Jakub Kouřil
- Počet článků 379
- Celková karma 7,87
- Průměrná čtenost 335x
Jakub Kouřil
Pírko
Co se stane když dva přátelé z dětství, jeden fyzik a druhý instalatér pozorují letící pírko. Každý jej vidí trošku v jiné perspektivě.
Jakub Kouřil
Zrcadlo
Zrcadlo nemá vlastní tvář. Je jako virus, který potřebuje ke svému životu hostitele. Mikro povídka o Zrcadle.
Jakub Kouřil
Svár
Hádky, třenice a žvatlání. Mikro povídka o tom, co se může stát, když se rozbije ten nejmenší hrníček.
Jakub Kouřil
O trávě, která chtěla mít trny
„Nechci, nechci a nechci!“ „Ale proč? Proč mi děláš takové starosti, mé krásné, něžné děťátko? Proč mi přidáváš vrásky? Od samých starostí jsem už celá krabatá.“ Posteskla si tráva.
Jakub Kouřil
Malíř a hudebník
Někdy se stává, že ztráta může být tak zásadní a hluboká, že je člověk schopen obětovat vše co má, jen aby ... Povídka o hudebníkovi a malíři, kteří byli stiženi stejným osudem.
Jakub Kouřil
Proč měsíc nespadne
Prochází dvojice parkem. Už se stmívá a na obloze září měsíc. „Tati“ ptá se chlapeček „proč ten měsíc nespadne?“
Jakub Kouřil
Emoce je myšlenka
Lékaři v pražském IKEMu voperovali 58letému muži umělé srdce. Znamená to snad, že se stal robotem bez emocí? Jinými slovy - potřebujeme srdce, k tomu abychom měli emoce?
Jakub Kouřil
Boj o hřib
Žil, byl vrásčitý dědeček s bílým vousem. Bydlel v nožce nepatrného hříbku. Postupně v něm kutal a kutal a zvětšoval si tak svůj obytný prostor. Když se prokutal do kloboučku, vykřiknul překvapením ...
Jakub Kouřil
Strom a žebrák
Na břehu řeky Gangy, v místech kde se snoubí prastará minulost s divokou budoucností, se odehrál následující příběh. Došlo k situaci, ve které se muselo rozhodnout mezi žebrákem a třistaletým dubem. Kdo z nich bude zachráněn.
Jakub Kouřil
Stát by měl fungovat jako hodiny
Tiše a přesně. V poledne oznámit úderem, že je vše v pořádku. Vlaky jezdí, silnice se staví, daně se vybírají a platí.
Jakub Kouřil
Tuha a člověk
Tuha a člověk mají hodně společného. Tuha se vytrácí s napsaným slovem. Člověk se vytrácí s prožitým dnem.
Jakub Kouřil
Úskalí pyramidy
Ti, kteří se koupou v bazénu bohatství, ztrácejí kontakt s údolím, ve kterém se pečou chleby a pálí cihly. Vrchol pyramidy existuje, díky široké základně pod ním.
Jakub Kouřil
Kdo poznal pravdu, je nepoužitelný
I v prostém lidském zívnutí můžeme prožít nekonečnost. Nepotřebujeme Tatarská poušť, Himaláje, Kábu, Golgotu, Taj Mahal, nebo sedět na břehu Gangy. Stačí šumění a cvrkot ulice, po které jdeme.
Jakub Kouřil
Proč potřebujeme k probuzení sny?
Big bang! Tančící Chaos exploduje. Z lásky. Aby i další mohli okusit divoký tanec života a smrti ....
Jakub Kouřil
I démoni se slétávají
Ježíš je vskutku nadčasový a přesahuje všechny dimenze. Chaos je anihilován, z temnoty svítí světlo.
Jakub Kouřil
Jsoucno
Mít slzu pro druhého je daleko krásnější, než být radostný. Je to jako sprcha, po které rosteme do hloubky.
Jakub Kouřil
Bezvětří je hrobem pro každý vítr
Jing a Jang se do sebe zamotalo a celý ten chumel pokazil stroj života. Mnich vyrůstá na stromě utrpení.
Jakub Kouřil
Bongo-charms a Solar-plexus
Když byl Arnošt, ještě batole, žvýkal v puse jako každé mimino dudlík. Když mu z pusy vypadnul, okamžitě si vykouzlil nový, s novým tvarem i barvou. Později se v jeho postýlce hromadily předměty ze všech koutů světa a tatínek ...
Jakub Kouřil
Provázek
Pochází z červa a ještě hodně toho v něm zůstalo. Souká se jako had a líže zem. Káže o míru, káže o lásce, bije se v prsa, ale v nitru jej tlačí vulkán. Zatížen jako Sysifos, nese si svou matrici, kterou si razí své opakování.
Jakub Kouřil
Moucha a list
Přelézá moucha přes list javoru. „Che-che, che-che, oj! To lechtá. Lahodně mě šimráš, prosím ještě jednou.“ Žadonil list.
Jakub Kouřil
Eterikus mokrus
Byla jednou jedna víla s dlouhými vlásky tenkými jak pavoučí vlákno, které zářily na slunci i v měsíčním svitu. Ve dne vlály zlatavě a v noci se třpytily stříbrem. Bytost to byla éterická jako vonná svíce.
Jakub Kouřil
Tvořivá síla
Může někdo zakázat housence, aby se nestala motýlem? Může někdo zakázat myšce, aby si neolizovala čumáček a neprotahovala si vousky? Může někdo zakázat trávě, aby rostla?
Jakub Kouřil
Ego jako nůž
Ego je nůž, kterým si krájíme a prosekáváme cestičku za sluníčkem. Láska je mořem, které dovede zaoblit každý hrot. Potřebuje jen čas.
Jakub Kouřil
Fantazie nebo Realita?
V přístavním městě Marseille jsem potkal námořníka, který měl jizvu přes celou tvář. Přesto, že musel být přes šedesát let stár, byla jeho postava jako z oceli a jeho oči zářily jako dva drahokamy.
Jakub Kouřil
Český člověk jako národní svéráz
Bez paměti bychom se nebyli schopni ani učit, ani přemýšlet. Život by se stal jakýmsi Alzheimerem v permanenci. Ale i paměť se může stát naším prokletím, pokud nám, českému národu, bude i nadále bránit k prosperitě a bezpečnosti.
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 ... | další |
