Petr Forejtek

Kdysi mě dost zajímala politika, ale teď už to je pro mě okrajové téma. Zůstal mi zájem o techniku, mechaniku a historii. Mám rád přírodní vědy, ale i přírodu samu v její nejčistší podobě. O sportu si myslím, že je to ta aktivita, která člověka udržuje v pohybu a hezké formě, nikoli na židli. Znovu pro sebe objevuji hudbu, kterou jsem rád poslouchal před lety, a ve které slyším srdce. Mám rád barvy a různost.

Petr Forejtek

Jak jsem na muzikoterapii neusnul

Muzikoterapeutka klečí mezi množstvím všelijakých bubínků, trubek, přesýpátek, xylofonů a zvonků. My sedíme a poleháváme na matracích kolem, většina dětí si pobrala peřinky a polštářky. Když začne zvonkohra a světlo se zhasne, místností hrají zášlehy plamenů svíček. Všichni se utišili a kdo jak mohl, udělal si pohodlí.

9.12.2013 v 10:00 | Karma: 16,71 | Přečteno: 1060x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Achileus a želva

V jedné malé vesnici na pomezí pouště a hor, narodil se před mnoha a mnoha lety malý chlapec. Už od malička byl neposedný, jak už tak děti bývají, ale malý Achileus byl v něčem výjimečný. Děti, když poprvé odlepí dlaně od země a postaví se zpříma, obvykle pomalu hledají rovnováhu. To malý Achileus začal rovnou běhat. Neuměl ještě ani mluvit, zato byl hned tu a hned zas tamhle, jakoby ani chodit neuměl. Nikdo, kdo ho znal, mu neřekl jinak, než rychlonohý Achileus.

2.12.2013 v 10:00 | Karma: 14,09 | Přečteno: 981x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Jdeme na Weissmies

Horolezení je pro mě vlastně stále ještě taková hádanka, a i moje cesta k němu byla poněkud jiná, než u jiných lezců. Chodím lozit s přestávkami teprve dva roky, a ač to bude někomu určitě znít poněkud neuvěřitelně, dost dlouho jsem si vůbec neuměl představit, že existuje ještě něco jiného, než umělá lezecká stěna. Postupně jsem ale zjistil, že disciplín, které se pod širokým termínem horolezectví skrývají, je opravdu hodně, a že míst a aktivit pro objevy je tu víc než dost. Ale teď k tomu výletu.

25.11.2013 v 10:00 | Karma: 9,36 | Přečteno: 521x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Kufr plný klapek

"Teď tam nechoď!", řekne důrazně otec, ale ani se v křesle neotočí. Na malé kulaté černobílé obrazovce přejíždějí bílé pruhy zdola nahoru, za nimi se pohybují malé postavy. Mužský hlas komentuje přihrávku jednoho z fotbalistů, v aparátu chrastí a šumí."Podej mu to, podej mu to... žabař...", procedí otec mezi zuby.Iveta stojí za dveřmi, chtěla se kolem nich nepozorovaně protáhnout, ale viděl ji."Ale jen běž...", ozve se z kuchyně ženský hlas.A Iveta tedy jde, jen po očku sleduje co na to otec, ale ten nic, mlčí a dál sleduje kulatou malou blikající věc.

18.11.2013 v 10:00 | Karma: 10,86 | Přečteno: 638x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Šantán pod hvězdami

"Je tu volno?", zeptal se Milan. Dvě řady bytelných stolů s lavicemi se táhly od nízké dřevěné budovy směrem k dvěma majestátním kaštanům. Asi dvacet metrů odsud směrem na jih, nacházelo se vodácké tábořiště, toho času prázdné. Ještě kousek dál potom tekla řeka, její proud byl v těch místech skoro neznatelný a šířka veliká. Lesní cesta, kudy se k tábořišti přijíždělo, byla sypaná červenou drtí, z obou stran lemovaná porostem černého bezu, ostružiní a maliní."Ne.", řekla lehce ironicky, a lehce se rozhlédla po prázdných lavicích.Milan si sedl proti ní. Na lavici vedle sebe položil svoje somradlo a sundal si brýle. Potom vyndal z kapsy špinavý kapesník a začal je čistit.

