Jakub Kouřil
- Počet článků 378
- Celková karma 8,12
- Průměrná čtenost 336x
Jakub Kouřil
Vibrace Zloby
Když naštvete hodného člověka, lehce vám odpustí. Hodní lidé se dlouho nedovednou zlobit. Zato lidé zamindrákovaní a zlí vám tak snadno nedopustí.
Jakub Kouřil
O Prozíravosti
Kdo nakoupil nemovitost před deseti lety, ten na tom získal. Dneska už to všichni víme. Ti kdo si nemovitost pořídili, nemuseli být prozíraví, ale určitě se prozíravě zachovali.
Jakub Kouřil
Komára cedíte, ale velblouda polykáte
V knihkupectví mi do oka padla téměř tříkilogramová kniha „Encyklopedia of World Religions“ (opravdu jsem si ji doma zvážil) ... budhismus, křesťanství, australské náboženství, hinduismus, řecké náboženství, islám, judaismus ...
Jakub Kouřil
Ti nejlepší skončili v blázinci
Co mají společného malíř Vincent van Gogh, filosof Friedrich Nietzsche a lékař Ignác Semmelweis? Všechny zavřely do sanatoria pro duševně choré.
Jakub Kouřil
Tajemství věčného štěstí
Setkal jsem se s bezdomovcem, který mi prozradil jak to dělá, že je neustále v pohodě. A to nepil alkohol ani nekouřil. Neměl kde spát a neměl co jíst.
Jakub Kouřil
Zuby
Znáte to, bezdomovci žádají o peníze, ale pracovat se jim moc nechce. Vlastně se jim nechce vůbec do práce.
Jakub Kouřil
Za Zrcadlem
Vše co máme je vlastně jen vypůjčené. Ať už je to dům, naše tělo, rodina nebo svět. Vše je jen na chvíli a jednoho dne se musí rozpadnout. Nevíme jak vznikly atomy, nevíme jak se tvoří naše buňky a z jakého zdroje to vše roste.
Jakub Kouřil
Slon, liška a chytristika
Starý slon se vrací z Himalájí do údolí, do svého rodného kraje a když přijde ke staré studni, vzpomene si, jak si u ní kdysi hrával, a rád by se zase napil.
Jakub Kouřil
Vše je jen na chvíli
Jednou jsem takhle seděl na prkně a vytvořil se mi na zadku otlak. Znáte to. Sedíte, o něčem zajímavém přemýšlíte, čas pádí a ani si nevšimnete ...
Jakub Kouřil
O upřímnosti
Upřímnost má v sobě obrovskou sílu. Nemusíme se stydět, krčit, lhát a tak dále. Vidíme věci takové, jaké jsou.
Jakub Kouřil
Sice tlustý, ale chytrý
Na zlatém podnose křičel trpaslík. Měl velké břicho a protestoval. „Nechci být sněden. O svém osudu bych rád ještě hlasoval.“ Ale jeho písklavý hlásek nebyl slyšet a jeho prosebné oči nebylo vidět.
Jakub Kouřil
Velký učitel Kawasaki
Za zenovým mnichem přijde muž ve středních letech. Krásný a silný s pozitivním úsměvem na rtech ...
Jakub Kouřil
Společnost je už dávno rozdělená
Nesvádějme vinu na Trumpa nebo Babiše. Říká se, že rodina je základem státu. Ano. Ale rodina také společnost rozděluje. Toto je můj otec a proto se k němu chovám tak a tak.
Jakub Kouřil
Slunce a celý vesmír jsou jen stíny
Člověk si zvykl na určitou hudbu a říká tomu přírodní zákony. Ale je překvapen, když existence zahraje jinou melodii, než na jakou byl zvyklý. Má dvě možnosti ...
Jakub Kouřil
Kdo z nás umí zestárnout?
Čas nás všechny opelichá, a když zestárneme, vypadáme nemohoucně, směšně a dementně a vůbec na nás není pěkný pohled.
Jakub Kouřil
Karma je zdarma
Spousta lidí chce jíst ovoce, ale nezajímá se o hlínu, vodu a slunce. Myslí jen na ovoce. Kořeny je nezajímají. Možná ani nevědí, že strom kořen potřebuje. Možná ani neví, jak takový kořen vypadá.
Jakub Kouřil
Bůh se o to postará
Jak lidská mysl může fungovat ukazuje následující židovská anekdota .................................
Jakub Kouřil
Rozhovor s Mistrem
„Mistře, proč je tak těžké šířit světlo?“ Ptala se svíčka svícnu. „Protože většina z vás nemá knot.“
Jakub Kouřil
Dveře
V Rajské zahradě kvetly stromy, zpívali ptáci a včelky sbíraly nektar. Všechno bylo dokonalé, jen člověk chyběl. Bylo to už dávno, co byl vyhnán ze zahrady.
Jakub Kouřil
Iluze
Má lásko, dnes jsem se probudil a dlouze se díval na tvé krásné šaty. Žlutá ti opravdu sluší. A když od tebe zavane větřík, cítím omamnou vůni.
Jakub Kouřil
Král a deprese
Byl jednou jeden král, který se jmenoval Urubu a jak už to u vladařů bývá, měl velké starosti s vládnutím. Král měl sen, a v tom snu k němu přistoupil kupec s kobercem na rameni. Koberec byl nádherný a jemně tkaný ...
Jakub Kouřil
Bajka o cvrčku a žábě
Žila byla žába, která měla oči vyboulené o něco více než jiné žáby a proto vnímala všechno trochu jinak. Stéblo trávy bylo hubené, obloha málo modrá ...
Jakub Kouřil
Zapomenutý vesmír
Trpím nemocí, která je pokládána za nevyléčitelnou. Choroba je tak zlá, že kohokoliv potkala, živ nevyváznul. Jsem mladý a silný a nechci umírat bez boje.
Jakub Kouřil
O nepřirozenosti
Byl jednou jeden močál. Hráli si v něm moskyti, žáby i hadi. Ale nastaly horké dny a močál vyschl. Už se z něj neozývalo kuňkání, syčení ani bzučení. Nad rozpraskaným bahnem šuměl jen uschlý rákos.
Jakub Kouřil
Váha
Dnes jsem si stoupnul na váhu a řekl jsem si, že bych neměl jíst. Šel jsem se podívat do zrcadla a spatřil tlusté tělo, plné záhybů, meandrů a kružnic. Kolem očí zařezané kruhy a pod nimi tmavé pytle plné únavy.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
