Komunisté: Musíme nechat lidi krást, jinak se nám vzbouří

Můj známý pan Hakl popsal nedávno na webu Christnet.cz, jak se kradlo za komunistů. A nebylo to žádné troškaření! Kradli totiž všichni a na stavbách k tomu byly ideální možnosti. A tak se stávalo, že ze stavby někdy zmizela i půlka materiálů. A proto normální budovy měly údajně větší spotřebu cementu než naše pohraniční betonové pevnosti z dob první republiky. Na druhé straně, když stavebniny zely prázdnotou, tak se lidem nelze zase tolik divit. Desetitisíce rodinných domů postavených tzv. svépomocí vyrostly z nakradeného materiálu.

Pan Hakl dostal u svého stavebního podniku úkol, že krádeží je hodně a něco se s nimi musí stát. Tak vyrazil na Ústřední výbor Komunistické strany Československa (jeho souhlas byl nutný skoro ke všemu) s nápadem, že by v novele stavebního zákona měla být povinnost stavebníka, aby doložil původ stavebního materiálu. Nápady na oplocení stavenišť a posílení ostrahy zamítl rovnou, protože kradli všichni včetně ostrahy. Dnes už pan Hakl ví, že jeho nápad byl hodně naivní.

Na ÚV KSČ se ho dotyčný soudruh, který měl na starosti stavebnictví, zeptal, jestli jeho podnik je schopen těm lidem ty domky postavit? Uslyšel odpověď, že ne, protože jeho firma se zabývá výstavbou průmyslových závodů, obchodních středisek a dalšími velkými stavbami.  Soudruh se ptal i jinde, u jiných stavebních společností, a někde mu řekli, že zakázky od soukromníků sice vezmou, ale vzhledem k tomu, že lidí mají málo a důležitější jsou stavby pro socialistický sektor, tak rodinné domy pro lidi přijdou na řadu nejméně za pět let od objednání.

Načež dotyčný vrchní komunista pronesl neskutečnou větu: „Musíme se dívat na celou záležitost politicky. Ti lidé sice staví z kradeného materiálu, ale pomáhají nám řešit bytový problém. Když jim to zarazíme, budeme mít o problém víc!“ A bylo vymalováno.

Soudruzi předvedli neskutečnou logiku. Jelikož nejsme schopni zajistit dostatek stavebního materiálu, pamětníci si jistě vzpomenou, že často nebyly kvalitní obkladačky, cement, cihly atd., tak si ho lidé musí zkrátka nakrást. Inu, kdo nekrade, okrádá rodinu, to bylo to pravé heslo socialismu. A koneckonců, každý si řekl, moje ta stavba není a jak se praví, z cizího krev neteče.

Tento přístup připomíná děj pohádky Pyšná princezna, kdy slabý král, který dával vdově ve vězení svobodu, jí daroval pilník. A komunisti postupovali stejně. Nemáte zboží v obchodech, tak si ho seberte, kde můžete. Pak je ovšem jasné, že za bolševika se kradlo daleko víc než teď.