Nejchladnější zimní období

Proč není největší zima v době zimního slunovratu, kdy severní polokoule obdrží nejméně slunečního záření? A proč není největší  teplo v době, kdy je slunečního svitu nejvíce? (délka blogu 3 min.) 

Slunovrat

Slunovrat je astronomická událost, při které je Slunce nad obzorem v pravé poledne na své maximální (letní slunovrat) nebo minimální výšce (zimní slunovrat) nad obzorem. 

Ke slunovratu dochází dvakrát ročně 20. – 21. června a 21. – 22. prosince. 

V den, kdy panuje v našich zeměpisných šířkách letní slunovrat, je nejdelší den a nejkratší noc a v den zimního slunovratu naopak nejkratší den a nejdelší noc ve srovnání s jakýmkoliv jiným dnem v roce. 

Data slunovratů se tak u nás kryjí s daty astronomického přechodu z jara na léto a z podzimu na zimu. A to je vlastně nelogické. Protože v období, kdy naše zeměpisná šířka dostává od Slunce nejvíce energie (naše polokoule je Slunci přikloněná a den je nejdelší) by mělo být teoreticky nejvíce teplo. Analogicky by pak v zimě, kdy je den nejkratší a naše oblast dostává od Slunce nejméně energie, mělo být nejvíce zima. Proč tomu tak není? 

Nejchladnější dny jsou v lednu

Jak už naznačuje název měsíce, všimli si i naši předkové, že největší zima v našich zeměpisných šířkách panuje právě v lednu. Nejteplejší dny nastávají v létě až v měsíci červenci nebo srpnu. 

Na vině je - jako tak často - fyzika. Lépe řečeno - schopnost materiálů akumulovat teplo. 

Měrná tepelná kapacita…

… je typická vlastnost určité látky. Odpovídá množství tepla, které se musí látce dodat, aby se ohřála o 1 stupeň Celsia. V praxi to znamená, že se stejným množstvím přijatého tepla ohřívají různé předměty různě. Jednu z nejvyšších měrných tepelných kapacit má … voda. Znamená to, že na ohřev jednoho kilogramu vody potřebujeme více tepla, než k ohřevu kilogramu olova nebo cihel. 

To má zajímavé následky. 

V létě, kdy se naše oblast ohřívá slunečními paprsky během relativně dlouhého dne, se spotřebovává poměrně velké množství energie na to, aby se ohřívala voda v řekách, jezerech, mořích a oceánech. 

Atlantik

Meteorologové shledávají (pro Evropu) nejvýznamnějším - vliv Atlantického oceánu. Je to právě on, kdo pohltí velké množství tepla, které naší oblasti v létě daruje Slunce. Než se ohřeje, chvíli to trvá. Teprve potom nastupují nejteplejší dny v roce. 

V zimě tomu je opačně. Teplo, které v sobě uchovává voda oceánu, se pomalu uvolňuje, a tak nejchladnější dny nastávají až v době, kdy se tento zdroj vyčerpá - tedy někdy v polovině ledna. 

Přímořské versus kontinentální klima

Čím vzdálenější je oblast od Atlantiku, tím menší efekt samozřejmě tato obří zásobárna vyvolává. 

Na Sibiři například panuje kontinentální klima, kdy je sice nejteplejší a nejchladnější část roku také odlišná od doby slunovratů - rozdíl ale není tak markantní. Je to tím, že se pevnina ohřívá ochotněji - její měrná tepelná kapacita je nižší než měrná tepelná kapacita vody. A tak může zemská kůra posunout dobu nejteplejších a nejchladnějších dní méně než oceán.