A Rusko si s tím dopingem nedá pokoj

A nechutnější je to o to víc, že v tom jedou už i děti. Výchova od malička k tomu, že my jsme nejlepší a nejslavnější prostě nezná v ruské společnosti zábran.

Naposledy byla při dopingu načapána ruská krasobruslařka Kamila Valijevová, které je teprve 15 let. Ponechme stranou kdy se na doping přišlo, kdy se to uveřejnilo, co k tomu kdo řekl, či kdo jak rozhodl. To rozhodnutí je ostatně šalamounské – startovat může, ale když se náhodou umístí na bedně, tak medaili nedostane (aspoň zatím).

Stát se omyl může. Někdo si něco koupí v supermarketu k pití nebo u stánku k jídlu a ani netuší, co to obsahuje za látky. To bych bral.

Ale pak mě zaujalo, čím argumentovali právníci ruské krasobruslařky. Slyšení u arbitráže v pondělí trvalo šest hodin. "Její právníci přinesli několik důkazů, které vinu zpochybňují. Zakázaná látka se jí měla dostat do těla poté, co si omylem vzala dědovy léky na srdce," citovala agentura Reuters předsedu disciplinární komise MOV Denise Oswalda.

To je úžasné. Takže omylem si vzala dědovy prášky. Dobře. Ale měla padnout jiná otázka: „Místo jakých prášků si je vzala? Co v té době brala pravidelně, že si krabičku spletla?“ Člověk přeci nejde jen tak po bytě, neuvidí krabičku s prášky, ta se mu zalíbí, tak si jich prostě pár vezme. Tohle nám snad Rusové nechtějí nakukat.

Nebo je snad Kamila Valijevová opravdu tak mladá, že je až nesvéprávná, a přesně takto postupovala? Mají potom takovéto děti vůbec mít právo sportovat s dospělými a vystupovat jako opravdu dospělé bytosti?

Prostě se Rusům zase nedá věřit. Pořád se to opakuje dokola. A nejen ve sportu. Proradnost, podrazy, lež. To je ruský život. Dokázat, že my jsme ti lepší. A my jsme velcí. Všichni se nás bojte. A když na to náhodou někdo nechce přistoupit, tak jsou najednou strašně ublížení a všichni se proti nim spikli.

Vítejte v ruské realitě trvající již přes 100 let.