Kam směřuje(me) čas?
Na tuto zajímavost mě upozornila dcerka, která studuje lingvistiku (jazykovědu) v holandském Leidenu, nádherném to městě plném vodních kanálů a cyklistů. Měli ji na jedné z úvodních přednášek z lingvistiky, kde byl ovšem jen příklad, jak znázorňuje či prostorově chápe běh času vzdálený domorodý kmen Pormpuraaw, který žije na západní straně poloostrova Cape York v Queenslandu v severní Austrálii. Ten směr času vyjadřuje pro nás zvláštním způsobem, ale jakým, to vám prozradím až nakonec. :-)
Obecně má člověk tendenci běh času reprezentovat prostorově, tedy buď nakreslit šipku nějakým směrem, nebo když mu dáte třeba fotografie ze života nějakého člověka, zobrazující jeho dětství, dospělost a stáří, a požádáte ho, aby je seřadil podle času, vždy si musí vybrat nějaký směr seřazení. Ten se prakticky vždy shoduje se směrem šipky, kterou znázorňuje běh času.
Asi snadno přijdete na to, co je ve hře, když vám řeknu, jaké skupiny lidí kreslí šipku doleva, jaké doprava a jaké shora dolů. Mimochodem je to experimentálně ověřený fakt. V článku Čas a prostor v Pormpuraawaně se můžete dočíst, že my nebo anglicky mluvící osoby kreslí čas jako šipku zleva doprava, ti, co mluví arabsky nebo hebrejsky, použijí šipku zprava doleva a ti, kdo mluví mandarinskou čínštinou, použijí směr shora dolů. Pochopitelně je to dáno orientací psaného textu a tím i směru čtení. Možná u fyziků, kteří se hodně věnují teorii relativity, by mohlo být běžné kreslit šipku zdola nahoru, neboť tak je orientována časová osa v Minkowského prostoročasovém diagramu, který se v teoriích relativity velmi často používá. :-) Ale ověřeno to není.
Pak už nás asi nepřekvapí, když prozradíme, že Pormpuraawané, když mluví o budoucnosti, ukazují na západ, a když mluví o minulosti, ukazují na východ. Tuto orientaci dodržují dokonce uvnitř budov. Stejně tak, tedy z východu za západ, orientují fotografie z života nějakého člověka, když je mají časově seřadit. Proč to dělají, je asi hned jasné, zejména když prozradíme, že jejich jazyk nemá psanou formu. Ano, tak jako je pro lidi, kteří píší a čtou hlavním pohybem právě tok textu, je u Pormpuraawanů psychologicky hlavním pohybem pohyb Slunce po obloze. Kdo z nás vnímá směr pohybu Slunce po obloze, že? Spíše jen vnímáme, kolik je světla. Pormpuraawané naproti tomu tento pohyb vnímají neustále.
Jedna zajímavost při prostorové prezentaci času je u Aymarů žijících v Andách. Ti prostorově chápou minulost jako ležící před nimi a budoucnost jako ležící za nimi, takže třeba mluvíce o minulosti gestikulují před sebe. Svým způsobem je to logické. Přece vidíme = pamatujeme si jen minulost, a nevidíme, nemůžeme si ještě pamatovat budoucnost, a proto tato leží za námi, mimo náš pohled. Jestli vás zajímají zvláštnosti v chápání a prezentaci časů domorodými kmeny, doporučuji blog Co formovalo "mimozemský" amazonský jazyk Pirahá bez číslovek, barev a času.
Je tu ještě jedna otázka, na kterou ale nenalezneme v článku odpověď. Proč vůbec lidé používají prostorovou reprezentaci času? Použijeme-li logiku, můžeme vytvořit hypotézu, že časově prezentovat čas nelze, neboť vždy vnímáme jen jedno nyní, což je vlastně pro nás jen časový bod, který má (skoro) nulové trvání. Když si ale chceme představit tok času, musíme si představit více bodů, mnoho bodů, mnoho časových okamžiků. Takovou orientovanou úsečku, tedy šipku, do jednoho bodu nenacpeme. Musíme tedy použít něco, co má více dimenzí než 0 dimenzí, jako má bod. Nutně tedy použijeme nějaký "objekt" v trojrozměrném prostoru, který má alespoň jednu dimenzi, třeba právě šipku. Nebo můžeme směr znázornit seřazením něčeho, třeba fotografií v prostoru nejméně dvou dimenzí, tedy ploše, nebo v 3D prostoru. To je důvod zobrazování toku času v prostoru.
O tématu "zprostornění" času uvažoval zajímavě Immanuel Kant ve své Kritice čistého rozumu, jak jsem se dověděl na nedávné mezinárodní konferenci Časové kontinuum a workshopu Metafyzika časového kontinua v Itálii. Ale o tom až jindy, protože toto téma o dost složitější.
