
Hana Dneboská
- Počet článků 109
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 318x
Seznam rubrik
Hana Dneboská
Zázraky se dějí

Přihořívá, přihořívá, hoří, volalo radostně dítě a tleskalo nadšením. Pocit převahy nad dospělými byl nepřehlédnutelný.
Hana Dneboská
Vrah je na svobodě

Poznala jsem ho, říká moje kolegyně. I po těch letech, co si trest odseděl. Jak by ne, vždyť to byl můj soused.
Hana Dneboská
Drážďanská odysea

svědčí o prožitku v jednom adventním dni na německém území. K obzvlášť dramatickému posunu dojde se stmíváním. Předehra na českém území však jako by napověděla.
Hana Dneboská
Hlas lidu

se ozýval v nemocniční čekárně. Pacienti se chtěli svěřovat, dozvídat a potvrzovat si svoje poznatky. Jak jinak, když jsou mezi svými. A bylo z čeho vybírat.
Hana Dneboská
Není starosta jako starosta

Ten, o kterém se dočtete, je prazvláštní typ. S gustem pošťuchuje občany s mistrovskou dovedností. Z mnoha „škádlení“ alespoň tři.
Hana Dneboská
Dozvuky vzteku

a to nejsem cholerik. Přesto se mi to přihodilo. Jedno velké rozčarování. Z mého dnes už exkamaráda.
Hana Dneboská
Příběh k nevíře 2

má podtitul lustrace. K tomuto úkonu byla iniciována čerstvá absolventka pedagogické fakulty. Krátce po svém nástupu.
Hana Dneboská
Příběh k nevíře

se stal v jedné pražské základní škole. Kromě žákyně osmé třídy se na něm podílelo taky vedení školy.
Hana Dneboská
(Ne)všímavost

Krásně vydařený letní den, pohoda, zdá se. Vzápětí se děj pootočí a vyjde najevo, že zdání klame. Je to den výrazně dynamický. Pátek, konec pracovního týdne, taky nákupní den.
Hana Dneboská
Škoda pro vás

Nedá mi to, abych se krátce neohlédla za malou jarní cestou. Poprvé jsem navštívila Litomyšl. Už při vjezdu do města, při tom prvním setkání s ním, jako bych se nadechla jiného světa.
Hana Dneboská
Křišťálové dítě

Je to jako v pohádce o Popelce. Narodila se, aby světu přispěla svou výjimečností, kterou křišťálové děti dostávají do vínku. Ale rodiče se k ní otočili zády.
Hana Dneboská
Ach ty boží mlýny

vědí, u koho mlít, praví jedna z cestujících, které sedí v autobuse přede mnou. Ten povzdech patří Cimickému.
Hana Dneboská
Je těžké to vydýchat

Čtyřhvězdičkový hotel v jednom z triumvirátu našich lázní. Kam ucho doslechne, všude slyšet ruštinu. Hlučnou a vyzývavou napříč jídelnou.
Hana Dneboská
Překvapení je kořením života

Vždycky, absolutně vždycky, jsem měla nedůvěru k zedníkům a vůbec stavebníkům z Ukrajiny. A to ještě mnoho let před válkou na jejich území.
Hana Dneboská
Jsem to já

kdo už není na prahu života. Ještě mi nebylo třicet. Teď zrovna single, bez dětí ne tak docela. Jsem učitelkou v mateřské škole. Končí doba her a malin nezralých. Rozhodla jsem se odejít.
Hana Dneboská
Předmět: Žádost o proplacení

Doufám, že tento mail postačí k tomu, aby mi byly proplaceny veškeré náklady, které s návštěvami pana Nováka mám. A to i do budoucna.
Hana Dneboská
Intuice

Je deset minut po desáté pátek večer. Už odcházím z kuchyně, když mě náhle ovládne nutkání. Dvěma skoky jsem u francouzských dveří do zahrady. Poodhrnu závěs. Chci se podívat, kolik nasněžilo.
Hana Dneboská
Novoroční předsevzetí

Kdeže jsou? To si povíme, hlásila moje natěšená příbuzná. Byla přesvědčená, že vydrží. Musí. Počáteční tíhu závazku za ni odpracoval doktor.
Hana Dneboská
Strom života

mívá podobu souměrnou a ztepilou. Ten, o kterém bude řeč, měl a má dva záseky. Oba pocházejí z jiných časových úseků.
Hana Dneboská
Každopádně zážitek

Hned za hranicemi. Rádia hlásí invazi českých aut už před Náchodem. Čas se protahuje. Deset minut, dvacet, půlhodina. Stojíme.
Hana Dneboská
A co má bejt

Při těch slovech, jsem terapeutka, já jsem pokrejvač a co má bejt? jsem se seznámila s novým pacientem. Nemusím zdůrazňovat, že byl od rány.
Hana Dneboská
Znamínko

Nepřehlédnutelné. Měl ho odjakživa. Hra se psem a málem ukousnutý nos. Kdysi v dětství. Nastala dlouhá pauza v našich životech.
Hana Dneboská
Naši hoši

Správně pochopeno. Řeč bude o době duhové. Vlastně je s lidstvem odpradávna. Jen nebyla tak na výsluní.
Hana Dneboská
Seniorem trochu jinak

Předpokladem je přizpůsobit se svižným tempem dnešku. Mnozí to zdatně umí, tak proč z toho dělat tajemství?
Hana Dneboská
Osmašedesátý

Máme ho pod kůží. Rok nezapomenutelný. A je to už pětapadesát let. Naše sportovní sešlost se věkem neshodne. Je různorodá. Přesto každý z nás má na tu dobu nějakou vzpomínku. Něco v mysli utkvělo.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |