějších zážitků. V loňském roce běžel pro Paraple Buldok - to byl zážitek jak pro něj, tak pro desítky těch, co ho na jeho cestě podporovali, tak také pro členy dvou štafet, které mu pomohly podat jeho heroický výkon přímo na trati.
Miloš Škorpil
Než vás pozvu do své školy
Než vás pozvu do své běžecké školy, chci vás pozvat na krátké proběhnutí svým životem. Nebojte se, současný osobní život do toho zatahovat nebudu. Mou snahou je spíše umožnit vám nahlédnout do zákoutí, která si člověk chrání, aby se nedával druhým všanc, ale která je důležitá znát, když chcete, aby vám druhý člověk věřil, že jste schopni mu pomoci, i když třeba za úplatu, tak hlavně z prosté lidské lásky.
Miloš Škorpil
Viník světové krize odhalen – je jím běh a zdravý životní styl
Češi jsou zase na koni, objevili viníka světové krize. Zdá se to naprosto neuvěřitelné, přestože se dokázal umně skrývat, zametat za sebou všechny stopy, oblékat si různé masky a halit se do nejroztodivnějších obleků, nakonec byl dopaden skoro nahý a bosý na Karlově mostě.
Miloš Škorpil
Jejda, jejda, neběžel tudy strejda – Pozor! běhavcům začíná sezóna
I v zimě se koná pár běžeckých závodů, kaBrňáci mají dokonce svůj zimní běžecký pohár, ale pro běhající Pražáky a běhavce z nejbližšího okolí (od Aše až po Jablůňkov) začíná sezóna vždy první březnovou sobotu ve Kbelích, To i kdyby čert na koze jezdil, tak do Kbel se prostě vyrazit musí.
Miloš Škorpil
Jak se připravit na útěk před medvědem brtníkem
Dá se natrénovat na trháky, kdy se jeden či více běžců odpoutá od startovního pole a je třeba je dohnat. Tím tak samozřejmě musí zákonitě porušit pravidlo pomalého běhu a prostě to na chvíli přepálit. Ovšem na druhé straně, tím že jsou s náskokem v čele a stadion je začne povzbuzovat, neb divákům se to pochopitelně líbí víc, než když běží fádně jeden za druhým, takže to jim může dodat sil navíc. Naopak to může psychicky deptat ty vzadu, kteří sice běží s rozvržením sil, ale můžou získat dojem, že náskok už nedoženou, tedy z jejich pohledu ztrátu. Dá se i tohle natrénovat? Myslím že ano, takže spíš otázka zní: „trénuje se i tohle?" Prostě podobně jako když v lese spatříme medvěda a následně vyvineme životní akceleraci, tak by i třeba olympijská zlatá mohla být podobnou motivací. Zhruba tento dotaz od Oldiesse se také objevil jako komentář k blogu o pomalém běhání.
Miloš Škorpil
Prachatický maraton – děti a jejich učitelé proti dvěma vyzyvatelům
„Ty děti jsou nemožné. To za našich mladých let nebývalo. Jsou to líné a nevděčné mrchy." Podobné a ještě horší povzdechy a odsudky na dnešní děti lze zaslechnout ve školách, ale i na ulicích. Když to někde zaslechnu, rychle se podívám, zda nesedím v nějakém stroji času, jenž mě nese mým životem zpět a neocitl-li jsem se právě někde v roce 1970, kdy jsem opouštěl základní školu. To samé na adresu dětí, tedy nás, jsme poslouchali od dospělých také. Jak ten čas letí a přesto, jak vše zůstává při starém.
Miloš Škorpil
Aby nás nohy nesly, klouby nebolely a neškrundalo v botách
Oldiess položil v prvním svém komentáři k blogu, kde jsem psal, proč je třeba se rozbíhat pomalu, pro mě zcela nepochopitelnou otázku: „Pracoval autor někdy rukama?" V posledním komentáři, ke stejnému blogu pak napsal vysvětlení: „No asi mně přišlo líto, že se tady probírá jediná věc, co je mi v běhu jakž takž známá, a přitom nic třeba o dýchání, o kloubech a botách, o terénu a jak si udělat třeba trať na zahrádce, kde se to po dešti rozbahní, vzpomínám jak jsem jako kluk běhával na tréninkovém hřišti na Zbrojovce, nahoře nad fotbalovým, a tam byla dráha snad z pilin, nebo jestli se dá sehnat nějaký starší tartan, třeba 50 metrů pás, to mě totiž trápí, že je často voda a nevím co s tím, a ne to že to nesmím na začátku rozpálit."
Miloš Škorpil
Měsíční běh sněhovým královstvím
Řada lidí okolo mne začíná podléhat depresi, že je v zimě zima. Globální oteplování se letos nějak nekoná a po pár letech se zase můžeme vesele klouzat, brodit sněhem, halit se do kožichů, šál, čepic a návlečníků. Konečně mají smysl spodky, funkční teplé prádlo, podkolenky a grog po procházce promrzlou noční krajinou, zalitou stříbrnou září měsíce.
