Zatčení narkobarona „Prcka“ Guzmána budí naději i strach z násilí

„Joaquín ´El Chapo´ Guzmán Loera bude dostižen, stejně jako jsme dostihli Usámu bin Ládina,“ prohlásil v roce 2011 prezident Barack Obama. Všichni si pamatují na triumfální okamžik, kdy šéf Bílého domu předstoupil před televizní obrazovky a oznámil, že americké speciální síly Navy Seals dostaly nejhledanějšího muže světa. Sobotní zadržení Guzmána, jež bývá pro svou postavu přezdíván „El Chapo“ čili „Prcek“, sice neupoutalo takovou mediální pozornost jako smrt teroristy bin Ládina, přesto značí stejné poselství. Kdokoli se bude protivit zákonům USA, bude dřív či později dohnán ke spravedlnosti. Nic na tom nemění ani reálná obava, že Guzmán se pokusí uprchnout. Jeho někdejší útěk z vězení v dodávce přepravující prádlo totiž bije do očí.

Když v sobotu mexická vláda oznámila, že za pomoci USA dopadla šestapadesátiletého šéfa kartelu ze Sinaloy „El Chapo“ Guzmána, ze všech stran začaly přicházet gratulace. Americký ministr spravedlnosti Eric Holder ocenil profesionalitu a odvahu mexických orgánů a jeho kolega Jeh Johnson z ministerstva vnitřní bezpečnosti hovořil dokonce o milníku v boji proti pašování drog podél americko-mexické hranice. Prezidentovi Pena Nietovi též přes Twitter poblahopřál jeho předchůdce Felipe Calderón, jemuž se Guzmána nikdy dostihnout nepodařilo. Nyní se ukázalo, že několikatýdenní operace spojených sil Mexika a USA přinesla své ovoce.

Už před dvěma týdny provedly jednotky federální policie a námořnictva za pomoci protidrogových agentů z USA čistku v údajném Guzmánově sídle ve městě Culiacánu, kde zadržely vrcholné představitele sinalojského kartelu. Ve chvíli policejního zásahu se v domě pravděpodobně nacházel i samotný Guzmán, jenomže ten mezitím stačil vyklouznout sofistikovaným systémem podzemních tunelů a větracích šachet. Na hlavu zásahových složek se ihned snesla kritika, že zatímco pochytala zločince druhé kategorie, hlavní ryba stále pluje na svobodě. „Čekali jsme na vhodnou příležitost a chtěli jsme zabránit ohrožení civilistů,“ hájil své muže velitel operace.

Osudnou se Guzmánovi stala až noc z pátku na sobotu, kdy do jeho hotelového pokoje v přímořském letovisku Mazatlán vtrhlo zásahové komando a bez jediného výstřelu ho zatklo. Poté jej leteckým speciálem převezli do Mexico City, kde skončil ve vazební cele.

Z chudého farmáře nejmocnějším mužem podsvětí

Schopnost, s jakou se Guzmán z nuzných podmínek venkova vyšvihl nahoru, budí obdiv i hrůzu zároveň. Vyrostl v chudém kraji na severu Mexika, pro svou letitou pěstírnu marihuany a opia známém jako „zlatý trojúhelník“ (leží totiž na pomezí tří států – Sinaloa, Chihuahua a Durango). Coby farmářského synka si jej vyhlídl tehdejší kmotr mexického podsvětí Miguel Ángel Felix Gallardo napojený na nechvalně proslulou sicilskou mafii Cosa Nostra. Gallardův modus operandi se postupně upínal na uzavření „gentlemanské“ dohody s vládnoucí autoritářskou stranou PRI (Partido Revolucionario Institucional), jíž pravidelně plynuly drogami proprané peníze na volební kampaně výměnou za posty u federální a státní policie.

Guzmán v osmdesátých letech hbitě postupoval hierarchií kartelu a přebíral velení některých operací. Poté co byl Gallardo zatčen, se Guzmán chopil příležitosti a roztříštěný kartel vzal pevně do svých rukou. Rozpoutal krvavou válku proti gangům z Tijuany a Juarézu, o moc nad hlavními drogovými koridory se však střetl s bezskrupulózně násilnickým kartelem Los Zetas. Roku 1993 jej zadržely zásahové jednotky v Guatemale a následně jej předali mexickým protějškům, kde byl odsouzen na 20 let vězení. Neuběhlo však ani osm let a on za pomoci podplacené vězeňské služby uprchl z maximálně střeženého vězení. Proklouzl ukryt v dodávce vozící prádlo z prádelny. Od té doby po něm pátrali jak mexičtí, tak američtí vyšetřovatelé.

