Vinnetou - opravdu poslední výstřel ?

Německá televize ARD, sdružující několik vysílacích kanálů, oznámila, že již nebude vysílat filmy o náčelníkovi Apačů a jeho příteli Old Shatterhandovi. Důvodem je dle nich rasismus.

Německý spisovatel Karl May (1842-1912) napsal m.j. sérii knih o tzv. divokém Západě, Německo- rakouský režisér Harald Reinl (1908-1986) podle jejich předlohy natočil sérii filmů. A děti, dorůstající a koneckonců často i jejich rodiče na celém světě od 60. let 20. století až doposud znovu a znovu usedají před obrazovky, aby se na hodinu a půl nechali přenést do příběhu, který dávno znají a přesto opět nelitují tohoto času.

Důvodem tohoto "maření času" rozhodně není zvrhlé potěšení z rasismu či nějakého útlaku menšiny, ale naopak příběh, v němž vítězí spravedlnost nad zlem,  Indiáni v těchto filmech až na zcela marginální výjimky jsou líčeni jako lidé stateční, spjatí se svou otčinou a přírodou a chránící svá území před dobyvateli, zločinci typu Forrestera, Santera či Kornella, kteří dychtí po jejich půdě, případně pokladech. Neumím si představit, že by v promítacím sále kdokoli z přihlížejících těmto jmenovaným nějak zásadně fandil.

Naopak. Tyto příběhy mají vedle svého děje i klasický morální akcent, že zlo se nevyplácí a dobro přes všechny peripetie ve finále zvítězí. To je podstatou knih pro mladé čtenáře, kteří se jako ve všech dalších pohádkách uči, že je lépe být poctivý a stát si za svým, než svůj celý život zasvětit chamtivosti. Hledat v nich cosi dalšího, nějaký temný podtext, je známkou poruchy spíše v tomto konkrétním "badateli", než v příběhu samotném. Zdá se, že 21. století bude v jistém smyslu přelomové, protože dosavadní universální hodnoty budou či již jsou relativizovány a co je horšího - společnost místo důrazného odmítnutí těchto "budovatelů nových pořádků" - se trpně podvolí a onen přístup akceptuje.

Dojde nejspíše k zákazu dalších děl charakteru "Chaloupky strýčka Toma" od Harriet Beecher Stoweové, možná i celé řady děl Marka Twaina, kteří si za svůj literární prostor zvolili americký Jih a období otrokářství. U nás bychom mohli ve stejném duchu zakázat filmy z 30. let, kde se to hemží společnenskou "smetánkou" a na druhé straně jejich - jistě utlačovaným a ponižovaným - služebnictvem.  Nepochybně se najde celá řada dalších děl, kde - pokud se v nich jen okrajově mihne chudý černoch, indián či nějaký podivný Asiat - budou muset být odstraněna.

Pro mne z uvedených faktů vycházejí dva závěry.

1. I v době, kdy Evropa čelí hrozící energetické krizi a kdy se občané oprávněně obávají nadcházející zimy a hospodářského útlumu, se najdou jedinci, kteří se obrazně řečeno rýpají v lejnu tak silně, až ten smrad zahltí celou společnost.

2: Zajdu do antikvariátu a koupím si celou sérii knih o Vinnetouovi, abych pro své vnuky uchoval knihy, které nebudou zahlceny lidskou blbostí, ale které stejně jako já přečtou v určitém věku jedním dechem, třeba i s baterkou pod peřinou, aby posléze usínali s dobrým pocitem, že svět je aspoň v tomto díle takový, jaký by jej v nitru své duše chtěli mít.

Psáno pro www.blogosfera.cz