Co dělá drahokam drahokamem?

Třpytivé a jiskřící kameny, kterým říkáme drahokamy, zaujmou na první pohled svým vzhledem. Co je odlišuje od obyčejných kamenů a co způsobuje jejich jedinečnost? První díl seriálu o vzácných kamenech. (délka 5 min.)

Průhlednost a neprůhlednost kamene

Za všechno vlastně může fyzika, především hra světla s materiálem kamene. Přitom vůbec není nutné, aby byl kámen vyloženě průhledný. Naopak, velká část drahokamů se průhledností pochlubit nemůže. 

Průhledné kameny

Ty, které propouštějí světlo tak dokonale, že světelné paprsky mohou procházet i velmi silnou vrstvou drahého kamene, nazýváme průhledné. Kdybychom z takového materiálu vytvořili destičku a položili ji na papír s vytištěným textem, dalo by se písmo bez problémů přečíst. Nedá se také říci, že by průhlednost sama o sobě definovala cenu drahokamu. Průhlednými jsou jak drahé diamanty, tak poměrně levné křišťály. 

Poloprůhledné kameny

Poloprůhledné drahokamy jsou tvořeny materiálem, který písmo pod destičkou “rozmaže”, takže se stává nečitelným. Patří mezi ně například oblíbené smaragdy, akvamaríny nebo topazy. 

Průsvitné kameny

Do další kategorie patří průsvitné kameny. Jak název napovídá, dá se skrz ně (respektive skrz tenkou destičku zhotovenou z daného materiálu) rozeznat obrys větších předmětů. Zajímavé je, že se prosvítající obrysy dají rozeznat dokonce i u silnější destičky. 

Neprůhledné kameny

... tuto vlastnost nemají. Ani tenká destička už světlo nepropouští. Když se ale materiál vybrousí do velice tenké vrstvy (výbrus), bývá přesto průsvitný. 

Opakní kameny

Poslední skupinu pak logicky tvoří materiály, které nemají průsvitné ani výbrusy. Říkáme jim opakní. 

Barva drahokamů

Ještě více než ušlechtilá průsvitnost nebo průhlednost nás ovšem na drahokamech fascinuje jejich barva. Ta přitom nevzniká jen jedním způsobem - drahokamy si barvu “pořizují” různými metodami. 

Některé jsou barevné takříkajíc “od narození”, jiné svou barvu spíše “utrpí” během života nebo cestou na zemský povrch z hlubin země. 

Co se týká barevnosti, dělí se drahokamy do několika skupin, podobně jako je tomu u průhlednosti. 

Achromatismus

Achromatické drahé kameny jsou bezbarvé. Znamená to, že při průchodu bílého (slunečního, přírodního) světla, které vykazuje směs vlnových délek mezi 400 a 760 nm, nedochází k absorpci  žádné z nich. Pokud takový materiál pohlcuje jiné vlnové délky (UV nebo IR), ve viditelném spektru to logicky není znát. Ani tato vlastnost neurčuje automaticky cenu kamene. Bezbarvostí se pyšní jak poměrně levný křišťál tak drahý diamant. 

Idiochromatismus

Další skupinou jsou idiochromatické kameny. Za jejich zbarvení jsou zodpovědné atomy prvků, kterým se říká chromofory. Jedná se přitom o prvky, které se nacházejí přímo v chemickém vzorci těchto minerálů. 

Chromofory

jsou v idiochromatických materiálech většinou atomy přechodných kovů, např. vanadium, chrom, mangan, železo, kobalt, nikl nebo měď. Přitom je zajímavé, že stejný prvek může v různých minerálech přispívat k vytvoření různých barev. Měď může být zodpovědná za tvorbu modré barvy v azuritu ale také zelené v malachitu nebo dokonce červené v kupritu. 

Idiochromatické minerály si tedy svou barvu nesou od narození, barvící složka je nedílnou součástí chemické struktury a krystalické mřížky materiálu. 

Alochromatismus

Další skupinou jsou alochromatické drahokamy. Za jejich barvu jsou také zodpovědné atomy přechodných kovů - tentokrát se ale v kameni nachází jen v podobě příměsi. Do chemického vzorce minerálu se nezapisují. Příkladem poslouží chrom, který způsobuje zelené zbarvení smaragdu nebo červené zbarvení rubínu. 

Barvící přísada je v tomto materiálu jen hostem. Může být tak dobře rozptýlená, že je i pod mikroskopem neviditelná - nebo může vytvářet miniaturní inkluze (malé uzavřené částečky). 

Pseudochromatismus

Pseudochromatické drahé kameny vlastně vůbec nejsou samy o sobě barevné. Za barvu v tomto případě může fyzika. Barevné efekty vznikají lomem, ohybem nebo interferencí paprsků světla - například irizace nebo efekt opalizace a tzv. tygřího oka. 

Zatímco se s průhledností nebo neprůhledností kamenů moc čarovat nedá, daří se dobře manipulovat barvou drahokamů. Barvení může probíhat různými způsoby. U vylepšených kamenů někdy dokonce výrobce ani nemusí udávat, že s barvou manipuloval. Ale o tom až v dalším blogu…