Co je nového na Marsu? (leden 2021)

K Marsu se blíží tři nové sondy. Nebude to trvat dlouho - a dočkáme se jejich přistání. Co se mezi tím děje na naší sousední planetě? (délka blogu 3 min.)

Marsovská robotická laboratoř Curiosity sleduje počasí. Včera (pro Curiosity to byl sol 3010) bylo například v místě, kde stojí, přes den -16 °C. V Antarktidě - na jižním pólu naší vlastní planety - je přitom momentálně kolem -25 °C. Co se týká noční teploty, ta klesla na Marsu na -73 °C. V Antarktidě noc není. 

Curiosity zažívá na Marsu roční období, které odpovídá naší zimě. 

Slunce vyšlo na Marsu v místě, kde pracuje Curiosity, v 6:44 ráno. Zapadlo pak v 6:46 večer. 

Rover se zabývá vědeckým programem a mimo jiné zkoumá horniny ve svém okolí. Kromě toho také pořizuje velké množství fotografií. Z některých z nich pak skládají vědci v řídicím středisku “selfie”. 

Tuto selfie pořídila Curiosity 26. února 2020 (byl to pro ni 2687. marťanský den neboli sol). Rozpadající se horninová vrstva v horní části obrázku byla pojmenována Greenheughův štít. Curiosity na něj vyjela krátce po pořízení snímku.

K Rudé planetě se momentálně blíží tři nové sondy. Všechny by měly dorazit během několika příštích týdnů. 

Na Marsu nebudou samy. V průběhu minulých desetiletí totiž Mars navštívilo hned několik sond. Místo, kam přistane sonda NASA (Perseverance) můžete shlédnout na následujícím obrázku. 

Perseverance by měla přistát 18. února, tedy za zhruba tři týdny. 

InSight

Ta část mise, která měla zkoumat tepelné podmínky pod povrchovou vrstvou horniny Marsu, zaznamenala bohužel (teď už nejspíš definitivní) porážku. “Krtek”, který se měl zahrabat pod povrch Rudé planety, nebyl moc úspěšný. Poslední pokus o zahrabání do marsovské horniny byl proveden v sobotu 9. ledna. Krtek dostal poslední šanci, aby se zhruba 500 údery vnitřního mechanismu “probojoval” do větší hloubky. Nepovedlo se mu to. Tato část mise je teď považována za ukončenou. 

InSight bude ale i nadále zaznamenávat počasí a jeho senzory budou detekovat marsotřesení. Své vědecké cíle bude sledovat nejméně do roku 2022. 

Tři sestry na orbitě

Na oběžné dráze kolem Marsu pracují hned tři orbitální sondy: Odyssey, MRO a Maven. Také ony mají svoje povinnosti. Zprostředkovávají komunikaci přistávacích modulů a roverů se Zemí a zabývají se fotografováním povrchu Rudé planety a průzkumem atmosféry. 

K hledání nových kráterů na povrchu Marsu teď vědci používají také umělou inteligenci. 

Na dolním obrázku vidíte shluk několika kráterů. 

Meteor, který krátery způsobil, dopadl na Mars mezi březnem 2010 a květnem 2012. Krátery jsou relativně malé - jejich průměr činí asi jen 4 metry. Nejprve je objevila menší kamera na orbitální sondě MRO. Později je vědci sledovali pomocí kamery s vysokým rozlišením HiRISE. 

Celkově tyto krátery pokrývají asi 30 čtverečních metrů povrchu Rudé planety. Krátery byly nalezeny v oblasti zvané Noctis Fossae. 

S jejich identifikací pomohla umělá inteligence, která sice zatím ještě nemůže pracovat úplně samostatně, ale je schopna ušetřit vědcům čas a zbavit je namáhavé stereotypní práce při zkoumání nových snímků povrchu planety.