Polský Těšín stojí za návštěvu a Češi jsou zde vítáni

Těšín (polsky Cieszyn) je slezské město na pravém břehu řeky Olzy s mnoha historickými památkami, které stojí za to navštívit. Na rozdíl od Turówa a okolí zde mají Poláci Čechy rádi a chovají se k nim přátelsky.

V roce 1920 bylo toto město rozděleno na Český Těšín s předměstími a nádražím, a polský Cieszyn s historickým jádrem. Hranicí se stala řeka Olza. I v současné covidové době se dá bez problémů a kontrol přecházet Olza po dvou mostech, Přátelství a Svobody, a hranice se stala jen pomyslnou čarou na mapě. A to je dobře, protože ač nyní dvě, tak ta města k sobě tak nějak pořád patří.

Toto původně spojené město bylo historicky součástí slezského Těšínského knížectví, v němž od roku 1290 vládla knížata z vedlejší linie Piastovců. Těšínští vládci bývali leníky českých králů, ale často prováděli samostatnou politiku. Tak Boleslav I, patřil k razantním odpůrcům husitů a za českého krále považoval Zikmunda Lucemburského, Přemysl II. pak později v roce 1469 spolu s vládci Moravy, Slezska a obojí Lužice uznal za českého krále Matyáše Korvína místo Jiřího z Poděbrad. Poslední piastovskou vládkyní zde byla Markéta Lukrecie, která zemřela v roce 1653. Po ní zde vládli přímo habsburští panovníci, kteří mezi mnoha svými tituly, např. král český, markrabě moravský atd., uváděli i kníže těšínský.

Když jsem nedávno dostal nabídku na prohlídku Cieszyna s průvodkyní, nezaváhal jsem ani na okamžik. Pravda, trochu ve mně hlodaly jisté pochybnosti, jak se k nám budou Poláci chovat ohledně aféry kolem dolu Turów, ale tady nejsou žádné problémy, místní byli skvělí a mnozí z nich ani neví, že nějaký Turów existuje.

Naše pouť po památkách tohoto krásného města začala nedaleko mostu Přátelství u památníku polských legionářů, kteří bojovali za svobodu své vlasti. Tady na naši skupinu už čekala průvodkyně Wladyslava Magiera. S ní jsme se pak vydali se vydali na Zámecký vrch s rotundou sv. Mikuláše a sv. Václava z 11. století, která patří k nejstarším stavbám v Polsku a je zobrazena i na dvacetizlotové bankovce. Na návrší se nachází i zbytky původního o hradu z 12. a 13 století, ze něhož zůstala zachovaná piastovská věž. Je zde také zámek, ve kterém nyní sídlí hudební škola.

Zajímavou památkou je studna tří bratří. Na místě, kde nyní stojí, se podle pověsti roku 810 setkali bratři Bolek, Lešek a Těšek, synové knížete Leška.

Návštěvník by neměl minout ani malebnou uličku Przykopa, které místní říkají Těšínské Benátky. Asi proto, že kolem zdejších malých půvabných domků vede náhon, a dostat se do nich dá jen přes lávky.

Cieszyn má také jedno významné prvenství. V roce 1802 v něm jezuitský knězLeopold Šeršnik založil muzeum – v současnosti Muzeum Śląska Cieszyńskiego, které bylo nejstarším veřejným muzeum v českých zemích a druhým nejstarším na nynějším území Polska.

Ve městě je spousta dobrých restaurací, v nichž se dá zahnat hlad, já doporučuji ty, v nichž nabízejí místní polské speciality, protože pizzu, těstoviny atd. u nás dostanete také. K těm dobrým patří Kamienica Konczakowskich přímo na hlavním náměstí a mohu to potvrdit z vlastní zkušenosti.

Toto půvabné polské město, kam se dá z České republiky snadno dostat, rád doporučuji k obohacující návštěvě.