Já mám svaly, Ty máš čáry
Tak jo. Jsem vyznavačka fitness. Dřív jsem bláznivě milovala aerobik, teď mi vyhovuje TRX. Líbí se mi vypracovaná těla. Líbí se mi, když já mám vypracované tělo. Ráda sama sebe trýzním ve fitku. Nevadí mi bolest. Razím heslo: „Když už nemůžu, tak ještě 100x můžu.“ Vždycky tomu tak ale nebylo.
Jako dítě jsem nesnášela sport jakéhokoliv druhu. „Hlavně po mně, prosím, nechtějte, abych se hýbala.“ Tělocvik byl moje nejméně oblíbená hodina. Nesnášela jsem míčové hry. Připadala jsem si při nich ztracená. Letící míč ve mně vyvolával paniku. Byla jsem zoufalá z toho, že nejsem schopná podržet tým, který mě vyfasoval. Ubozí spoluhráči, bylo mi jich líto. A sebe samé mi taky bylo líto, občas na mě byli fakt oškliví. Když jsme v deset hodin dopoledne běhali dvanáctistovku, byla jsem rudá ještě ve tři odpoledne. Vždycky jsem měla nehorázně těžký zadek, takže vyšplhat po tyči nebo udělat výmyk pro mě byl nadlidský úkon. A pak hod do dálky. To byla také kapitola sama pro sebe. Jako hodit o 2 metry méně, tak už by ten krikeťák býval spadl za mě. Kotrmelec jsem tedy zvládla, ale hvězdu jsem nikdy neuměla. Jízda na běžkách v mém podání byla vždy pastvou pro oko. Všichni se smáli, jen mně se chtělo brečet. Plavat jsem se "naučila" ve čtvrté třídě a na bruslích jsem pořádně stála asi v 17 letech? Na veřejném bruslení máte možnost mě někdy uvidět. Tak takhle na bruslích stojím "celý" svůj život. Obávám se, že už to nebude lepší. Toliko k mé sportovní minulosti. Taky nemusíte vědět vše, že? :-)
K aerobiku mě přivedla neláska k vlastnímu tělu. Studovala jsem vysokou školu a připadala jsem si tlustá a taková rozplizlá. Začala jsem cvičit. Hodně cvičit. Cvičila jsem třeba i 6 hodin denně. Až jsem z toho skoro onemocněla. Diagnóza zněla „závislost na sportu“. Oddělala jsem si tehdy kolena.
Po výšce jsem začala chodit do posilky. Nějaký čas jsem to vydržela, ale mám raději dynamičtější způsoby pohybu. Stejně jsem se pak vrátila k aerobiku. Už jsem tehdy ale chodila do práce a závislost na sportu jsem přebila workoholismem. Cvičením už jsem tedy tolik času netrávila. Stále jsem ale, s občasnými výpadky, cvičila více a pravidelněji než většina populace.
Teď je mi 40 a stále dřu. Občas se sama sebe ptám, proč to dělám. Včera mě k tomuto zamyšlení opět přivedla jedna úžasná žena na tancování, když mi složila poklonu stylem „mám depresi z Tvých svalů“. Ona, nádherná ženská, krásných ženských tvarů, ze které úplně čiší okouzlující ženská energie, má depresi z mé chlapecké šlachovité postavy. No, není co závidět, což mi bylo potvrzeno i jedním dnešním zážitkem.
Dnes jsem na obědě potkala jinou ženu, která také chodí na to tancování s námi. Přišla ke mně celá rozjařená s tím, že včera pořád přemýšlela, odkud mě zná a teď, že jí to konečně došlo, že se vlastně potkáváme na obědě. A pak dodala: „Vy jste mi hrozně moc sympatická.“ Tak jsem napjatě očekávala, co že jí to na mě tak zaujalo. Mohl to být úsměv, dobrá nálada nebo třeba můj přístup k tanci. Ona mě ale totálně odzbrojila. „Vůbec se neohnete, stejně jako já. Já od včerejška pořád děkuji bohu za to, že tam taky chodíte, že nejsem jediná, kdo je tak strašlivě zkrácený.“ Takže asi takhle, ženy. Ano, mám vypracované tělo, ale na druhou stranu jsem příšerně zkrácená. Při každém protahování trpím jako zvíře a cítím se trapně, že všichni se ohnou a já ne. A našlo by se toho více. Zatímco žena, které se líbí moje svaly, tančí jako laňka a sestavu si zapamatuje lusknutím prstu, tak já tam poskakuji jako koza a pořád po ní tajně házím očkem, protože si nepamatuji, jaký je další taneční krok. A tak bychom mohly pokračovat.
