Aby nás nohy nesly, klouby nebolely a neškrundalo v botách

Oldiess položil v prvním svém komentáři k blogu, kde jsem psal, proč je třeba se rozbíhat pomalu, pro mě zcela nepochopitelnou otázku: „Pracoval autor někdy rukama?" V posledním komentáři, ke stejnému blogu pak napsal vysvětlení: „No asi mně přišlo líto, že se tady probírá jediná věc, co je mi v běhu jakž takž známá, a přitom nic třeba o dýchání, o kloubech a botách, o terénu a jak si udělat třeba trať na zahrádce, kde se to po dešti rozbahní, vzpomínám jak jsem jako kluk běhával na tréninkovém hřišti na Zbrojovce, nahoře nad fotbalovým, a tam byla dráha snad z pilin, nebo jestli se dá sehnat nějaký starší tartan, třeba 50 metrů pás, to mě totiž trápí, že je často voda a nevím co s tím, a ne to že to nesmím na začátku rozpálit."

Miloš Škorpil Ohledně té pilinky. Taky vzpomínám, jak jsme měli na Bohemce v Riegráku zhruba 100 m dráhu z pilin. Běhali jsme po ní, hlavně po tréninku, sem a tam. Bylo to příjemné poběhání, jak někde v lese po mechu. Udělat si jí doma na zahradě by neměl být velký problém. Vykopat si rýhu zhruba metr širokou, půl metru hlubokou a pak udělat podklad jako pro antukovou nebo škvárovou dráhu, namísto antuky či škváry dát navrch deseticentimetrovou vrstvu pilin a je to. Je fakt, že pokud bych si něco takového doma dělal, zvolil bych tuto variantu spíše než variantu s nějakým umělým povrchem, už kvůli tomu, že voda se do podkladu a do vlastní pilinky rychleji vsákne, kdežto na té umělotině, zvláště, když nebudu mít udělanou ideální rovinu, mi bude na povrchu držet a stejně budu běhat v loužích nebo po ledu. Navíc jako podklad pro umělý povrch bych musel dát beton, což na zahrádce nepovažuji zrovna za ideální a bolavým kloubům to taky moc nepomůže.

Druhý stesk se týkal bolestí kloubů. Jejich příčinou může být cokoliv. Při běhání ale nejčastěji: vyšší váha, běžecký styl, špatně zvolená běžecká obuv, přetěžování, dysbalance chodidla, nedostatečný příjem patřičných stavebních látek nebo problém s jejich vstřebáváním, respektive problémy s metabolismem. Pokud jde o vyšší váhu, běžecký styl, vhodnou běžeckou obuv, přetěžování nebo dysbalance, je pomoc poměrně snadná. Stačí pár minut a lze se dobrat vhodného řešení. Pokud se nad tím člověk trošku zamyslí, ihned pozná, že všechny tyto příčiny jsou nějak propojeny. Nejhorší variantou je porucha vstřebáváni neboli metabolizmu. Její odhalení ale také není až tak složité. Stačí provést test na množství a poměr minerálů v těle, tím zjistíme, jak na tom jsme a můžeme začít s nápravou. Faktem ale je, že ať už jde o problémy způsobené první skupinou (váha běžecký styl, apod.) nebo metabolizmem, odstranění vlastního problému - bolest kloubů, je během na dlouhou trať. Vím, neřekl jsem zde ani jeden konkrétní případ jak problém řešit. Neřekl jsem ho z jednoduchého důvodu, byť problémy tohoto typu má spousta lidí, u každého je kombinace příčin trošku jiná, takže toho člověka musím vidět, případně se na něj podívat společně s podiatrem, abychom mu mohli poradit.

Boty, byl další postesk. Vhodná značka, neřkuli typ, je otázka, kde běhám, co běhám, jak běhám (terén, délka trati, dysbalance). Nejjednodušší je to s velikostí, tady vždy platí, že běžecká obuv se kupuje o číslo větší, než je běžná obuv co nosíme. Netýká se treter, ty kupujeme na míru.

Dýchání. To je námět na román. Budu ale trošku prevít. Pokud jde o dýchání, tak pokud dodržím to, že na začátku tréninku to vezmu hezky zvolna, na 50 - 65 % TF max, pořádně se prokysličím, nahodím metabolizmus, tak pak nebudu mít s dýcháním žádný problém. Je jasné, že když běžím třeba čtyřstovku nebo osm set metrů, tak v druhé půlce budu mít pocit, že mi chybí kyslík. V cíli možná vrhnu, ale to prostě k těmhle tratím patří. Ale dobře, pokud jde o dýchání, je dobré se naučit dýchat nosem. Využijeme tak celkovou kapacitu svých plic. Někdo se snaží korigovat tempo jímž běží tím, že si počítá počet kroků na jeden nádech. Osobně jsem se tímhle nikdy nezabýval. Prostě dýchám jak je potřeba, abych se neudusil a běžím. U vytrvalostního běhu to nemá takový význam, spíš běhá-li člověk sprinty nebo překážky, kde je záležitost nádechu a výdechu spojená i s počty kroků, které je potřeba udělat mezi jednotlivými překážkami.

Uvědomuji si, že jsem to vzal dneska všechno trošku zkratkovitě a hopem, ale pokud vám chybí poradna, která bývala na behej.com, tak věřte, že ta skončila proto, že už jí nebylo možné v té formě, jak byla nastavena, zvládnout. Stávalo se totiž běžně, že jsem odpověděl deset dotazů a dalších dvacet dostal. Nemusíte zoufat, bude brzo, v trochu jiné podobě, fungovat na mém webu, který se pro vás narodí v průběhu března.

Tak mějte ještě chvilku strpení.

Přeji nám všem, aby aspoň v nížinách co nejdříve slezl sníh, oschly nám naše běžecké stezky a mohli jsme pro změnu nadávat na to horko :) a měli zase problémy s tím jak se obléci, abychom se moc nepotili, co, jak, kdy pít, prostě ty letní starosti!