Zdenka Bellingerová
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1264x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Zdenka Bellingerová
A přijela pouť
Naše životy jako kolotoče - plné labutí, koní, kočárů, veselé hudby a úsměvů - naše životy jako kolotoče - kočár se zlomeným kolem, oprýskaná barva a ohraná melodie
Zdenka Bellingerová
Odpadková
Hoď to do koše je pro mě díky filmu Vratné lahve úsměvná hláška. Nu, my bychom ve víkendové chatové osadě i rádi do koše - respektive přistaveného kontejneru – nějaký ten odpadek vhodili, kdyby nám to ovšem obec umožnila ...
Zdenka Bellingerová
Dušičky aneb na hřbitov útokem ...
Dušičky, jsou pro mě každý rok znamení, že už i babí léto je definitivně v tahu a že rozhodně kolem tohoto data není vhodné chodit na hřbitov! A důvodů mám hnedka několik. I když - pokud by se vám na hřbitově měla stát nějaká nepříjemnost nebo nehoda, tak rozhodně kolem dušiček! Na babičku takhle jednou při čištění náhrobku spadla větev a protože bylo zrovna dušiček a hřbitov praskal ve švech, tak z vedlejšího hrobu přiskočila celá rodina co tam právě pokládala honosné věnce, babičku nám zachránili a ještě si cestou ze hřbitova pěkně popovídali.
Zdenka Bellingerová
Lékařská ...
Přišla mi textovka: „Vyseděla jsem frontu, slyšela tuberácky odkašlávající doktorku, když jsem se dočkala až jim z ordinace vystěhovali křesla a nastěhovali nové, doktorka mě poslala na rentgen – pak jsem čekala než si doktorka i se sestrou vyzkouší nová křesla a odnesou krabice do kontíku, pak si daly kávu a funíc mě přijaly zpět do ordinace. Snímky pověsila doktorka na osvětlenou tabuli, nespokojeně zachrochtala, vyskočila na lehátko a foto přitiskla na mini lampu. Pak si řekla, že na to nemá a vypsala mi žádanku na „cétéčko“ – ptám se na telefon kvůli objednání a ty dvě mě poslaly do třetího patra ať si to opíšu ze dveří! – pak ještě sestra lačně nastavila dlaň na regulační poplatek a já jsem, prchajíc z ordinace, už jen zaslechla panický výkřik doktorky na sestru, ať rychle vypne tiskárnu, že omylem tiskne celou kartotéku a sestra jí odpovídá, že to nějak nejde .. a tak tam tisknou dodnes. Odraz zdravotnictví dnešní doby ...“
Zdenka Bellingerová
ztracený podzim
Je to teda venku humulus a rémus – před chvilku skončila zima a už je tady zase – co sem pořád leze? To neví, že mi chceme ještě sbírat kaštany, ušpinit se od slupek z ořechů a proběhnout se zlatým listím?
Zdenka Bellingerová
Proškolený odborník
Komu by se občas nelíbilo něco nového? Já zatoužila po dlažbě do předsíně - i navštívila jsem tedy obchod, kam jsem chodila maximálně pro květináče a tam se nestačila divit .. zvlášť mě ale překvapil prodavač s visačkou na vestičce, na které měl kromě jména napsáno i to, že se jedná o proškoleného odborníka – bohužel byl proškolen asi v jiném oddělení.
Zdenka Bellingerová
Křídla
Pořád se dívám, poslouchám. Padám? Jednou se rozletím..... Na všech těch nárožích, ve věžích, chůze po cimbuří. Ještě je vídám. Jsou modré, žluté, zelené. Barevné duhy. Stuhy. Nazlátlé stohy. Sněží, čas běží. Hoří? Zase ji uslyším – buší mi v duši.........
Zdenka Bellingerová
to veselé pražské mhd
S koncem prázdnin se nám zase pěkně zaplnila Praha a zvláště MHD praská ve švech. V létě člověk snadno určil kdo se pravidelně myje a kdo si tuto činnost moc neoblíbil.