Takže se ženy uklidníme!!! Vše v životě je relativní. Vy teď už víte, že jsem chudák holka, co se nemá ráda, proto pořád někde běhá a cvičí v domnění, že se pak třeba bude mít raději. Říkám vám, není co závidět! Za prvé je to k..... makačka, za druhé to stojí děsného času a za třetí to stejně úplně nefunguje. ;-) Všechno je to v našich hlavách. Takže pojďme každá vytvořit ten nejkrásnější obraz, jaký jen dokážeme, z materiálu, který jsme dostaly do vínku v podobě našeho těla a radujme se z toho, že jsme zdravé a můžeme si spolu každé úterý zatančit.
Tak už se moc těším na úterý, ženy, až Ivona opět práskne svým imaginárním bičem a rozvlní znovu ta naše těla rozličných tvarů, různě ohebných či neohebných a s širokou škálou nadání. Využijme naši novou šanci na to umlčet našeptávače v našich hlavách, který nám šeptá do ouška blbosti typu jsi tlustá, nemotorná, neohebná a neumíš tančit. Zacpěme mu hubu a pojďme si to zase užít. :-) Jsem s Vámi moc ráda.
Iva Votočková
Těžký život s čarodějkou
Život s čarodějkou není pro každého. Když se totiž zapletete s čarodějkou, nemůžete si být jisti vůbec ale vůbec ničím, snad jedině tím, že nudit se rozhodně nebudete. ;-)
Iva Votočková
Ten, co slaví každý den
Život je chvíle k oslavě. Není třeba čekat na nějakou zvláštní příležitost, na slunečný den bez mráčku či oficiální svátek. Skutečná oslava vychází z radosti prožívané hluboko uvnitř.
Iva Votočková
Vítejte na ostrůvku pozitivní deviace
Prý jsem stvořila ostrůvek pozitivní deviace. S tím termínem jsem se setkala poprvé a pobavil mě. Tedy vítejte na ostrůvku. ;-)
Iva Votočková
Dřít a dřít se dá naprosto odlišně
Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Je to dáno jednak tím, že jsme každý jiný a jednak tím, že každý děláme věci s odlišným záměrem, a od záměru se vše odvíjí.
Iva Votočková
Já a Vesmír: Když jsem se stěhovala.
Poslední dny jsem si několikrát sáhla až na dno svých sil. Sešlo se toho mnoho najednou. Vážné onemocnění mojí mamky. Bouřlivý průběh puberty mé dcery. No, a k tomu všemu přišlo ještě stěhování.
Další články autora |
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali
Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
D4 uzavřel náraz auta do stromu. Pro těžce zraněné dítě přiletěl vrtulník
Dálnici D4 na Příbramsku dnes v podvečer uzavřela nehoda osobního auta, které narazilo do stromu....
Potvrzeno, francouzští vojáci míří na Ukrajinu. A F-16 mají dorazit do 14 dnů
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj podepsal dokument umožňující...
KLDR odpálila další raketu. Tokio je ve střehu, Soul reagoval leteckým cvičením
Severní Korea v pondělí ze svého západního pobřeží odpálila raketu zatím neupřesněného typu, uvedla...
Dominik Feri nastoupil do vězení. Výzvu od soudu dostal minulý týden
Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil do vězení, uvedl server tn.cz. Podle informací ČTK do vězení...
Prodej bytu 3+1 76 m2 (Jednopodlažní)
Heydukova, Dvůr Králové nad Labem, okres Trutnov
2 575 000 Kč