Peníze kazí charakter?!?

Peníze...peníze...peníze...to je to co stále hýbe světem.A dnes?Když spojení jsme s internetem?Pořád je to aktuální téma.Peníze-ta věc,díky níž lidstvo dělá tolik věcí co se nemá. Jsou ale třeba k životu stále.Spíše bohužel nežli bohu dík.Však co by se stalo,kdyby svět penězům dal navždy vale?Když každý si na ně nějak zvyk. Je to ta věc,která ze všech nejvíce lidem dneska chybí.každý si je přeje,každý je chce a kvůli nim dělá často chyby.každý asi ne,ale spousta lidí ano. Díky penězům se lidé zabíjejí,vraždí.Díky penězům,se vedou války.Pro peníze se často lidé rozcházejí a kvůli penězům často vznikají i lásky či spíše vztahy nové. Proč?....ŽE BY SNAD STÁLE PLATILO TO SLAVNÉ : NENÍ LÁSKA KDYŽ NENÍ LOVE?

Pé-ní-ze...pé-ní-ze...pé-ní-ze...často křičí lidi na rozhodčí při různých ligových zápasech v jakémkoliv sportu.

Nedivil bych se tom,kdyby v podstatě měli diváci pravdu,vždyť kolikrát je posuzování rozhodčích snad více než okaté.

A rovněž peníze je to,co se stalo prvním,na co se ptají či si stěžují hráči,kteří nepodávají takové výkony jako kdysi.

PENÍZE ... je to kvůli čemu lékaři odejít chtějí snad? Peníze je to o co tvrdě a dlouze se musí prosit stát?

I Jan Werich by snad předělal svou píseň Ten dělá to a ten zas tohle z filmu Císařův pekař a pekařův císař,kdyby ještě žil.Vlastně i jeho píseň už byla také zparodována v jisté době,ale pořád se mi zdá platnou...písně koneckonců jsou věčné a často bývají nadčasové...

Také často přemýšlím nad penězy.Vlastně celý život je jen takovou hrou na honěnou za penězy.Kolikrát jsem sám sebe přesvědčoval a dělám to do dnes: ZBAVUJI SE POTŘEBY TOHO,ŽE SI NIC NEZASLOUŽÍM,ZASLUHUJI SI JEN TO NEJLEPŠÍ A PRÁVĚ TEĎ TO S LÁSKOU A RADOSTÍ PŘIJÍMÁM.zBAVUJI SE POTŘEBY NEDOSTATKU.ZASLUHUJI SI ŽÍT V BOHATSTVÍ A DOSTATKU A TAK SE DĚJE.ŽIJI V DOSTATKU A BLAHOBYTU.

Jistá pozitivní afirmace a myšlenková rovnice,která někdy člověku otevírá různé možnosti.Pořád tomu věřím,nevzdávám to,ale moc na to nemyslím,protože když někdo po něčem usilovně touží,tak ne a ne toho docílit.Tak nějak to prostě v životě chodí.Skutečnost samozřejmě tomu neodpovídá,protože je mi na mou výsost jasné,že si hned každý řekne: No ten se má,tak je bohatý...a opak často bývá pravdou.

Každý má málo dneska,alespoň podle situací a toho dění kolem tak soudě.

Prezident každý rok přesvědčuje celý národ aby se nebály půjček a stále si půjčovaly peníze od bank a samotné banky nabádá k tomu,aby lidem půjčovaly.Chudáci lidé,říkám si.Jasně,že v zoufalství svém a pro životní potřeby jim často nic jiného nezbývá,ale proč to ten prezident říká? ptám se...Co jej k tomu nutí točit to do kolečka lidem do zblbnutí...

Stát potřebuje peníze...to je logické...pořád stále narůstající státní či spíše vládní deficit,který ne a ne zastavit natož eliminovat.některé snahy sice jsou,ale k čemu to je,když ty hlavní příčiny se neodstraňuji a mezitím než představy naších ekonomů začnou fungovat a jevit se jako pozitivní,tak díky přemíře politických vystoupení ten deficit opět přeroste přes hlavu a pomalu se den po dni dostávají na veřejnost informace o tom,jak vlastně na tom jsme co by stát.

Naše země se ocitá na pokraji bankrotu a v podstatě stát platí úroky namísto placení kdysi vzatých půjček,uvedl jednou premiér Petr Nečas v událostech na ČT 1.Zřejmě je to pravda,ale jistě  o tom věděl delší dobu,stejně tak,jako o tom musel vědět prezident a vůbec celé to politické osazenstvo.Nakonec vlastně vyšlo na jevo,že VLÁDA ČR si založila tzv.KONSOLIDAČNÍ BANKU do které nahrnula veškeré bývalé dluhy a půjčky o kterých národ vlastně ani neměl tušení,protože nikdo se neptal lidí zda je to třeba či nutné.Vlastně některých ano,ale škoda jen,že ty dohody některých postihnuly v budoucnosti celý národ.

