
Jakub Kouřil
- Počet článků 378
- Celková karma 8,12
- Průměrná čtenost 336x
Jakub Kouřil
Sběratel

Lidé do mého obchodu přinášejí všelijaké krámy. Myslí si, že mají kdoví jaké poklady a přitom jsou to cetky, samý šunt a haraburdí. Ale někdy nosí docela pěkné věcičky a ty já vítám jako nového hosta.
Jakub Kouřil
Postel

K čemu je postel, ve které se nedá spát. Nač máme židli, na které se nedá sedět a na co jsou nám peníze, které nemůžeme utratit. Zbavujme se všeho, co nám neslouží. Bez milosti a sentimentu. Shodíme jen mrtvou váhu, která tíží.
Jakub Kouřil
Nemohlo být později

Pan Drobil, pekař s velkým břichem si zvesela pohvizdoval a míchal těsto ve svém krámku. Prsty jako špalíčky se mu obratně bořily do těsta a jeho kulatá tvář se dvěma ruměnci po stranách kypěla nahromaděnou energií.
Jakub Kouřil
Bezdomovec

Říká se, že první zima na ulici bývá ta nejhorší. Potvrdí vám to každý bez domova. Krabicové víno za 27,- Kč. udělá bezdomovci ohromnou radost a rozváže jeho jazyk. K napsání příběhu mne inspiroval jeden zvláštní bezdomovec.
Jakub Kouřil
Zazen

Musím se starat o rodinu a chodit do práce. Rád bych praktikoval zazen doma. Ale jak poznám, že postupuji správně?“
Jakub Kouřil
Kostižravka

„Onemocněl jste infekcí, která se vyskytuje pouze v Amazonii.“ Pravil doktor a pokračoval, „přesněji řečeno nositelem viru je rybka Scilitus picitus, která žije v řece Tapajós."
Jakub Kouřil
Modrá nemoc

Žil byl človíček, který ničím zvláštním nevynikal. Žil životem jako většina človíčků, od výplaty k výplatě a to málo co vydělal, zase utratil.
Jakub Kouřil
Dondo a Mondo

Na setkání s Dondem nikdy nezapomenu. Určitě se jednoho dne vrátí. Planetě Zemi hrozí velké nebezpečí.
Jakub Kouřil
Platan a tulák

V královské zahradě rostl mohutný platan. Byl tak stár jako království a král jej miloval. V jeho stínu odpočíval i přemýšlel. Jednoho dne začal strom usychat, padaly z něj listy a loupala se mu kůra.
Jakub Kouřil
Na hnůj nebo do řeky

Roky odpočíval starý kaštan na betonu v opuštěné továrně. Bylo tomu dávno, kdy ležel pod stromem a kdy do něj kopl malý chlapec a on dopadl na místo, na kterém je.
Jakub Kouřil
Oslíkovo tajemství

V zoologické zahradě žil oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jmenoval se Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.
Jakub Kouřil
Zajíc a želva

Želva s krásným krunýřem pojídala salát. „Než jej sníš, na druhém konci doroste.“ Zasmál se zajíc. „Nespěchám.“ Řekla želva.
Jakub Kouřil
Chrám

Čoj-chej byl převozníkem ve staré Číně. Za vlády tlustého císaře Pcho-ju. S odřenou loďkou převážel lidičky na druhý břeh řeky.
Jakub Kouřil
Rolls-Royce

Byl jednou jeden žebrák. Už třetí den neměl ani ždibec chleba. Večer ležel na břehu řeky, počítal komáří štípance, a když napočítal patnáctý, přijel Rolls-Royce.
Jakub Kouřil
Černá mamba

Od útlého mládí se zajímám jen o hady. Stali se mou vášní. Chovám přátelské hady, se kterými se mazlím i nebezpečné, se kterými si hrát nemůžu. Pečuji o krajty, kobry, různé zmije a chřestýše dokonce mám i mořského korálovce.
Jakub Kouřil
Sladká smrt

Smyslem mého života se staly včely. Miluji jejich bzukot a černožluté pruhy. Minulý rok přišla pohroma. Včelí mor. Své létající zlato jsem musel utratit. Do jediné včelky.
Jakub Kouřil
Malíř a Slunce

Byl jednou jeden malíř. Měl krásnou tvář a hbité prsty. Každý podvečer chodíval malovat na vysokou skálu západ slunce. Ale když obraz dokončil, neubránil se zklamání. Nemohl vykreslit to magické, co slunce vyzařovalo.
Jakub Kouřil
Ulita

Slyšel jsem od slimáka strašné řeči. Člověk našel metodu, jak nás dostat ze skořápky ven. Strčí do ulity ostrý drátek, až k poslednímu závitu a tam se do nás zakousne.
Jakub Kouřil
Stařec a borovice

Stařec vzpomínal na svůj dávný sen, který se mu zdál před čtyřiceti lety. V tom snu stál na balkóně a kouřil cigaretu.
Jakub Kouřil
Podivná smrt

Začal jsem kopat jámu a v půlmetrové hloubce byl písek chladivý a příjemný na dotek. Ulehl jsem do „mělkého hrobu“ a ochlazoval si záda. Ano, bude to dobré. Mám ještě kousek života, který nechci promarnit marným bojem o záchranu.
Jakub Kouřil
Kaše

Jsem v lese a nad ohýnkem si připravuji večeři. Dřepím a míchám kaši. V plecháči to meditativně bublá, v ohni praská a plameny dovádějí.
Jakub Kouřil
Jedna bota povídala

Před vstupem do chrámu si každý sundává boty a vstupuje bos. Modlí se tam chudáci, co nemají do pusy i boháči v krásných šatech. Před chrámovým prahem se zadívá otrhaný sandál na naleštěnou polobotku a povzdechne si.
Jakub Kouřil
Král a Smrťák

Byl jednou jeden král, kterému se zdál sen. Do trůnního sálu, ze kterého vládl, vstoupil Smrťák a zašeptal mu do ucha: „Přesně do roka a do dne si pro tebe přijdu.“
Jakub Kouřil
Modus operandi 2020

Přeji všem čtenářům tohoto příspěvku úspěšný vhled do provázanosti mikro a makro světa. Nejenom v roce 2020, ale i v následujících: Všechno, co se odehrává ve Vesmíru, musí nějakým způsobem rezonovat v nás samotných.
Jakub Kouřil
Vzlet

Nač trávit dvacet let života usilovnou meditací, abychom zastavili svůj dech nebo třeba chodili po vodě? Na to máme rychlé lodě. Proč mrhat drahocenným časem, který nám byl tak štědře přidělen?
předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |