Proč minerálka “perlí” a co má společného s klimatem?

Kde se bere v minerální vodě plyn, který se z ní pak uvolňuje v podobě malých bublinek? Proč mají některé značky minerální vody menší a některé větší perlivost? (délka blogu 3 min.) 

Perlivost minerální vody je dána obsahem rozpuštěného CO2. To je totiž onen plyn, který je za zodpovědný za jednu z nejžádanějších vlastností tohoto nápoje. Je dokonce tak žádaná, že se do něj velice často přidává více CO2, než měla minerálka v přírodním stavu, poté, co byla odebrána z hlubinného vrtu. Vyšší obsah CO2 navíc prodlužuje její trvanlivost - což není nikdy na škodu. 

Pokud jste někdy nabírali minerálku přímo z otevřeného pramene, mohli jste si všimnout, že zdaleka nemá tolik CO2 jako ty, které se dají koupit v obchodech. Proč je ale v přírodní vodě poměrně málo plynu? Na vině je, koho to udiví - fyzika. 

CO2 ve vodě

V přírodním stavu obsahuje voda větší nebo menší množství CO2. Hodně plynu v sobě váže hlavně voda, která se nachází ve větší hloubce. Trik spočívá v tom, že při vyšším tlaku se v ní CO2 rozpouští lépe než při nízkém tlaku. Molekuly CO2 přitom vytvářejí spolu s molekulami vody kyselinu uhličitou. Ta je ve vodě rozpustná a nemá žádnou barvu. Na první pohled tedy není vidět. Kdybychom si mohli prohlédnout vodu v hloubce několika set metrů nebo i kilometru, nebude se opticky lišit od té, na kterou jsme zvyklí. 

Kyselina uhličité je ovšm značně nestabilní. Jakmile tlak klesne, rozloží se znovu na své původní složky, molekuly CO2 a vody. 

Dokud se voda s rozpuštěným CO2 nachází pod vysokým tlakem hluboko pod povrchem, může být nasycena značným množstvím CO2. Když se ale dostává blíže k povrchu, CO2 se z ní plynule uvolňuje. Když ji pak nabíráme ze studánky, už je ho v ní jen minimum. Přesto se zpravidla nestihne rozložit úplně všechna kyselina uhličitá. Malá část ve vodě zůstává i při tlaku, který panuje na povrchu Země. To, že ve vodě přeci jen ještě zbytek CO2 zůstal, můžete ověřit, když uzavřete takovou přírodní minerálku do lahve a zatřepete s ní. Při opětovném otevření vás o tom ujistí nezaměnitelný sykot unikajícího plynu. 

CO2 a klima

Obsah CO2 ve vodě je také závislý na její teplotě. Čím teplejší je voda, tím méně plynu může vázat v podobě kyseliny uhličité. To má samozřejmě vliv nejen na minerálku, ale také například na obsah CO2 v naší atmosféře. 

Čím teplejší je povrchová vrstva vody v oceáně, tím více CO2 se z ní může uvolnit do atmosféry. 

Je tedy jen otázkou víry, zda vůbec můžeme nebo nemůžeme ovlivnit podíl CO2 v naší atmosféře. Naše planeta je ze dvou třetin pokrytá vodou. V ní je rozpuštěno opravdu velké množství tohoto plynu. Odhadem je ho ve vodě oceánů dnes vázáno zhruba 50x více, než ve všech horninách na zemském povrchu. 

Pokud teplota na planetě stoupá - molekuly CO2, rozpuštěné v mořské vodě, nepřesvědčí ani klima aktivisté, že mají ve vodě zůstat.