Miloš Škorpil
Proč máme běhat na začátku pomalu, když se nám chce běžet rychle
Proč máme běhat na začátku pomalu, když ještě máme plno sil a jen na začátku jsem schopný, schopná běžet rychle a pak už je to jen spíše ploužení? Tenhle dotaz se objevuje se železnou pravidelností u většiny běžců a běžkyň, kteří po delší době začínají běhat, jsou natěšení a šťastní, že konečně v sobě našli sílu a přesvědčili se, že teda už. Běžců a běžkyň, kteří mají většinou nějakou sportovní minulost a vzpomínají na lepší časy, kdy ještě měli dobrou fyzickou kondici.
Miloš Škorpil
Autonehody - když se všechna opatření míjí účinkem
Dostal jsem od přítele e-mail, na nějž nešlo nereagovat. Mluvilo se v něm o autonehodě, kterou způsobil podnapilý řidič a která si vyžádala dva mladé životy (34 a 36 let). Kromě toho, od onoho dne jsou čtyři děti bez jednoho z rodičů. Řidič, který nehodu zavinil, odmítl dechovou i krevní zkoušku na alkohol - všichni víme, že kdo tyto zkoušky odmítne, požil! Proč by jinak odmítal! V e-mailu byla i prosba na podpoření petice, kterou inicioval bratr zabitého. Byl zde i popis celé události, jak se odehrála.
Miloš Škorpil
Chrámy v nás a kolem nás
Náš život je jeden dlouhý - nekonečný běh, jeden dlouhý - nekonečný úprk. Náš život je nekonečné hledání, proč a nač jsme sem přišli, co máme za úkol, co se máme naučit. Je zcela lhostejné, zda se vydáváme za ateistu nebo se stavíme jako duchovně založený člověk. V každém z nás je ta otázka, to semínko zaseto a nevypleníme ho, ať se o to snažíme sebevíc.
Miloš Škorpil
Break dance mezi padajícím krajkovím
Dva roky jsem neběhal žádné intervaly. Prostě jsem si jen tak pobíhal, včera tady, dnes onde a zítra zas o kus dál. Běh a běhání mi sloužilo jen k tomu, abych dobíjel baterky, čistil si hlavu a promýšlel své další životní kroky. Dá se říct, že za ty dva roky v mém životě nezůstal kámen na kameni. Jediné, co zůstalo, jsou PŘÁTELÉ, běh a zdraví. Vše ostatní je nové.
Miloš Škorpil
Aktivní v každém věku
Žijeme v divné době, když člověka začínají počítat mezi veterány už ve třiceti pěti letech. V době, kdy se lidský věk ve vyspělých zemí prodlužuje, pokládat třicetipětiletého nebo třicetipětiletou za starého, je naprosto scestné, tím spíš, že v těchto letech je fakticky člověk na vrcholu svých fyzických i psychických sil.
Miloš Škorpil
Zapomeňte na hubnutí, žijte, abyste měli radost ze života
Otevřu-li nyní kterýkoliv časopis zabývající se zdravím, zdravým životním stylem, wellness, či čtení pro ženy, získávám dojem, že náš život žijeme jen proto, abychom hubli. A já hlupák pořád myslel, že žijeme proto, abychom si za života něco užili.
Miloš Škorpil
Bavím se životem a žiji
Letošní zimu si užívám jak dlouho ne. Nevadí mi mráz, tma, klouzání po umydlených cestách ani brodění se v hlubokém sněhu. Naopak, vše co mi přijde pod nohy, si neobyčejně užívám.
Miloš Škorpil
Jsme směšní, jak se myslíme vážně
S potěšením jsem sledoval představení jménem Entropa. David Černý je vynikající mystifikátor a skvěle dokáže zahrát na citlivé struny maloměšťáctví a falešného nacionalismu. To, že při tom se svými kolegy dokázal oklamat nejen naší vládu, ale i odpovědné z rady EU, také mluví o mnohém. O čem?
Miloš Škorpil
Neběhejme, nechoďme, nevzpírejme tuny, netrapme se hlady pro čísla
Je fakt, že mi trvalo celých čtyřicet let, než jsem se sám dokázal zcela osvobodit ze zajetí čísel. Tedy rozumějte, počtu kilometrů, které jsem odběhal za den, měsíc, rok, celý život. Je to a bylo to způsobeno i tím, že jedna z nejčastějších otázek, kterou jsem dostával, byla: „Kolik kilometrů jste za život uběhl?" nebo „Kolik kilometrů denně naběháte?" Přitom na počtu naběhaných kilometrů život a ani naše fyzická kondice nestojí.
Miloš Škorpil
Jsou bio a plnohodnotné potraviny drahé?
Vše je relativní říkáme, když chceme s někým polemizovat o věcech, které se nám zdají jasné, ale druhá strana ještě není schopna naše argumenty, byť by byly sebeprůkaznější, přijmout. Dnes se chci zaměřit na relativitu drahoty Bio a plnohodnotných potravin. Nechci nikoho přesvědčovat, ale už od léta loňského roku, kdy jsem strávil krásných čtrnáct dní v „nejdražší" zemi na světě, Švýcarsku, se stále více přesvědčuji o této relativitě.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
