Jakub Kouřil

BOHATSTVÍ NEMÁ STROP, TAK JAKO BÍDA NEMÁ SVÉ DNO. 
  • Počet článků 368
  • Celková karma 9,87
  • Průměrná čtenost 340x

Jakub Kouřil

Oslíkovo tajemství

V zoologické zahradě žil oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jmenoval se Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

27.7.2020 v 7:47 | Karma: 14,45 | Přečteno: 255x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Zajíc a želva

Želva s krásným krunýřem pojídala salát. „Než jej sníš, na druhém konci doroste.“ Zasmál se zajíc. „Nespěchám.“ Řekla želva.

22.7.2020 v 7:24 | Karma: 14,13 | Přečteno: 444x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Chrám

Čoj-chej byl převozníkem ve staré Číně. Za vlády tlustého císaře Pcho-ju. S odřenou loďkou převážel lidičky na druhý břeh řeky.

19.7.2020 v 17:48 | Karma: 14,91 | Přečteno: 317x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Rolls-Royce

Byl jednou jeden žebrák. Už třetí den neměl ani ždibec chleba. Večer ležel na břehu řeky, počítal komáří štípance, a když napočítal patnáctý, přijel Rolls-Royce.

17.7.2020 v 14:47 | Karma: 22,12 | Přečteno: 754x | Diskuse| Cestování

Jakub Kouřil

Černá mamba

Od útlého mládí se zajímám jen o hady. Stali se mou vášní. Chovám přátelské hady, se kterými se mazlím i nebezpečné, se kterými si hrát nemůžu. Pečuji o krajty, kobry, různé zmije a chřestýše dokonce mám i mořského korálovce.

17.7.2020 v 7:34 | Karma: 17,13 | Přečteno: 603x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Sladká smrt

Smyslem mého života se staly včely. Miluji jejich bzukot a černožluté pruhy. Minulý rok přišla pohroma. Včelí mor. Své létající zlato jsem musel utratit. Do jediné včelky.

16.7.2020 v 14:38 | Karma: 16,71 | Přečteno: 458x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Malíř a Slunce

Byl jednou jeden malíř. Měl krásnou tvář a hbité prsty. Každý podvečer chodíval malovat na vysokou skálu západ slunce. Ale když obraz dokončil, neubránil se zklamání. Nemohl vykreslit to magické, co slunce vyzařovalo.

14.7.2020 v 12:55 | Karma: 7,92 | Přečteno: 147x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Ulita

Slyšel jsem od slimáka strašné řeči. Člověk našel metodu, jak nás dostat ze skořápky ven. Strčí do ulity ostrý drátek, až k poslednímu závitu a tam se do nás zakousne.

10.7.2020 v 7:33 | Karma: 10,40 | Přečteno: 194x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Stařec a borovice

Stařec vzpomínal na svůj dávný sen, který se mu zdál před čtyřiceti lety. V tom snu stál na balkóně a kouřil cigaretu.

8.7.2020 v 7:43 | Karma: 12,26 | Přečteno: 268x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Podivná smrt

Začal jsem kopat jámu a v půlmetrové hloubce byl písek chladivý a příjemný na dotek. Ulehl jsem do „mělkého hrobu“ a ochlazoval si záda. Ano, bude to dobré. Mám ještě kousek života, který nechci promarnit marným bojem o záchranu.

4.7.2020 v 16:31 | Karma: 11,34 | Přečteno: 502x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Kaše

Jsem v lese a nad ohýnkem si připravuji večeři. Dřepím a míchám kaši. V plecháči to meditativně bublá, v ohni praská a plameny dovádějí.

29.6.2020 v 7:25 | Karma: 9,62 | Přečteno: 230x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Jedna bota povídala

Před vstupem do chrámu si každý sundává boty a vstupuje bos. Modlí se tam chudáci, co nemají do pusy i boháči v krásných šatech. Před chrámovým prahem se zadívá otrhaný sandál na naleštěnou polobotku a povzdechne si.

25.6.2020 v 6:33 | Karma: 7,31 | Přečteno: 158x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Král a Smrťák

Byl jednou jeden král, kterému se zdál sen. Do trůnního sálu, ze kterého vládl, vstoupil Smrťák a zašeptal mu do ucha: „Přesně do roka a do dne si pro tebe přijdu.“

5.6.2020 v 20:41 | Karma: 9,39 | Přečteno: 259x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Modus operandi 2020

Přeji všem čtenářům tohoto příspěvku úspěšný vhled do provázanosti mikro a makro světa. Nejenom v roce 2020, ale i v následujících: Všechno, co se odehrává ve Vesmíru, musí nějakým způsobem rezonovat v nás samotných.

