Kompro na Babiše není třeba, stačí to, co o něm víme

Vůbec není nutné vymýšlet nějaké nepravosti na Andreje Babiše, podle pravomocných rozsudků slovenských soudů agenta StB s krycím jménem Bureš. Vysvětlovat toho má více než dost, tak se na dotyčného trochu málo podívejme.

Andrej Babiš totiž přišel s tvrzením, že na něj jeho protivníci chystají kompromitující materiály. Nemyslím si, protože by to byla zbytečná práce. Vina nemusí být pouze v trestněprávní rovině, ale také v té morální. V tomto ohledu má šéf hnutí ANO velké problémy i bez tolik omílané kauzy Čapí hnízdo. .

Francouzská finanční prokuratura vyšetřuje podle francouzských novin Le Monde okolnosti Babišova podezřelého nákupu zámečku na jihu Francie, který dotyčný realizoval přes nastrčené firmy. Těžko lze vinit francouzské úřady z toho, že by se záměrně zapojily do předvolebního boje proti českému expremiérovi, aby mu znemožnily kandidovat na prezidenta.

Dalším vážným Babišovým problémem je záležitost společnosti FAU obchodující s minerálními oleji, která po zásazích finančních úřadů a celní správy skončila v konkursu. Existuje nahrávka Skupiny Šuman, na které Babiš říká doslova. „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci.“ To samozřejmě přímo evokuje možnost, že se Babiš rozhodl cíleně zlikvidovat konkurenci za pomocí podřízených úřadů. V poslední době navíc společnost FAU uspěla u soudů se žalobami proti státu s tím, že zákroky finančníků a celníků proti ní byly protiprávní. Je velmi podezřelou skutečností, že Babiš tehdy věděl i o údajném daňovém nedoplatku firmy FAU, přičemž o detailech takových sporů se veřejnost včetně ministra financí neinformují. Já se nemohu ubránit dojmu, že FAU někomu překážela a proto byla prostřednictvím vykonstruovaných obvinění zničena.

Nejvyšší správní soud nedávno zrušil verdikt ministerstva životního prostředí, které z nepochopitelných důvodů snížilo pokutu ze sedmi milionů na půl milionu korun pro firmu Precheza, která je součástí holdingu Agrofert dříve patřícího přímo Andreji Babišovi a nyní pod správou svěřenských fondů, za nebezpečnou ekologickou havárií, při níž byly ohroženy desítky tisíc lidí. Stalo se se tak před pěti lety, kdy ministerstvo řídil Babišův stranický podřízený z hnutí ANO a jeho věrný nohsled ministr Richard Brabec. Jen prosťáček může věřit tomu, že se jednalo o čirou náhodu.

V politice platí presumpce viny. V civilizovaných zemích by zmíněné aféry byly pádné důvody k tomu, aby dotyčný zmizel z veřejného života a politiky, alespoň do doby než by se dokázal hodnověrně očistit. O to se však Babiš vůbec nesnaží a všechny své průšvihy bagatelizuje jako spiknutí proti své osobě.

Vrchní anoista často vyzývá k abdikaci své politické protivníky za daleko menší prohřešky, přitom sám má toho pověstného másla na hlavě více než dost. Veřejnost by měla znát pravdu o výše zmíněných aférách. A vysvětlení ve stylu kampááň, účelovka vážně nestačí.