Literatura:
Tyler B. Tretsven, T.B.: Time and Space in Pormpuraaw: https://tylertretsven.wordpress.com/2012/03/05/ti me-and-space-in-pormpuraaw/
Jan Fikáček, Ph.D.
Proč je existence stolu méně jistá než existence elektronu
Richard Feynman jednou prohlásil s vtipem sobě vlastním, že: „Elektron je teoretický nástroj; je však při porozumění přírodě tak mimořádně účinný, že bychom téměř mohli tvrdit, že existuje.“
Jan Fikáček, Ph.D.
Proč není realita jediná a pevná
Kvantová mechanika a teorie relativity znejistily to, co bylo statisíce let pro člověka jistotou, jaký je svět kolem nás. Vysvětlíme si, kde se vzala ta jistota a proč dnes mizí. A taky oč se opřít k získání jistoty nové.
Jan Fikáček, Ph.D.
Jak vypadá Evropská komise lidskýma očima zevnitř
Nikdy jsem politicky netoužil pracovat pro evropské instituce, byla to pro mě jen cesta, jak finančně zabezpečit rodinu. Snad mám proto relativně nezávislý pohled na Evropskou komisi, pro kterou jsem skoro 18 let pracoval.
Jan Fikáček, Ph.D.
Může mít AI nekonečné IQ nebo má své limity?
Dnes vládne nad AI obrovské nadšení, kterému podléhám dost i já, a používám ji denně a skoro ke všemu, nicméně .... stejně si myslím, že AI má své principiální limity. A i to své nadšení z ní beru částečně jako telecí optimismus.
Jan Fikáček, Ph.D.
Nevěřte Feynmanovi, když říká, že je kvantová mechanika nepochopitelná
„Myslím, že mohu s jistotou říci, že kvantové mechanice nerozumí nikdo.“ pronesl Feynman před 60ti lety. Jenže dnes věří Kodaňském výkladu kvantové mechaniky, který je „nepochopitelný“, jen 20% fyziků, kteří její výklady zkoumají.
| Další články autora |
Myslíte, že znáte Česko? Tento letní test vás možná překvapí
Léto je ideální čas objevovat krásy Česka. Nabízí se hned několik míst, které rozhodně stojí za...
Internet se baví rekonstrukcí náměstí za půl miliardy. Lidé na Jiřáku navrhují bazén nebo prales
Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze, kterému dominuje modernistický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně,...
Zapomenutá historie slavného pražského lunaparku Eden. Jeho horská dráha měřila 5 km!
Do Edenu v pražských Vršovicích dnes míří lidé hlavně na koncerty nebo za fotbalem. Před sto lety...
Vypečené pražské semafory. Našli jsme v Praze přechod pro chodce, kde by uspěl jen Usain Bolt
Spěcháte a zelený panáček ne a ne se rozsvítit. Neustálým nervózním mačkáním čudlíku se sice...
Kam za filmy pod širým nebem? Těchto 8 pražských kin nabízí promítání zcela zdarma
Kam v Praze vyrazit za atmosférou promítání pod širým nebem a neplatit přitom vstupné? Vybrali jsme...
Ostravské reuse centrum vrátilo čtenářům za jeden rok 8 tisíc vyřazených knih
Městské Reuse centrum Ostrava zachránilo v loňském roce před vyhozením přes osm tisíc knih, přičemž...
Rybářka z Prahy ulovila vysněného albína. Na jedinou rybu čekala celé roky
O některých rybách rybář ví dlouho. Ví, kde se zdržují, kdy se ukazují, v jakých podmínkách by...
Na karlovarském festivalu dnes rozdají další ocenění a promítnou závěrečný film
Na slavnostním zakončení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary dnes pořadatelé předají...
Do babyboxu v kolínské nemocnici dnes někdo odložil chlapce, je v pořádku
Do babyboxu v kolínské nemocnici dnes někdo odložil chlapce, je v pořádku. ČTK o tom dnes večer...
- Počet článků 345
- Celková karma 23,65
- Průměrná čtenost 2997x
Chcete-li sledovat diskuse v "jeho" skupině, připojte se do Vědecké filosofie & Fyziky (nejen) na FB. Kontakt: jfikacek@gmail.com
Upozornění: Toto je popularizační blog pro veřejnost, neberte ho tedy jako vědeckou dizertační práci. Někdy je to jen divoká fantazie. Na druhé straně se snaží udržovat jistou vědeckou kvalitu, takže "esoterické" komentáře nejsou vítány.





















