Také si kladu otázku, zda většina Čechů jsou hulváti a grobiáni, nebo je většina Čechů slušných, čestných a pracovitých...

A taky se leckdo pěkně vybarví. Například takový Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Byl pozván do nočního debatního pořadu na ČT24 a oponentem mu byl astronom Jiří Grygar. Tolik demagogie a neomalenosti se jen tak nevidí. Pan děkan přišel do studia se záměrem ukřičet svého oponenta a umlátit ho demagogickými argumenty. Tak jsme se mimo jiné dozvěděli, že je naprostá pitomost orientovat se na západní Evropu, protože to jsou všechno (obrazně řečeno) chudáci těsně před bankrotem, zatímco v orientaci na Čínu je naše budoucnost. Jako měřítko si vzal rychlost hospodářského růstu. Nějak zapomněl podotknout, že hlavním tahounem naší ekonomiky je kromě domácí spotřeby automobilový průmysl (hlavně díky Wolkswagenu) a že 80% zahraničního obchodu máme s Německem. Pan děkan se zřejmě se domnívá, že jsme všichni pitomci, kteří se nechají omráčit rychlostí hospodářského růstu. Přitom je zcela jasné, že ekonomicky vyspělý stát západního střihu nemůže nikdy dosáhnout tak rychlého hospodářského růstu, jako pořád ještě značně zaostalý stát, jakým je Čína (stačí jen porovnat, jak to tam vypadá na venkově). Pan Ševčík svým uječeným vystoupením proti distingovanému Jiřímu Grygarovi ztratil veškeré mé sympatie.

https://www.youtube.com/watch?v=DQHE9WMKv3Y

Prezidentské volby nemohou být o nás samých. Jak jistě víte, nabídka kandiátů je omezená, a to dosti výrazně.

Vy jste nám tam bytostně chyběla. Proč? Nedostatek odvahy?

Vazeny pane. Velmi dobry clanek. Jako velmi stara generace do ktere se i ja pocitam, mozna zna castecnou cestu k naprave. Me vzpominky mne privadeji k memu detstvi ve meste, ktere v te dobe bylo snad nejpokrocilejsi v republice. Vzpominam na bombarovani meho mesta (listopad 1944) a s perfectni organizaci se vratilo do normalnich koleji. Po skonceni valky, to silne citeni ukazovalo cestu jak dal. Kdyz jsem pozdeji si zavzpominal na tuto dobu a co ten vyvoj pozdeji zastavilo, k memu prekvapeni prislo i me rozuzleni. Ten progres byl dan jedinci a ten pokles byl dan ideologii stran. To i presto, ze tyto strany hlasali silu jednotlivce. Ale jenom toho vudce. Ostatni se museli zaradit v nasledovani podle ideologie te ci one strany.

Prenesu-li to moje mysleni do dneska, vychazi mi to stejne. V zemi kde koncim svuj zivot je postaveno vse na sile jedincu. Tak je ten stat usporadan. Dodam jen, svobodnych jedincu!!! Muj poznatek z zivota v CR behem poslednich let, ze vse je stale postaveno na ideologii stran. Poznatky z meho mesta a doby meho mladi se zapomely Jedinec je zatlacen do zastupu ovecek ve strane a bez moznosti neco ovlivnit.

Vy, jako volic, volite podle programu te ci one strany. Vsak po volbe, je-li vase strana prizvana ke koalici, vas zvoleny program je rozmelnen a vy nemate ani moznost se ohradit. Tez ti kandidati jednotlivych stran pochazeji z vetsich mest a ty okrajove oblasti CR jsou zapominany. (vyjimky tvori pravidlo).

Zaver? Chce to system, kde se voli jedinec. (jeho stranicka prislusnost muze byt plus, ale take minus). Potom se ukaze, jak jsme silni a take chytri.

Nemáte pravdu, je to přesně naopak. Autorita politických stran je tak i dle sociologických výzkumů rovna autoritě houpacího koně.