11.11.2013 v 10:00 | Karma: 9,79 | Přečteno: 661x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Bezbariérové Lány i lány

Když jsem dnes ráno na internetu viděl fotografii prezidenta na kolečkovém křesle, vzbudilo to ve mně hned několik dojmů. Fotografie doprovází článek, obsahující vyjádření prezidentovy choti, neskrývající jistou míru znechucení nad tím, jak se k jeho situaci staví veřejnost. Fotografie je hodně špatná. Vlastně je naprosto mizerná, až je na pováženou, že jako zdroj je uvedena kancelář prezidenta republiky. Vypadá, jakoby ji udělal někdo, kdo jen v roztřesených rukou zvedl nad hlavu mobilní telefon.

7.11.2013 v 10:00 | Karma: 26,50 | Přečteno: 2675x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Milan, říkali mu Nos

Bylo léto. Nádherné horké léto. Na plovárně bylo rušno. Nad hladinu vody vyskakovaly barevné balóny, vzpínaly se ruce, zpod skokanského prkna se zvedaly cákance, jak do hlubiny zajížděla těla otylců, vysportovaných suverénů i dovádějících puberťáků. Na dece opodál ležely vedle sebe blondýnka, tmavovláska a zrzka. Ležela tam vedle sebe, jakoby je tam vyskládal nějaký pečlivka, tři krásná štíhlá těla, ve vlasech skřipce a před nimi kartáč, kniha a krabička s nakrájenými hruškami. Zaplesalo by srdce malíře při tom pohledu, neboť obliny, kterými bylo možné potěšit oko, tvořily pravidelné, různobarevné pohoří veselých barev, a potom utíkaly v údolíčka štíhlých pasů, aby se nakonec opět zdvihly v trojúhelníkách hladkých zad, přes které nebyly nataženy žádné šňůrky.

4.11.2013 v 10:00 | Karma: 10,22 | Přečteno: 670x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Babina

O tom, že svět se točí stále stejně rychle, a že není nutné ztrácet jistotu, že každý den bude následován opět dalším, novým, přesvědčovala už léta letoucí všechny místní obyvatele paní Marie Jindřiška. Bylo možné ji potkat, jak jde s hůlkou hlavní ulicí, pomalým, rozvážným krokem, přičemž na mnoha místech se zastavovala s každým známým, kdo tu v tu dobu byl, aby s ním prohodila pár slov. Mnoho z jejích sousedů už znalo dobře dobu, kdy chodívala pod jejich oknem, a nechávali jej otevřené, protože měli rádi starou paní, a drobné veselé i neveselé příběhy, které občas vyprávěla.

31.10.2013 v 10:00 | Karma: 18,59 | Přečteno: 753x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Ostašská pohádka o bezejmenném čarodějovi

Daleko v horách, v lese, kam nedošel žádný zbojník ani houbař, žil sám v jeskyni jistý čaroděj. Žil tam už roky sám, a tak skoro nemluvil. Vždycky během dne chodil po lese a sbíral byliny, ze kterých potom ve své jeskyni vařil roztodivné lektvary a míchal masti. Občas také našel nějakou houbu a borůvky, a ty také sbíral a sušil, aby měl být o dnech nedostatku z čeho živ. Pokaždé, jakmile se ráno slunce vyklubalo nad krajinu, vylezl ze své jeskyně, a vydal se na cestu. Domů se vracel až se slunce západem, brašnu plnou bylin, hub, malin, ostružin a borůvek.

28.10.2013 v 10:00 | Karma: 11,47 | Přečteno: 624x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Ostaš, skalní labyrinty

Je nádherný den, počasí se povedlo. Sice mě bolí polovina hlavy, protože jsem předevčírem naprosto brutálním zákrokem chirurga přišel o jednu čtvrtinu moudrosti, zato mě alespoň nebolí nohy, a tak můžu šlapat. Vítek jde bez protestů do auta, kde se usazuje na své místo a hned se připoutává. Tím dává najevo, že dobře ví, co bude následovat, a také to, že hned tak nevystoupí. Naučit ho připoutat se sice nebylo snadné, ale už to docela dobře zvládá.