1.1.2020 v 13:18 | Karma: 6,74 | Přečteno: 171x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Vzlet

Nač trávit dvacet let života usilovnou meditací, abychom zastavili svůj dech nebo třeba chodili po vodě? Na to máme rychlé lodě. Proč mrhat drahocenným časem, který nám byl tak štědře přidělen?

27.12.2019 v 7:58 | Karma: 6,91 | Přečteno: 149x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Slon a liška

Slon se vrací po dlouhé době do rodného kraje, a když přijde ke staré studni, vzpomene si, jak si u ní kdysi hrával, a rád by se zase napil. Přiskočila liška a volá na slona: „Zadrž a nevkládej chobot do studny!

22.12.2019 v 13:47 | Karma: 7,67 | Přečteno: 303x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Autor Vesmíru

Je vědecky prokázáno, že jsme utkání z hvězdného prachu. Kolik hvězd a celých galaxií muselo zemřít, aby se mohla zrodit jedna žába. Kolik úmrtí a následných zrodů bylo zapotřebí? Kolik času a proměn uběhlo?

20.12.2019 v 17:44 | Karma: 10,27 | Přečteno: 226x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Hladový démon

Slétli se démoni. Černí jako havrani a tiší jako netopýři. V tichosti seděli na bobku u černého ohýnku, a ohřívali si své pařáty. Ten nejmenší s hlavou velkou jako tečka v otazníku, se uklonil a promluvil ...

7.12.2019 v 20:28 | Karma: 7,06 | Přečteno: 292x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Tři reality

„Měl jsem krásný kulaťoučký knoflík se dvěma dírkami. Kde jsem k němu přišel, to ti nemohou prozradit. Každá z děr v knoflíku byla branou do jiné reality. Abych se mohl protáhnout tenoulinkým otvorem a dostat se tak ...

4.12.2019 v 9:47 | Karma: 6,08 | Přečteno: 182x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Advokát smrti

Pan Prouza byl advokát s šedým oblekem a mohli byste jej snadno zaměnit za bankéře. Byl tichý a diskrétní a o svých případech se s nikým nebavil. Vedl život samotáře a žil jen svou prací. Od případu k případu.

2.12.2019 v 11:04 | Karma: 11,36 | Přečteno: 354x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

O díře v ponožce

V obyčejné ponožce, jakých za svůj život prodřeme nespočet, se objevila dírka. Nebyla větší než hlavička zápalky. Ale každá ponožka ví, že jakákoliv díra tedy i ta nejnepatrnější znamená obrovské nebezpečí ...

1.12.2019 v 8:45 | Karma: 8,54 | Přečteno: 159x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Žluté štěstí

Po měsíci se Natálka obsypala boulemi. „Viděli jste, co se jí stalo?“ Ptala se Amálka, která byla tak blízko, že se o bouličky otírala. „Vypadá to na nádor. Nebo hůř! Musí být nakažena nebezpečnou chorobou.“ Pravila stará větev.

28.11.2019 v 12:44 | Karma: 10,46 | Přečteno: 380x | Diskuse| Společnost

Jakub Kouřil

Nesmírné možnosti

Z díry vylezl jezevec. Člověk by se až divil, jak může vypadat tak čistě, když přece žije v temné noře, kde je plíseň, vlhko a pavouci. Jezevec si olízl stříbřitý kožíšek a pomyslel si ...

27.11.2019 v 18:43 | Karma: 10,82 | Přečteno: 281x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Běhání trochu jinak

Shodou podivných událostí jsem se ocitl v japonském vězení. Ve vězení jsem seděl s Akihišitem. Byl to prostý člověk a rybář, který si odpykával trest za to, že lovil ve vodách, ve kterých byl lov přísně zakázán.

25.11.2019 v 10:54 | Karma: 15,33 | Přečteno: 521x | Diskuse| Poezie a próza

Jakub Kouřil

Vědro

Žil byl mistr na kopci v malé chaloupce. Jeho žák mu nosil vodu z řeky. Měl bambusovou tyč a na každém konci se houpalo jedno vědro. Když stoupal nahoru do kopce, tyč mu na zádech pružila a vědra se po stranách kolébala.

25.7.2019 v 7:34 | Karma: 14,73 | Přečteno: 338x | Diskuse| Společnost