Zdenka Bellingerová
Průvody
V prvomájovém průvodu jsem byla jen jednou a vzpomínka na to kde nebo proč se to konalo už zcela vybledla, jediné co si pamatuju, byla barevná střapatá mávátka jako kytičky, líbila se mi jenže už žádná nezbyla, přišly jsme pozdě nebo co - tak se teta rozhlídla na všechny strany, vyčíhla si okamžik kdy byla u stánku s pivem a klobásou zrovna největší tlačenice a někomu tam jedno mávátko šlohla .. byla jsem nadšená!! Mávátkem jsem jen tak šmrdlala, protože to, že teta kvůli mně ukradla dřevěnou tyčku s cáry krepáku, už zcela zastínilo všechno ostatní.
Zdenka Bellingerová
Se základkou v zádech ...
Ve školce mi zpívání, tančení, malování, kreslení, modelování zvířátek a vyrábění přáníček k čemukoliv připadalo snadné – všechno mě bavilo, všechno mi šlo – namalovat domeček? No jasně! Jestli umím i autíčko – no už to házím na papír .. uměla jsem všechno a když někteří později váhali co by to mohlo být, mlátila jsem štětcem nebo pastelkou do čtvrtky a vysvětlovala, že to je přece jasnej pejsek s kočičkou jak se suší jako prádlo ... zděšeně kývali hlavou, jistě jistě, teď už to vidím úplně jasně .. krásný Zdeničko, krásný ...
Zdenka Bellingerová
Zamlžená vzpomínka
A tak se teď tou mlhou - všude kolem - vracím zpátky domů. Skoro ležím na volantu a zoufale se snažím očima proniknout mlhou, protože si připadám jako bych projížděla jednou zdí za druhou. Jsem překvapená, zmatená, ztracená a přitom všem ještě poslouchám ten svůj vnitřní rozhovor rozumu a srdce. Tahle cesta to teda bude očistec!
Zdenka Bellingerová
Cesta tam a zpátky domů aneb Čechy krásné, Čechy mé … konec
Bylo skoro osm večer, když jsme vjížděly do kempu v Otmuchowě, opět terén jako na tankodromu, vybraly jsme si pěkné místo pod největším stromem a blízko takových baráčků – oboje se ukázalo jako velká chyba .. sprchy v tomhle fešáckém kempu hodně připomínali válečný folklór a o záchodech se mi zdají zlé sny ještě dneska ..
Zdenka Bellingerová
Cesta tam a zpátky domů aneb Čechy krásné, Čechy mé … II. část
V pátek dopoledne jsme se rozloučily s kempem a po dvaceti minutách čekání u silnice – kde to zase všichni mastili jako smyslů zbavení – jsme vyrazily na Osvětim. Tam jsme dorazily před polednem a spolu asi se stovkou neukázněných lidí z jiných zemí se vydaly do tábora.
Zdenka Bellingerová
Cesta tam a zpátky domů aneb Čechy krásné, Čechy mé … I. část
Vyjely jsme z Prahy v 6:30 ve středu 9.července. Wigo byl naložen až po stříšku a v 6:31 odmítla navigace spolupráci. Naštěstí jsme měly mapu obřích rozměrů – pokud jsme jí ovšem chtěly přeskládat do rozumných rozměrů, musely jsme všechny tři vystoupit – mapu rozložit někde v poli a za pomoci několika bojovnických hmatů ji opět přeskládat do velikosti, která by mi nebránila ve výhledu z okna ..
Zdenka Bellingerová
Ještě pořád se ptám ....
Dneska mi jí připomněla čára co zůstala po letadle na modrém nebi. Pamatuju si jak vyprávěla, že za války koukala na letadla přes díru od špuntu - na dně plechové vany - pod kterou se schovávala na zahradě. Vyprávěla mi o Terezíně, svém rodném městě, kde byli šťastní dokud nepřišla válka. Vyprávěla taky o letadlech co jí jednou v noci přelétly nad hlavou - mířily do Drážďan.
Zdenka Bellingerová
zobky, zobky
Už to budou skoro tři roky co jsme si s kamarádkou vyrazily do jednoho pražského jazzového klubu na koncert. Byly jsme tam tenkrát poprvé, ale od té doby ho navštěvujeme stále, protože o veselé zážitky tam rozhodně není nouze.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