24.10.2013 v 10:00 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1016x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Nepřišla

Sedí na židli v malém útulném pokojíku, který ještě nedávno patřil její babičce. Sedí na staré dřevěné židli a pomalu, opatrně a s jistou dávkou úcty a tiché zvědavosti čeká, co se teď stane. Rohy pokoje vůbec nejsou pravidelné, strop utíká do zdí oblou křivkou, kterou zdobí drobné nepravidelnosti, jak je ruka zedníka kdysi uhladila, sbíhá k tmavé lince, na mnoha místech už přerušené, a pokračuje k podlaze v růžové barvě s jednoduchým, květovaným motivem. Okno je velké, zakrývá ho záclona ze silné nitě a fialový závěs, který visí z mohutné dřevěné garnyže až na zem. Na podlaze je koberec, hodně vysoký, po krajích lemovaný černou nití, na něm jsou velké žluté a červené květy rostlin, jejichž tmavě zelené stonky obsypané lístky se vzájemně složitě proplétají. Pod kobercem jsou parkety. Vedle okna vpravo stojí stará komoda, její temné dřevo se místy leskne zašlým lakem. Naproti stojí u zdi postel s vysokými čely, na ní velká duchna, jak bývalo zvykem, a polštář. Pohlédne na bambusovou rohož za postelí, a potom na několik malých obrazů, které visí nad ní. Mezi několika krajinkami, momentkou ze závodu chrtů a vázou s květinami, nechybí Kristus a panna Marie, přímo nad čelem postele je pak osamocen portrét mladé dámy s živýma očima a šviháka s lišáckým úsměvem.

21.10.2013 v 10:00 | Karma: 14,44 | Přečteno: 1135x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Autistické automatismy

"Nojo, on má svůj svět", slýchám často říkat lidi o Vítkovi, když ho vidí poprvé. Vítek má autismus, a proto si lidé myslí, že tím pádem nežije v našem světě, ale nejspíš někde na jiné planetě, nebo v jiné galaxii. Začal jsem být na tuto větu až alergický, přestože si uvědomuji, že jiná cesta než přes příměry a zjednodušení nevede, a že na tom vlastně není nic špatného. Snažím se teď brát to tak, že je to vlastně dobře, protože ten člověk už udělal krok od "nevím, co to je" k "je to něco, čemu úplně nerozumím", a já pak můžu začít vysvětlovat, že ten "jeho jiný svět", je zcela totožný s tím naším.

17.10.2013 v 10:00 | Karma: 31,94 | Přečteno: 3733x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Rybníček spadaného listí

Rybníček byl kapku obyčejný. Vlastně to byla jen taková tůňka. Široko daleko ale jediná vodní plocha. Vyšlapané cestičky na březích dávaly tušit, že je to oblíbené místo pro vycházky mnohých. On se také chtěl podívat někam, kde je ticho a klid. Nehledal nic mimořádného. Když uviděl mezi lukami několik košatých stromů, usoudil, že jejich kořeny zpevňují břeh. Břeh malého pupku, do kterého pupeční šňůrou malého potůčku přibývala bez ustání voda. A to by mohlo být to místo.

14.10.2013 v 10:00 | Karma: 14,50 | Přečteno: 715x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Arogance a bezmoc

"Tak, a máte to!", procedil jsem k ní naoko tak trochu ostře."No, tak to už se asi na nic ptát nebudu!", odtušila posmutněle.Byli jsme první oblečení, a tak jsme první také šli. V otevřených dveřích jsem se otočil, "nashledanou.""Nashledanou", slyšel jsem jak říká nahlas, ale co si říkala potichu, můžu si jen domýšlet. Ale i když si to asi říká často, nikoho to stejně nezajímá.

10.10.2013 v 10:00 | Karma: 15,17 | Přečteno: 2222x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Ženské jsou jiné

Abych byl spravedlivý, musel bych k tomu ještě doplnit, a různé. To by ale dohromady znělo přeci jen trochu divně, a také by to poněkud rozpíjelo ten jasnější smysl tohoto sdělení, o kterém chci spíše mluvit. Zkuste si to schválně sami (nebo samy), co vám vyběhne, když do oblíbeného vyhledávače zadáte: "muži jsou z marsu, ženy z venuše". Výsledkem nebude žádné velké překvapení. Ona mužská a ženská odlišnost se totiž projeví už tady, neboť pojednání, která budete číst, a některá velice pěkná, napsaly vesměs ženy.

