Jak Češi nepřátelsky zabrali v roce 1920 rakouské Valtice

Mezi obyvateli tohoto dolnorakouského města převažovali Němci a ti razantně odmítali, aby se stalo součástí nového Československa. Jejich názor však nebyl brán vážně a Češi na tuto zbytečnou provokaci doplatili.

Valtice neboli německy Feldsberg byly založeny na konci 12. století pasovskými biskupy, kteří tuto oblast kolonizovali. Čili od začátku se jednalo o německé město. To bylo od počátku součástí Dolních Rakous a nikdy nepatřilo k českým zemím respektive k Markrabství moravskému.

Změna nastala teprve po skončení první světové války a rozpadu Rakouska- Uherska. Nové Československo tehdy vzneslo nárok na toto historicky rakouské území a zdůvodnilo to tím, že územím města prochází železniční trať Břeclav – Znojmo a bylo by lepší, aby celá tato trať vedla na území jednoho státu a Valtice tak byly připojeny k Československu.

Mezi většinou jeho obyvatel, kterou tvořili Němci to vyvolalo prudký odpor. Proti odtržení od Rakouska protestovala městská rada, lidé podepisovali petice, konaly se masové demonstrace a němečtí obyvatelé založili občanskou domobranu. Valtice dokonce podle článku na iDNES.cz nabízely, že by financovaly přeložku zmíněné železniční tratě, tak aby minula rakouské území. Nic z toho však nepomohlo.

O míru mezi nástupnickými zeměmi Habsburské monarchie tenkrát rozhodovala Saint-Germainská mírová smlouva a jak uvádí web ct24.ceskatelevize.cz Rakousko bylo závislé na dovozu českých potravin a tak mu nezbylo než podmínky mírové smlouvy přijmout. Dohoda byla podepsána v pařížském předměstí Saint Germain 10. září 1919. Došlo ještě k několika pokusům o úpravy hranic, ty však ničemu nevedly. Proto 31. července 1920 nastalo převzetí Valtic a sousední čistě německé obce Úvaly Československem.

Nemyslím si, že to tenkrát byl ze strany Prahy rozumný tah. Ony údajně strategické důvody, tedy získání železnice mezi oběma jihomoravskými městy pod československou kontrolu se daly řešit jinak, výstavbou železniční přeložky. Je logické, že Čechům tento krok přinesl v Rakousku nenávist, protože to bylo bráno a fakticky to tak bylo, jako anexe rakouského území. Češi také byli bráni jako pokrytci, kteří hlásali právo národů na sebeurčení, ale v tomto případě je obyvatelům Valtic upřeli.

Je logické, že Čechům se pak toto jednání vrátilo o necelých dvacet let později. Je neupřímné se vymlouvat na druhé a nevidět přitom vlastní chyby a selhání. Koneckonců Němci v roce 1938 zabrali Sudety, jejichž obyvatelé chtěli „domů, do Říše.“ Češi obsadili v roce 1920 Valticko, jehož obyvatelé o Československo nestáli. Je třeba si umět přiznat pravdu, i když je nepříjemná.

Na závěr už jen taková nadsázka spíše k pousmání. Jeden z mých kamarádů mi řekl, že už ví, jak kompromisem vyřešit naše spory s Lichtenštejny. Důvody, které vedly k připojení Valtic k našemu území, už v době Evropské unie a Schengenu pominuly. Vrátili bychom je tedy Rakousku a to by zdejší panství i se zámkem předalo Lichtenštejnům. Jistě, časy se změnily a německy mluvící obyvatelstvo už ve Valticích nežije. Na druhé straně se říká, že o peníze jde až na prvním místě a v Rakousku činí průměrný měsíční plat v přepočtu přes 100 tisíc korun.

Zdroje:

Lichtensteinové, Pavel Juřík, nakladatelství Euromedia Group, Praha 2023

Valtice slaví sto let republiky až letos, do Československa se jim nechtělo - iDNES.cz

Saint-Germainská smlouva zmenšila Rakousko — ČT24 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Valtice – Wikipedie (wikipedia.org)

Průměrný plat v zahraničí: kolik si vyděláte mimo ČR - Euro.cz