Nemluvil či spíše nepsal bych o tom,kdybych sám tenkrát před léty se neocitl ve finančním zoufalství zapříčiněném ať již jinýma osobama či nešťastnýma náhodama i svou vinou z části,ale t je jedno...prostě jednou v životě příjde tzv. BREAK POINT kdy člověk hodí  takzvaně svou hrdost k sousedovi za plot a pomáhá si jak může,když ví jak to chodí potom.

Co člověka přivádí k šílenství? Strach z exekuce?

Prostě jsem si uvědomil,že mi ten schodek přerostl přes hlavu a pojednou na to všechno v životě nějak nemám. Jen pitomých necelých 350 000 tisíc,jedno blbý auto dejme tomu.

KONSOLIDACE - první záchranný bod,který nabízejí banky v televizních reklamách:DEJTE JEŠTĚ JEDNOU ŠANCI SVÝM PENĚZŮM,DEJTE VŠECHNY SVÉ PŮJČKY V JEDNU...

Ono se to hezký poslouchá,ale hůře se to koná i když banky nabízejí v médiích pomoc prvně v max.výši 350 000 tisíc na deset let a později i půl miliónu.ČLOVĚK SI POMÁHÁ JAK MŮŽE ale realita často je zdrojem překvapení když vám na žádost příjde odpověď,že banky vám schvalují max.120 000,tedy třetinu a přij´dte zas,zkuste to příští měsíc,třeba vám odklepnou více.

K čemu to je,copak takhle ÚČEL SVĚTÍ PROSTŘEDKY? KLAMY REKLAMY. MYSLÍM SI A VLASTNĚ TO VÍM,ŽE DŘÍVE NEŽ BY MI TY BANKY ODKLEPLY TO,CO BY MNE ZACHRÁNILO,TAK MI NA DVEŘE ZAKLEPE EXEKUTOR.

Nezbývá než sklapnout uši a přiznat si: Holt,jednou jsi hochu ve finanční tísni a nemáš na to,tak jdi do poradny pro lidi ve finanční tísni...a vlastně si požádat o tzv.OSOBNÍ BANKROT.

341 000,- Kč a nějaké ty drobné o které se věřitelé přihlásili,do 5.ti let zapltit min.30%,což si myslím,že bych již za rok a půl mohl mít,ale o tom to není,protože je to na pět let a až po těch pěti mohu požádat soud o prominutí zbytku.myslím si,že potřebuji splatit ještě takových 200 000 asi nevím,teď to přesně nemám spočítané.

Mám to nyní exekučně z platu a na účet mi chodí minimum,je to klidnější a tak žiju vlastně se sedmi tisíci a nějak do toho stále přicházejí takové či makové situace,prostě problémy jako má asi každý.Naštěstí mne nestresuje tolik ta honička za termíny,ale stejně...je to dlouhá doba a nic moc pro dobré sebevědomí člověka.

Kolikrát jsem se utěšoval tím,že mám štěstí v tom,že nejsem nějaká firma jako třeba fotbalové Vítkovice,že to není tolik jako projekt Jiřího Pomejeho či že nejsem ani ČESKÉ AEROLINKY abych šel do konkurzu...ale fakt je,že někdy bych si vážně už přál mít k dispozici opět celý plat,člověka to potěší.

"Víte co nechápu?" ptal se mne jednou můj insolvenční správce.

"Nevím." odpověděl jsem mu.

"Vím,že je to těžký,ale jak můžete takhle žít?"

"No můžu.co mi zbývá.Já jsem si život nevymyslel."

Předtím se mě také zeptal na to,jak jsem se do těch dluhů dostal.Musel se zeptat,patří to k jeho práci.

Co jsem mu měl říct,no zcela normálně...to máte tak...prostě dejme tomu,že jednou smůla v životě anebo vlastní blbost? Těžko to posoudit...ale je to tak ač třeba je to k nevíře,že v dnešní době kdy kdysi kutna dělala mnicha a putna uhlíře doba se změnila ženy po mužích chtějí talíře.

...ale o tom budu pokračovat potom,jestli to někoho bude zajímat... ono totiž pořád je to všechno o všem a minulost svou,tu si člověk stejně nese sebou a ta se nikdy nikde neschová.

....tak zatím,než se vrátím....

_{...to be continued}