7.10.2013 v 10:00 | Karma: 14,12 | Přečteno: 1025x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Naděje umírá poslední

Pokud řeknete, že naděje umírá poslední, znamená to, že ještě nějakou naději máte. Čas vás k ní spíše přibližuje, a potom tušíte, že se něco stane, a nic není prohrané. Co řekne kouč, když protihráči zvýší skóre o další branku? Do konce utkání zbývají ještě minuty, často dlouhé minuty, a často těch dlouhých minut je opravdu hodně. Řekne, naděje umírá poslední. Utkání ještě neskončilo. Je možné, že vytáhne nějaké eso z rukávu, rozvine tvůrčí sestavu, nebo otočí ventilem adrenalinu.

30.9.2013 v 10:00 | Karma: 18,96 | Přečteno: 2182x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Jak se zcela nezbláznit

Pokusím se shrnout a podělit se o pár postřehů, o nichž se domnívám, že by mohly být užitečné, když zjistíte, že byste se mohli zbláznit, a chcete tomu zabránit. Může to ale pomoci i v případě, že už jste se zbláznili. Ať už je příčina vaší duševní trýzně jakákoli, počítaje v to i všelijaké osobní či partnerské krize, nejen postižené dítě, i v té největší bídě, vždycky existuje způsob, jak si život udělat lepší.

23.9.2013 v 10:00 | Karma: 28,52 | Přečteno: 3104x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Neurvalá něha

Je mazlivý. "Má rád smetáky", směje se Kamila, a můj autista se probírá strništi, nebo sametově krátkými vlasy mými, nebo mých kamarádů. Přitom se potutelně usmívá. Pak se zaměří na jedno místo na tváři, nebo hlavě, začne bzučet, převrátí naruby svou rovnováhu, a jako hadrový panák se sesune na toho, koho si právě vybral za objekt svého zkoumání. Je mazlivý. Ale je to mazlivost zvířátka, které má ostré zoubky a drápky, a právě se rozhodlo, že vytlačí z prsu své matky kapičku mleziva, jen se spletlo a doráží na nesprávné místo nesprávného tvora.

16.9.2013 v 10:00 | Karma: 18,89 | Přečteno: 1636x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Čemu se divíš...

Neustále počítáš kroky. Když ti to vychází, a jsou-li vždy střídavě tři a dva po sobě, jsi spokojený. Při každém třetím a druhém můžeš šlápnout na rýhu v asfaltu, štěrbinu mezi dlaždicemi, nebo okraj mokré skvrny. Když se nedostává štěrbin, dlaždic a mokrých skvrn, vrávoráš a ztrácíš rovnováhu. Když při tom na tebe někdo mluví, moc ho neposloucháš, musíš se totiž věnovat počítání kroků. Klidně i přejdeš místo, kam jsi šel, protože tohle je důležité.

9.9.2013 v 10:00 | Karma: 16,50 | Přečteno: 1127x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Tys ale vyrostl

Tys ale vyrostl. Takovou větu slýchával jsem jako dítě často od sourozenců svých rodičů při prázdninových návštěvách. Obvykle mě tety změřily přísným pohledem od hlavy k patě, aby pak shledaly, že jsem zase větší, než jsem byl loni. O tom ovšem já sám jsem měl své pochybnosti, neboť z mého pohledu k žádné záhadné změně nedošlo. Naopak, když jsem se podíval na špičky svých bot, byly pořád stejně daleko. Také jsem měl ale možnost sledovat svoje rodiče, kterak podobně posuzují mé bratrance a sestřenice, ale ani tady jsem žádné změny neviděl, neboť dokud jsme dětmi, jsme si pořád stejní. Byl to skoro až rituál, který jsme my děti musely protrpět vždy na začátku všech návštěv, nepříliš příjemný, ale nezbytný pro to, abychom dostaly čokoládu.

