Pravidlo tří vteřin

Jídlo, které upadlo na zem, se prý může jíst, když neleželo na zemi moc dlouho. Co je pravdy na lidové pověře? (délka blogu 2 min.)

^{Obrázek: Zdroj: D. Tenzler}

Pověra vychází z předpokladu, že bakterie potřebují určitou dobu na to, aby potravinu (spadlou na zem) osídlily. Ale je to skutečně pravda?

Trocha špíny neuškodí

Mikroorganismy jsou všude kolem nás. A překvapivě to nemusí být nutně podlaha, co je v našem okolí nejkontaminovanější. Možná si vzpomínáte na průzkumy, které objevily největší množství bakterií na klávesnici počítače nebo povrchu mobilního telefonu. A přesto můžeme v takovém prostředí přežít a nikdo z nás nejspíš nepřemýšlí o tom, že by si měl po telefonování umýt ruce.

Vědecká studie

Bakterie, viry a houby nacházejí v různých prostředích různě vhodné podmínky k životu. To má za následek, že se také v různých prostředích různě rychle množí. Pokud uvažujeme o běžných potravinách, které jíme - slouží nejen k naší výživě. Stejně tak je mají rády různé mikroorganismy.

Vědci zkoumali, jak se projevují různé typy povrchů na kontaminaci různých druhů potravin. Jako příklad různých potravin zvolili meloun, sendvičový chleba nebo třeba gumové medvídky.

Zkoumali, jaký vliv má povrch z nerezu, keramiky, dřeva a také kobercem pokrytá zem. Na tyto zmiňované materiály nanesli určitou bakterii, příbuznou obávané salmonele. Kontakt jídla s povrchem pak trval různou dobu - od sekundy do pěti minut. Aby se daly výsledky vyhodnotit také statisticky, provedli každé měření dvacetkrát.

Kdy dochází k největší kontaminaci?

Po vyhodnocení experimentu se ukázalo, že dokonce i potraviny, které se dotýkaly země po dobu kratší než jedna vteřina, byly osídleny různými bakteriemi.

Ke kontaminaci došlo tedy velice rychle hned po kontaktu se zemí a ne až po třech nebo pěti vteřinách, jak tvrdí lidové pořekadlo.

Při některých pokusech se skutečně pozorovala vyšší kontaminace po delším kontaktu potraviny s podložkou. Takže úplně nesprávná tato lidová moudrost také není.

Daleko více, než doba kontaktu, ovšem ovlivňuje kontaminaci počet bakterií na podložce a druh potraviny.

Čím více vody jídlo obsahuje a čím větší je povrch, kterým se dotýká kontaminované podložky, tím rychleji se na jídlo přenášejí choroboplodné zárodky. Takže například meloun byste ze země jíst neměli. Ten dosahuje už krátce po kontaktu se zemí takové hodnoty kontaminace, jako jiné (poměrně suché) potraviny až po pěti minutách.

Podobný efekt se pozoroval u podložek, které vědci zkoumali. Mikroorganismy dávají přednost mokrým povrchům. Suchá podlaha není příliš nebezpečná, protože na ní bakterie nenalézají dostatečně vhodné podmínky pro život. Naopak vlhká lednička je pro samotné přežití mikroorganismů daleko vhodnější.