Odsuzujme rusáky, Rusy mějme rádi

Putinovu agresi proti Ukrajině musí odsoudit každý slušný člověk, obhajovat ji může pouze ta nejhorší lidská spodina. Ano rusáky je třeba likvidovat. Ale Rusy, kteří za nic nemohou, neodsuzujme.

Zkrátka neházejme všechny, kteří mluví rusky, do jednoho pytle. Mnoho slušných Rusů barbarskou agresi proti Ukrajině odsoudilo. Například šéf Svobodných Rusů v České republice Vitalij Ginzburg ve svém prohlášení uvedl: „Civilisté Ukrajiny umírají a trpí. Mezi oběťmi je mnoho žen, dětí, starých lidí.
To nelze ospravedlnit žádným důvodem ani žádným právním předpisem. Rusko, které se na mezinárodní scéně už dříve netěšilo příliš velké prestiži, nakonec zničilo vztahy nejen s Ukrajinou, nejen s ukrajinským lidem, ale stalo se také darebáckým státem, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Rusko, které si Rusové vždy spojovali s osvobozením a hrdinstvím, je dnes spojováno s agresí, válečnými zločiny a podlostí.“ Tato slova by se měla tesat do kamene.

Proti ruské agresi se postavil i ruský dirigent České filharmonie Sergej Byčkov, odsoudili ji i ruští studenti FAMU v Praze. Mnoho slušných Rusů putinovský vpád na Ukrajinu odsuzuje a takových si vážím.

Samozřejmě je třeba se stavět proti rusákům, kteří vpadli na Ukrajinu, cíleně likvidují civilní objekty a vraždí přitom ženy a děti. Putin je válečný zločinec, a jeho obhajoba ruské agrese si nezadá se zdůvodněním anexi Sudet Adolfem Hitlerem v roce 1938. S rusáky je třeba jednat tvrdě ve stylu pana profesora z filmu Vyšší princip, že „z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem.“ Ano, čím víc mrtvých rusáků na Ukrajině, tím lépe. Putinovské Rusko se svým vpádem na Ukrajinu vyloučilo z civilizovaného světa. Obdiv si zaslouží hrdinní ukrajinští obránci, kteří statečně vzdorují silnějšímu nepříteli. Ukazuje se také, že pravdu měl i Vitalij Ginzburg ve svém nedávném hodnocení ruské armády, což dokazují i úsměvné příhody s logistickými problémy, kdy se ruští vojáci ocitají na Ukrajině bez jídla a ruské obrněné transportéry bez paliva.

V každém případě, však toto kremelské dobrodružství neznamená, že máme nenávidět všechny Rusy, já si rád čtu ruské autory Puškina, Dostojevského, z novějších Bulgakova, Pasterňaka, Solženicina a další. Rád poslouchám ruské písničkáře Vysockého nebo Okudžavu. Jistě, Bulat Okudžava je původem Gruzínec, ale je brán jako součást ruské kultury. Proto rusáky nenáviďme, ale Rusy mějme rádi.