2.9.2013 v 10:00 | Karma: 21,12 | Přečteno: 1168x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Orientační běh

Tento orientační běh je na celý život. Tento orientační běh je běh o život. V době, kdy byl Vítkovi určován stupeň postižení, odpovídali jsme na mnoho otázek, které se týkaly jeho chování. Jeden z bodů se týkal orientace doma a orientace venku. Už tehdy mi to připadalo nějaké divné. Jaká orientace? O co jim jde? Jako jestli se orientuje ve svém pokoji? Jestli ví kde jsou dveře, nebo při první příležitosti vezme futro čelem? Podobně v neznámém prostředí. Upřímně, v neznámém prostředí se neorientuju ani já, a to mám maturitu a dva semestry humanitních studií, a jsem šťastným majitelem navigačního přístroje.

26.8.2013 v 10:00 | Karma: 19,23 | Přečteno: 1290x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

IQ tykve

Mohl bych najít nějakou pěknou definici, ze které by bylo jasné o co se jedná, ale neudělám to. Nemá smysl zálohovat internet tím způsobem, že se věci známé či snadno dohledatelné budou vyskytovat v téměř či vůbec nezměněné podobě na mnoha místech, z toho totiž plyne jediné. Ten, kdo se bude skutečně pídit záhy narazí na oční kopie, a vyvodí z toho, že toho moc najít nejde. Navíc hraniční meze zde nejsou, a tak jako u všech kvocientů, podléhá i tento matematickým zákonitostem a statistickým legráckám. A pak, gaussova křivka je neoblomná.

19.8.2013 v 10:00 | Karma: 21,96 | Přečteno: 1815x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Podej mi to tamto

Ještě ze základní školy si pamatuji dialog mezi kantorem dojatým výrazovou plochostí žáčka při zkoušení a děckem, které se snažilo osvětlit setmělost situace tápáním mezi slůvky "to" a "tamto". Mohutný učitel matematiky, kterého už jen nadbytek postavy, vysoko vyhnané čelo a řezavé oči řadily mezi oprávněné obavy všech nepřipravených, zahnal rozhovor do útlých zvoláním, "podej mi to, jak se tím to, tamto!". Drobný žáček z radosti, že se mu jeho taktika vyplatila, neboť okamžitě pochopil, že se jedná o houbu na tabuli, zdvihl se k tomu, aby ji učiteli podal. Ten měl ale navrch nejen svou postavou, zkušeností a protřelostí, a překvapeného žáčka odmítl, "to ani náhodou není to, co jsem chtěl!". Potom pokračoval krátkou přednáškou o úspornosti exaktního vyjadřování, a to nejen v matematice.

12.8.2013 v 10:00 | Karma: 18,65 | Přečteno: 1505x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Nomádismus

Bez toho, aby existovali lidé, kteří se celý svůj život nehnou z místa, si neumím žádný pořádný nomádismus představit. Takoví lidé, kteří jsou do svého prostředí zasazeni jako stromy, teprve dávají duši místu, pro které tluče jejich srdce, a které díky tomu potom může nabídnout svůj hřejivý půvab nově příchozímu. Takový potom, svým letem světem, je zase kořením do polévky života těch, kteří svůj denní chléb obracejí v ústech stále stejným způsobem, a pro které představa nějaké větší změny, je vlkem v rouše beránčím.

5.8.2013 v 10:00 | Karma: 14,68 | Přečteno: 1037x | Diskuse| Ostatní

Petr Forejtek

Můj autista se ztratil

Přibližně před rokem jsem četl v některých novinách o tom, že se ve Zlíně našel na autobusové zastávce chlapec s autismem, který se ztratil. Naštěstí se ho ujal řidič autobusu, který se postaral o to, aby se nebohé dítě už více neztrácelo, a to se tím pádem poměrně rychle zase našlo. Nevím, o koho se jednalo, ani náhodou neznám každé autistické dítě v kraji, sotva znám všechny ve svém bezprostředním okolí, ale to, že každé dítě se jednou zákonitě ztratí, platí pro každé. Zdravé i poškozené.

29.7.2013 v 10:00 | Karma: 28,77 | Přečteno: 4653x | Diskuse| Ostatní