Pro svou nepolapitelnost se stal námětem pro filmové snímky i oslavné písně tzv. narcocorridos. Jeho drogová říše se rozprostírá od Latinské Ameriky, přes USA, Evropu, západní Afriku až po Asii a Austrálii. Časopis Forbes jeho jmění odhadl na více než miliardu dolarů, a umístil jej tak v žebříčku nejbohatších lidí světa. Na letišti v Mexico City dokonce vlastnil soukromý hangár.         

Bude nakonec vydán do USA?

Očekává se, že mexické státní zastupitelství (Procuradía General de la República) rozběhne v nejbližších hodinách obnovené procesní řízení a vznese vůči Guzmánovi nová obvinění, týkající se zejména trestných činů proti životu a zdraví, praní špinavých peněz či porušení federálního zákona o palných zbraních a výbušninách.

Paralelně se v USA sepisuje žádost za Guzmánovu extradici. Už dříve vypsala americká administrativa odměnu 5 milionů dolarů za dopadení capo di tutti pravděpodobně nejmocnější zločinecké organizace dneška. Od zmiňovaného roku 1993 na něj americká justice vznesla řadu obvinění, mimo jiné za nelegální dovoz desítek tun kokainu, heroinu a marihuany do USA, praní špinavých peněz a používání ozbrojeného násilí, včetně vražd, únosů a mučení. Federální soud v Illinois jej mimochodem učinil odpovědným za to, že Chicago přeměnil v rejdiště drogového byznysu, čímž se zařadil po bok nejobávanějšího mafiána Al Caponeho z časů alkoholové prohibice.

Justiční orgány USA mají důvod se obávat opakování scénáře z roku 2001, jelikož Mexiko se stále zmítá ve spirále korupce, která prostupuje celým správním systémem, a dosud neexistují účinné zákony, jež by tomuto neblahému trendu zabránily. Mexický právník José Antonio Ortega se domnívá, že USA by tímto krokem konečně odhalily míru zkorumpovanosti mexických politiků a úředníků a jejich napojení na narkomafiánské sítě. „Extradice Guzmána by autoritám Spojených států amerických umožnila pochopit korupci v institucích veřejné bezpečnosti v Mexiku. Guzmán by nepochybně o poměrech promluvil“, myslí si Ortega.   

Úspěch s nejistým výsledkem

Prezident Enrique Pena Nieto si momentálně jistě mne ruce, protože tímto úlovkem dokazuje kritikům, že boj proti organizovanému zločinu v jeho agendě nepožívá menší důležitosti než provádění ekonomických reforem. Zároveň rozmělňuje pochyby, že by loňské pozatýkání bossů Los Zetas mělo za cíl usnadnit Guzmánovi cestu za monopolizací drogového obchodu.  

To nicméně neznamená, že by drogové násilí mělo být co nevidět u konce. Spíše naopak. Mnozí odborníci se shodují v tom, že Guzmánův odchod může přispět k eskalaci násilí a tedy narůstajícímu počtu mrtvých a unesených. „Kartely jsou kvůli vládním zátahům z posledních let oslabené. Nyní by se mohly vzchopit a bojovat o ty regiony a koridory, jež zůstaly po Guzmánovi, což by rozdmýchalo další vlnu násilí,“ míní bezpečnostní expert Raúl Benítez. Na převzetí otěží moci se rovněž třese Ismael Zambada, řečený „El Mayo“ a muž číslo 2 sinalojského kartelu, který za svou celoživotní kriminální dráhu nebyl ani jednou polapen.

Ačkoli v sobotu administrativy Mexika a USA zaznamenaly viditelný úspěch, na jeho skutečné dopady si budeme muset počkat. Ve hře je totiž stále bezpočet variant. Jednou z nich může být i ta, že „El Chapo“ bude kontrolovat obchod s narkotiky i nadále, třebaže z vězení.