Jakub Kouřil
- Počet článků 371
- Celková karma 8,67
- Průměrná čtenost 339x
Jakub Kouřil
Nesmírné možnosti
Z díry vylezl jezevec. Člověk by se až divil, jak může vypadat tak čistě, když přece žije v temné noře, kde je plíseň, vlhko a pavouci. Jezevec si olízl stříbřitý kožíšek a pomyslel si ...
Jakub Kouřil
Běhání trochu jinak
Shodou podivných událostí jsem se ocitl v japonském vězení. Ve vězení jsem seděl s Akihišitem. Byl to prostý člověk a rybář, který si odpykával trest za to, že lovil ve vodách, ve kterých byl lov přísně zakázán.
Jakub Kouřil
Vědro
Žil byl mistr na kopci v malé chaloupce. Jeho žák mu nosil vodu z řeky. Měl bambusovou tyč a na každém konci se houpalo jedno vědro. Když stoupal nahoru do kopce, tyč mu na zádech pružila a vědra se po stranách kolébala.
Jakub Kouřil
Lampión
Na louce rostl fialový květ. Ve větru se třepotal jako vlajka. Jako chlapec jsem plul na zaoceánské lodi a moc se mi líbila modrá vlajka. Byla na tom nejvyšším místě lodi, na stožáru.
Jakub Kouřil
Tibetská metoda - tréning ohně
„Byl(a) jsem tady. Vinšuji. Letím na druhý konec vesmíru ... „ Ale my necítíme ani svrbění nebo pálení na kůži, a přesto každou vteřinu přes nás prolétává roj miliónů neutrin. Potvory. O tom, jak se naučit tyto miniaturní ...
Jakub Kouřil
Komunismus? Krásná myšlenka, ale ...
Tygr potřebuje maso a zajíc zelí. Dejte vlkovi trávu a jelenu hoďte krvavý steak a nastane chaos vnitřních orgánů. Strčte úspěšného businessmana do zaměstnaneckého poměru a zhyne nudou.
Jakub Kouřil
Modrý pramen
Jsou kovově modré, zelené i zlaté. Najdeme je na skládkách i v páchnoucích kontejnerech, na hnijících odpadcích i v rozkládajícím se mase. Posedávají na výkalech a pak si třeba odletí na chleba s máslem.
Jakub Kouřil
Ropa, ropa, ropa
Potřeboval jsem vypadnout z přeplněného města, od všech upocených starostí, které se hromadí jako nařízení a směrnice ve velké firmě. Z letiště Václava Havla jsem odletěl do Saúdské Arábie, kde jsem si pronajal velblouda.
Jakub Kouřil
Tulák a jedna rada
Jednou přišel tulák za světcem a požádal jej o pomoc: „Mistře, jsem velice pokorný a nízký člověk, toulám se z místa na místo, nic nemám a nic nehromadím, jak dosáhnout osvícení?“
Jakub Kouřil
Ištar
Perské přísloví: Síla koně se pozná také podle toho, jak rychle se dovede zastavit. Fejeton ze Saúdské Arábie.
Jakub Kouřil
Žába a máslo
Tři žáby si hrály a skákaly okolo sudu se smetanou. Když je skákání omrzelo, vymyslely si soutěž, kdo z nich nejrychleji oběhne dřevěný sud. Když vyhrávala pořád ta stejná žába, začaly soutěžit, kdo sud přeskočí.
Jakub Kouřil
Vyšší princip
Většina pulců se nedožije žabího života a ti nejsilnější tvorové jsou vybíjeni pro svou sílu. Sloni pro své kly, jeleni pro parohy, lvi pro drápy a kůži. Jaká krutost je propašována do života. Evoluce je nekompromisním bojem ...
Jakub Kouřil
Pomsta nebo spravedlnost?
Kapka spadla a vytvořila na sněhu červenou skvrnku. Spadla další a pak ještě další. Nahoře na větvi ležela mrtvá vrána. Oči měla studené a vypoulené. Poslední co vrána viděla, bylo modré nebe a ...
Jakub Kouřil
Biliontina koblihu nebo trilion litrů marmelády?
Zvětšeme atomové jádro na velikost makového zrnka, a lidská postava vyplní prostor mezi Sluncem a Zemí. Zmenšeme Zemi na smítko o průměru desetiny milimetru, a ze Slunce je centimetrová kulička, kolem které obíhá Země ...
Jakub Kouřil
Pohřeb hudby
Žil byl král, který byl přísný a málokdy se usmál. Většinou se jen mračil a mračil. Královská tvář zrcadlila veliké starosti, které brázdily pod kůži, a zanechávaly za sebou ošklivé vrásky. Vladařovou láskou byla moc ...
Jakub Kouřil
Hra
Byla jednou jedna babka, a ta měla čtyři jabka. Nebyla to obyčejná babka, ale jabkojedka a ty jablíčka nebyla obyčejná, ale kouzelná. Jsme přece v pohádce a v pohádce se bez kouzlení neobejdeme.
Jakub Kouřil
Za Zrcadlem
Každá bytost funguje na principu Zrcadla. Zrcadlo symbolizuje všechno, co jsme kdy poznali a prožili. Každý si vytváří to své. Potíž je v tom, že žádné zrcadlo není dostatečně hladké tak, aby odráželo skutečnost takovou jaká je.
Jakub Kouřil
Dveře
Bůh nervózně popocházel a brblal si pod vousy: Copak se stalo s mým milovaným člověkem? To už na mne zapomněl? Vůbec nepřichází. A usedl na dřevěnou lavici a čekal, a čekal, ale žádný člověk do Rajské zahrady nepřicházel.
Jakub Kouřil
Vesmírný rybář
V červeném kbelíku se proháněli tvoři, kteří vůbec nevypadali jako ryby. „Dají se vůbec jíst?“ zeptal jsem se vesmírného rybáře ...
Jakub Kouřil
Minulost, budoucnost a přítomnost
Setkala se minulost s budoucností a přou se o to, kdo z nich je mocnější. Každá z nich vykládá o svých zásluhách ...
Jakub Kouřil
Paličatý motýl
Letěli proti sobě dva motýli. Byli na kolizním kurzu. „Uhni! Volal červený motýl. „Ty Uhni!“ Křičel žlutý. Nikdo z nich neodklonil svou dráhu, srazili se hlavičkami a spadli na zem.
Jakub Kouřil
Bajka o studni a žábě
Žila, byla žába, která se labužnicky rozvalovala ve staré studni. Studna patřila k vesnici, která už neexistovala. Dřevěné domky vzal čas, a na jejich místě vyrostly borovice. Nad studnou kroužilo a bzučelo spoustu komárů, much...
Jakub Kouřil
Boháč a haléř
„Nádhera! Krása!“ Brouká si pro sebe boháč a mne si tlusté dlaně. „Kdyby bylo na světě takových hlupáků více, dobře by se žilo, nám chytrým.“
Jakub Kouřil
Kauza Diabolo Magnum
Pan Prouza byl běžný advokát, jakých potkáváme v kancelářích na tucty. Od ostatních advokátů se odlišoval v tom, že se nikdy nezlobil a ničemu se nedivil. Kauzy přicházely a on je buď vyhrával nebo ztrácel.
Jakub Kouřil
Staré hříchy mívají dlouhé stíny
Nehádejte se s kněžími. Mají sofistikované metody v argumentaci. Jsou výřeční a nikdo se jim nevyrovná. Chtějí, abychom uvěřili v neuvěřitelné. Je lepší je minout po tichu bez jakéhokoliv slova.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 ... | další |
