Než vás pozvu do své školy

Než vás pozvu do své běžecké školy, chci vás pozvat na krátké proběhnutí svým životem. Nebojte se, současný osobní život do toho zatahovat nebudu. Mou snahou je spíše umožnit vám nahlédnout do zákoutí, která si člověk chrání, aby se nedával druhým všanc, ale která je důležitá znát, když chcete, aby vám druhý člověk věřil, že jste schopni mu pomoci, i když třeba za úplatu, tak hlavně z prosté lidské lásky.

Jsem kluk z venkova. Dnes už Horní Počernice sice patří k Praze, ale když jsem se narodil, dělilo nás od ní hezkých pár kilometrů. Navíc od tří do šesti let jsem žil s rodiči na různých místech Slovenska. Když jsem přišel do školy, musel jsem se nejdříve naučit česky. Byl jsem spíše střízlík a tak když jsem si chtěl vydobýt své místo na slunci, musel jsem své vrstevníky něčím zaujmout. Byl jsem hyperaktivní dítko, takže to zas nebyl takový problém. I z toho důvodu jsem začal chodit hned v první třídě do Sokola. Z dnešního pohledu to pokládám za to nejlepší, co tenkrát mé rodiče napadlo.

Naštěstí Sokol, kam jsem chodil, nebyl o prostných cvičeních, ale byl založen na rozvoji všestrannosti. Cvičení na nářadí, běhání venku, různé pohybové hry a hlavně nebylo to na povel a na píšťalku - prostě byli jsme si všichni bratry. V páté třídě jsem zkusil půl roku moderní gymnastiku. To byl dril a opakování stále stejných cvičení až do zblbnutí. Tam jsem poznal, co nechci, co není podle mého gusta a tak jsem se dal na atletiku.

Můj první trenér - Jiří Babuška - toho sice moc neuměl, ale uměl nás zblbnout. Byl to správný trenér pro žáčky. Ukázal nám, co se skrývá pod Komenského - škola hrou. Zcela přirozenou cestou jsme získali pohybové návyky a naučili se běhat, skákat, házet, ale hlavně získali jsme lásku k pohybu.

Druhým mým trenérem byl, už po vojně, Petr Bláha. Petra si neskutečně vážím, až on mě naučil, co je to běžecký trénink, ale také, že šanci má v životě dostat každý. Že není důležité, jaký má kdo talent, ale důležitější je, že má cíl a je schopný a ochotný si za ním jít. Petr, na rozdíl od jiných trenérů, vzal do své tréninkové skupiny každého, kdo o to požádal, koho ostatní trenéři odmítli jako neperspektivního.

Nesmím zapomenout ani na svého dědu, Františka Šimůnka, i když jsem ho moc nepoznal, přesto má na to, co dělám, velký vliv. Děda pocházel ze Žižkova, měl malou fabričku na vodní čerpadla, ale hlavně byl jedním z prvních mecenášů Čechie Žižkov. Nevím proč, ale tenhle fakt mi vždy imponoval.

Ve výčtu těch, co mě ovlivnili, nesmím zapomenout na svou maminku a babičku. Ani jedna to v životě neměla jednoduché. Se mnou už pak vůbec ne. Vždy jsem si šel vlastní cestou, přesto jsem v nich vždy cítil velkou oporu a lásku bez hranic.

A ještě dva lidé měli na můj život velký vliv. Brácha Mikoláš, který mě naučil se toulat světem s tornou na zádech, spát pod širým nebem a nemyslet na to, co bude zítra. Byl mým prvním učitelem, který mi ukázal, že žít se musí pro dnešek, že nezáleží na tom, co bylo nebo co bude, ale je třeba si užívat toho, co máme teď. A sestra Zuzana, knterá nejdřív neměla vůbec radost z mého narození, protože jsem zaujal její místo mazlíčka v hierarchii rodiny, ale tak jak jsme oba spěli svými životy, jsme si k sobě našli cestu. Má v sobě lásku, kterou v sobě měly maminka a babička, kterou projevovaly všem živým tvorům, kytičkám a lidem a tak, když jsem s ní, mám i je před sebou živoucí.
Tak, teď už víte hodně o mně, už víte kdo a jak mě v životě ovlivnil, jak smýšlím a co ode mne můžete čekat.

Zbývá už jenom ve stručnosti napsat, co běžecké škole předcházelo, než jsem se rozhodl a odvážil se ji otevřít:
• psal jsem o běhu a o běhání do různých časopisů jako: Běhy mimo dráhu, Run holic, Dobrodruh, ABC, Run, behej.com
• vydával společně s Janem Šourkem nejdříve Ultravytrvalost a posléze Běžecký svět
• s Milošem Čermákem psal tři roky do Lidových novin seriál - Maraton za čtyři měsíce
• s Bárou Žehanovou totéž pak do MF Dnes
• podílel se na zrodu a rozběhu behej.com
• vydal nebo se spolupodílel na vydání knih:
7+ 1 krok (nejen) k manažerské kondici
Běhání, od joggingu po maraton
Běháme po Praze a okolí
Jak uběhnout maraton za 100 dní