Jak funguje aviváž?

Jistě jste si toho všimli - čerstvě vyprané a usušené prádlo bývá hrubé a drsné. Nechtěná vlastnost se dá většinou potlačit pomocí aviváže. Jak vlastně funguje aviváž a je to pravda, že je škodlivá? (délka blogu 5 min.) 

Za to, že je čerstvě vyprané a usušené prádlo hrubé, může (což vás nejspíš už neudiví) fyzika. Respektive jedna ze základních vlastností/sil našeho vesmíru - elektromagnetismus. 

Vesmír a usušené prádlo

Je to vlastně velice jednoduché - elektrické náboje stejného typu (kladný nebo záporný) se navzájem odpuzují a opačného typu se přitahují. Pole působnosti elektromagnetismu je omezené jednou z jeho dalších vlastností - efekt klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Znamená to, že zblízka působí elektromagnetismus opravdu silně - zatímco ve větší vzdálenosti je účinek slabší. 

Pro vyprané a usušené prádlo to má zajímavý následek. Suchý materiál jakým je látka - je nevodivý. Na jeho povrchu, respektive na jednotlivých vláknech se může shromažďovat elektrický náboj. Tento tzv. statický náboj pak způsobuje, že se jednotlivá vlákna (stejného typu tedy se stejným sklonem k nabíjení elektrickým nábojem) navzájem odpuzují. Jinými slovy - prádlo upadá do elektrického stresu. 

Tento stress se dá vyléčit - a to aviváží. Ta obsahuje zvláštní druh chemické látky - speciální druh kationických tenzidů. 

Kationické tenzidy jsou molekuly, jejichž jedna část nese kladný náboj (kation). Ten je doslova přitahován záporným nábojem na vláknech látky. Tenzid je tedy schopen se o náboj látky “postarat” a vykompenzovat ho. Jednotlivá vlákna v látce se následně už navzájem neodpuzují a materiál se pak zdá být celkově měkčí.

Trik s použitím tenzidů by tedy měl být velice šikovný. Jak už to ale bývá - celá věc má jeden háček. 

Stres a voda

Tenzidy “obložená” látka se totiž navíc stává “imunní” nejen vůči stresu - ale také vůči vodě. To se děje samozřejmě jen v omezeném rámci - přesto je to znát. Ručníky s aviváží jsou sice měkčí, zato hůře sají. U ručníků se možná dá se sníženou schopností odvádět vodu ještě dobře žít - horší je to ovšem například s technickými hightech vlákny ve speciálním sportovním oděvu. U nich mohou tenzidy povrch vlákna doslova zalepit. To, že sportovní oblečení nesaje pot, pak už problémem je. 

Ani to ale bohužel není všechno. Zbytky kationických tenzidů reagují při dalším praní s anionickými tenzidy - pracími přísadami. Spolu pak vytváří hydrofobní (vodu odpuzující) sloučeninu. 

Je logické, že dokud čistíme své prádlo pomocí vody (pereme ho v pračce), je to jev nežádoucí.  Musí se kompenzovat vhodným výběrem tenzidů a “přerazit” vyšší dávkou aktivních sloučenin. 

Znovu se tedy ukazuje, že je v našem světě “něco za něco”. Svým způsobem je aviváž skutečně “škodlivá” - i když neškodí samotné látce, ale jen její schopnosti sát vodu. Při zašpinění se pak taková látka s aviváží navíc ještě hůře vyčistí.