Asi to budou ty nejzákladnější principy, které to tak ovlivňují, ale jsou myslím, že je to ještě komplikovanější, o klima a např. o proudy v Atlantiku - mám na mysli Golfský proud. Ještě že je teplý. Bez něho bychom u nás, v Praze měli zimy, jak na Labradoru. Co mě vrtá hlavou, a asi nejsem sama, je vliv těch základních principů na pozvolnou změnu, kterou pozoruji za celý svůj život. Za mlada (mého - 60.léta) pršelo hodně z níží, které téměř pravidelně postupovaly od Atlantiku přes Evropu do vnitrozemí. Poslední dobou je stav rozkolísaný. Daleko častěji "visí" nad centrální Evropou výše - ty přicházívají častěji od východu, ale když to trochu jde, tak i od jihozápadu (z Afriky) - a zastaví se. Neprší a vnitrozemí zde se pomalu mění na suchopár. Úplně stejně se tu právě teď "rozlil rybník" strašné zimy, jeho "hranice" jsou tak zřetelné, že teplotní rozdíly u nás na Rakovnicku a např. v Sokolově byly až 6st. C - a dosti dlouho trvá, než se to změní. Na synoptických mapách je to vidět, jak je ten rozdíl ohraničený. Při tom jsme od sebe jen cca 100 km. A to je únor. Tak nějak zvláštně se za ty roky klima deformuje, a co všechno se změnilo, aby toto nastalo. Pravda, schopnosti ohřevu materiálů jsou stejné, ale není stejně teplá voda oceánu, který se pak ohřívá nebo stydne. O to je to složitější. Díky Dani, zase si tu Vaší zásluhou mudruji pro sebe, a jsem zas trochu šťastnější, i když možná plácám. Přeji krásný a snad proboha k teplu jdoucí, víkend.

Rozhodně neplácáte, Dani, ono je to opravdu všechno hodně složité. Ti z meteorologů, kteří mají zbytek soudnosti, přiznávají, že neznáme ani polovinu relevantních procesů, které se na tom všem podílejí. A velká část "výzkumů" má prostě nesprávné výsledky díky jednoduché neznalosti komplexních jevů.

Jednoho dne naši potomci všechny triky počasí odhalí a pak budou naše klimatologická snažení vypadat stejně směšně, jako my se dnes nutně ošklebujeme na pokusy alchymistů vyrobit zlato z olova.

Krásný večer a příjemný víken, ať se vám daří, Dani.

To mě hned napadlo, země je vyhřátá, tak největší zima má zpoždění.

A pomáhá k tomu i oceán - a shodou okolností má voda největší měrnou tepelnou kapacitu, takže je i nejúčinnější. Ve vesmíru je to prima zařízeno. Krásný večer, Kláro, a hezký víkend.

Hezký článek.

Stejný jev lze pozorovat i během dne. Za východu Slunce bývá obvykle mnohem chladněji než při jeho západu, největší horko až po poledni a nejchladnější úsek noci až nad ránem.

Ano! Člověk si na to tak zvykl, že se nad tím prakticky vůbec nezamýšlí - ale je to tak. Díky za další doplnění dalších facet. A přeju moc hezký zbytek večera, Stanislave, ať se vám vydaří.

Je to tak. V naší zeměpisné poloze je tepelná setrvačnost cca pět týdnů. Minima a maxima jsou tak opožděna za slunovratem o tuto dobu. Nejchladnější tak nemusí být leden. V období kontinuálního sledování a měření teplot byl nejchladnějším měsícem únor roku 1929.

Díky moc za doplnění. Teď máme dokonce přes noc zhruba stejnou teplotu, jako měří Curiosity na povrchu Marsu ve dne. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to vlastně taky fascinující...

Krásný večer, Michale, díky za návštěvu blogu.

Děkuji. Zase jsem se něco nového dozvěděl. Kdybych byl mladší, mohl bych na vaše blogy balit holky!-))

To jsou milá slova, děkuju Michale. Jsem ráda, že se vám líbí a když pobaví, je to ještě lepší. Přeju krásný večer.

Když jsem studoval na VŠ, tak cílem všech studentů bylo udělat zkoušku. Když jsem se díval na seriál o Albertu Einsteinovi, tak jeho cílem na škole bylo pochopit problém a uvažovat o tom, zdali je to opravdu tak. Pokaždé, když čtu vaše blogy, vzpomenu si na Alberta Einsteina.

Děkuju, jste na mě tak strašně moc hodný. Těší mě, že se vám blogy líbí a přeju krásný večer, Josefe.

Zajímavé. Podle mne ale také velký vliv proudění vzduchu. Když se náhle v lednu oteplí na pár dní třeba na +10°C, může za to jižní proudění. Stejně tak při severním proudění mrzne, až praští. Nebo když se k nám dostane kontinentální vzduch z východu. Proto jsou někdy vyloženě teplé a jindy naopak hodně studené zimy, i když Atlantik se ohřívá a ochlazuje víceméně stejně.

... má ale také

Pěkně napsáno. Ještě lze doplnit, že kontinentální klima má větší teplotní rozdíly mezi zimou a létem, nocí a dnem než přímořské klima. Krásně je to vidět na teplotní mapě nějakého ostrova, třeba Británie. Při vhodných podmínkách jsou velké rozdíly teploty na pobřeží a ve vnitrozemí.

Vidíte, to jsem nevěděla, že i u nich se to dá tak dobře poznat. Člověk se pořád učí. Krásný večer, Milane, mějte se moc hezky.

Vzdor tomu, že naši předkové měli leden za nejstudenější měsíc, dostavily se mrazy až teď. V Brně je -8 a mělo by to vydržet (a ještě klesat). Podle Čumáka jsou teprve teď ty rozumné teploty a ke všemu hárají fenky. Prostě psí nebe na zemi, protože málokterá jeví ochotu vzdorovat mládenci v nejlepší formě. A my, páníčci se musíme mít svorně na pozoru.

Pro mnoho lidí váš článek bude objevný a vysvětlující, a je moc dobře, že jste to čtivou formou napsala. Užijte si pěkného počasí, neboť i já jsem toho názoru, že mráz (v rozumné míře) má cosi do sebe.

U nás je to taky tak. Celá rodina je zaměstnána venčením psa. A on mu nikdo tu fenku k použití nedá, je mi ho líto.