Podivná smrt
Nad písečnou dunou se vznášela helikoptéra a pak do písku dopadl člověk a kutálel se dolů jako hadrový panák. Vrtulník se vznesl a zmizel.
Jmenuji se Chorché a býval jsem hazardním hráčem v kasinu. Minulou noc jsem prohrál všechny peníze. Přece znáte ty dny, ve kterých se vám nepovede ani vstát správně z postele a každý další krok, který uděláte, je katastrofa a vy si říkáte, že nejlepší co jste mohli udělat je zůstat v té posteli a čekat, až se nešťastná karma přežene. Až ji dojdou síly. Protože každá snaha o záchranu je okamžitě použita proti vám.
Když jsem prohrál všechny prachy, ani mě nenapadlo se zastavit. Půjčil jsem si další a všechny do posledního marockého dináru sklouzly do chřtánu rulety. Peníze mi půjčil Moras a když se dozvěděl, že jsem všechno prohrál, vlezla mu do hlavy myšlenka, že nebude čekat, až mu je vrátím, že mě rovnou zabije. I tak se splácí dluh. Ale nebyl zastáncem rychlé smrti. Ten parchant mě vyhodil z vrtulníku někde mezi Marockou Marrákeši a Tunisem.
Setřepávám ze sebe písek. Mám jej v botách, za krkem, ve vlasech a teď se mi lepí i na kůži. Panuje tady nesnesitelný žár a nemám se kam schovat. Po kotníky se bořím v písku, ale kam jdu? Potím se a nedělám si naděje. Kterýmkoliv směrem půjdu, naleznu jen smrt. Nemá smysl někam chodit, a proto jsem se zastavil.
Začal jsem kopat jámu a v půlmetrové hloubce byl písek chladivý a příjemný na dotek. Ulehl jsem do „mělkého hrobu“ a ochlazoval si záda. Ano, bude to dobré. Mám ještě kousek života, který nechci promarnit marným bojem o záchranu.
Budu přemýšlet o smrti a to bude můj poslední luxus. Nikdo mne nebude rušit, protože tady krom písku není nic. Vykopal jsem ještě metr a ulehl. Slunce na dno „hrobu“ nedosáhlo a já byl konečně mimo žár.
Stálo mne to hodně sil, a proto jsem usnul, a když jsem se probudil, svítily hvězdy, a kdybych chtěl, mohl jsem si je pohladit a vzít do dlaně. Usměji se. Jsem klidný. Padá na mne mléčný svit a zve mě k sobě do náruče. Čeká a také se usmívá.
V mezních situacích čas ubíhá podle jiné formule. Odkapává v tisícinách vteřiny, kde jediná minuta se vznáší v prostoru jako věčnost a jedna sekunda je celým našim životem. Koupu se ve věčnosti a vzpomínám na metodu indického fakíra. Dokázal opustit své tělo. Navždy. My tomu říkáme smrt, ale podle něj existují jen přechody z jednoho tělo do dalšího. Zemřete a zase se narodíte. Jako muž nebo žena nebo můžete být i zvířetem. Ještě než opustil tento svět, sepsal metodu jak se dostat z těla ven.
Začínám. Dechem vypouštím energii z prstů u nohou a postupuji ke kotníkům. Pokračuji dále a necítím své nohy. Nemohu s nimi ani pohnout. Totéž provedu s rukama a celým trupem. Zpomaluji tlukot srdce a vím, že když dotluče, už na světě nebudu. Jak krásný a osvobozující mám pocit. Vnímám jemný orgasmus. Přibližuji se k záhadě všech záhad a srdíčko bije pomaleji a pomaleji.
Když dopadl první paprsek slunce na Chorchého tělo vypadal, jako kdyby spal. Pouštní vítr zasypával hrob.
A jak umřel Moras? Byl pozván na oslavu otevření nového kasina v Tunisu. Při velké žranici se rozřehtal průměrnému vtipu. Pak zrudl. V krku mu zaskočila kost. Říká se tomu rybí pomsta. Dusil se, koulel očima a z pusy mu vytékala pěna. Padl na zem, kde se svíjel jako probodnutý had. Nechtěl zemřít, ale nakonec se udusil. Jeho zelené oči byly vytřeštěné překvapením. Byl to nepěkný pohled a musela to být strašlivá smrt.
Jakub Kouřil
Podle prastaré legendy

vytáhl za vlasy bůh Maho z podmořských hlubin ostrov, aby už Mahajové nemuseli žít v moři jako ryby.
Jakub Kouřil
Tóny moci

Žil byl král, chladný jako led a tvrdý jak skála. Vlastní děti dal zavřít do slonovinové věže. Co bude živ, bude vládnout on, až odejde na věčnost, odemkne se i slonovinová věž a moc převezme jeho nejstarší syn.
Jakub Kouřil
Malé dítě

se podívá na tužku a má silnou emoci, co to je? Hladí její hladký povrch, vnímá barvu, čuchá si k ní a pak ji cumlá.
Jakub Kouřil
Bambus, cvrček a prázdno

„Je krásné se mít, je krásné si žít,“ cvrlikal cvrček na bambusovém listu. „Nech toho fidlání, ať mohu naslouchat svému Prázdnu,“ zašuměl bambus.
Jakub Kouřil
Ryba, žába a Čáp

Slunce svítilo, voda se třpytila a na hladině jezera vyskočila ryba a plácla sebou do vody zpět. Později vystrčila hlavu a řekla...
Další články autora |
Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě
Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident
Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...
Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty
Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...
Dan Bárta si traumaticky poškodil sluch, J.A.R. přesouvají vyprodané koncerty v Lucerně
Populární kapela J.A.R. musela přesunout na jiný termín dva vyprodané koncerty v Lucerna Music Baru...
Změna trestního zákoníku umožní místo vězení dávat více peněžité tresty
Poslanci mají pokračovat v projednávání reformy trestního práva. Od změny si ministr spravedlnosti...
Voda se filtruje na benzinkách, v obchodech a kavárnách, říká odborník
Nejkvalitnější voda je potřeba nejenom ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, ale také v...
Rasputin, či poskok Konečné? Bavím se, říká předseda Stačilo! Sterzik alias Vidlák
Premium V roce 2022 kandidoval do zastupitelstva obce Miroslav na Znojemsku za ČSSD. O rok později byl...
Za výběr z bankomatu v cizině poplatek i dvě stovky. Pozor také na nevýhodné kurzy
Premium Poplatek za výběr z bankomatu v přepočtu skoro dvě stě korun zaskočil pana Tomáše z Prahy během...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 379
- Celková karma 7,07
- Průměrná čtenost 335x