Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zápisky zoufalého lékaře - technika v ordinaci.

Jsem pamětníkem přístrojů zvaných Consul, Zeta, Remington a dokonce i Underwood. Denšního čtenáře možná napadne, že jsou to jména hrdinů dávných časů. Čas však nezastavíš a každý od fochu je nucen čelit novým výzvám. 

Když jsem coby elév naskočil před mnoha lety do rychlíku, zvaného zdravotnictví, netušil jsem, že lékařská fakulta trestuhodně opomněla jeden - a jednoznačně nejdůležitější - předmět výuky. Co mi byly platné znalosti mozkových drah, drobných perforujících tepének krzevá spodinu lebeční či dokonalá znalost průběhu všech 12 hlavových nervů. Vše mi bylo tak říkajíc na prd. Neuměl jsem psát na stroji, což byla jednoznačně hlavní doktorská činnost.

Lékař totiž v oněch letech musel vše datlovat na již výše zmíněných psacích strojích tajemných značek. A to minimálně ve 4 kopiích, kde - pokud v nepozornosti či únavě - otočil kopírák obráceně, měl o zábavu postaráno a vyšetřovnou se posléze nesl temný zoufalý ryk. Při zvyklém denním počtu tří nových pacientů a současně tří propuštění - tedy s nutností zapsat jak anamnesu, tak i výsledky vyšetření a pracovní či definitivní diagnosu - zabrala tato kratochvíle podstatnou část pracovní a popracovní doby. Pamatuji si na jednu kolegyni, která uměla všemi deseti a ještě nemusela koukat na klávesnici a byla schopna se mnou navíc hovořit o správném pěstování česneku. Té ženě jsem bezbřeze záviděl. 

Moje ťukání dvěma prstíky připomínalo svou frekvencí tikot pedlovek a rovněž výsledek byl tristní. Nehovoře o tom, když šéf usoudil, že uvedená diagnosa je naprostý blábol a já byl nucen psát vše znova. 

Tento stav mi vydržel do roku 2003, kdy jsem usoudil, že mám do pense ještě daleko a že tedy budu muset provést svůj zásadní životní obrat a že i jako úplný počítačový křovák musím zcela změnit svůj styl života. Objednal jsem si firmu, která mi provedla zasíťování celé ordinace a provedla zaškolení, při kterém bylo vše jasné a přehledné. Jako malé dítě jsem se těšil, jak jednoduše povedu svou praxi.

Další den jsem po ránu odvážně zapnul obrazovku. Po chvíli jakéhosi brumlání mne obrazovka oslovila nějakým nesmyslným dotazem, jestli něco chci nebo nechci. Vyřešil jsem Sophiinu volbu tím, že jsem souhlasil. Nutno pokorně přiznat, že mi počítač dal ještě jednu šanci s dotazem: „fakt to chceš?“ Nenechal jsem se zmást a statečně stiskl „Yes“.

Na obrazovce se začaly objevovat jakési tabulky, v kterých létala čísla, hieroglyfy a to bez jakékoli ingerence z mé strany. Po zhruba 30 vteřinách se počítač sám od sebe vypnul a obrazovka blikla nějakou bludičkou, nejspíše ve smyslu signálu, že jsem se pod jejím vlivem dostal do šumavských slatí a že jsem bídně utonul. Opětovné zapnutí počítače již nemělo na další jeho činnost žádný vliv. Zlomyslné očko výsměšně mrkalo stále z jednoho bodu displeje a jeho tik mne doháněl k mixu šílenství a zuřivosti

Technik firmy, kterého jsem přivolal, vstoupil do ordinace s pohrdavým úsměškem.  Dobře věděl o své momentální převaze a i jeho řeči nebyly prosty kázání, které jsem naposledy slýchával v batolecím věku charakteru „tytyty“.

„Tak co jste prováděl, doktůrku?“ byl jeho první dotaz. Když jsem mu sdělil včerejší vyřešené dilema s mým opakovaným „yes“, pohlédl krátce ke stropu  a zafuněl. Dodnes si pamatuji jeho pohled, kterým zpravidla hledíme na blbečka, který se při  testu inteligence snaží napasovat čtverec do kolečka. Pak si vyhrnul rukávy a začal. Nikdy jsem nevěřil, kolik různých stránek, odkazů, vět v rámci nápravy atd. se musí učinit, aby kdokoli negoval jedno pitomé hlasování. Po půlhodinové práci se na obrazovce konečně objevila ikonka s programem pro nemocné, IT technik si teatrálně setřel pot z čela a provedl instruktáž, z které jsem srozuměl pouze to, že nemám už příště hlasovat a raději zavolat. Ostatní termíny byly řečí jiného kmene. 

Další den jsem s precizností pyrotechnika, který odminovává pole okolo své zahrádky, opatrně ťukal do kláves, abych zase nezmáčkl cosi, co mi položí nějakou otázku či přímo neprovede black out. Stav vydržel přesně týden, kdy jsem nějakým neopatrným pohybem rukávu přejel nechtě klávesnici. Na obrazovce se objevila jakási tabule, která nešla smazat, vypnout, oblíbené restartování na ni nemělo pražádný vliv. 

Ti, kdo znají obraz Edvarda Muncha „Výkřik“, mají velmi mírnou ukázku, jak jsem vypadal. Půl hodiny jsem se utápěl v depresi, co dále a má pozorná zdravotní sestra mi přinesla velký fernet jako nezbytnou první pomoc. V okamžiku, kdy mne deprese a fernet popostrčily k telefonu, abych pokorně a zajíkavým hlasem opět povolal mého spasitele, se do dveří ordinace vpotácel zmíněný technik - zlomený v pase - což ovšem nebyl projev úcty, ale prachobyčejného housera. 

„Tak co jste prováděl, techniku?“ chtělo se mi sadisticky zvolat, ale jsa vybaven etickým kodexem a rodičovskou kinderstube, přistoupil jsem citlivě k trpícímu a poptal jsem se na okolnosti vzniku a průběh. 

Jsem asi miláčkem Všemohoucího, neboť se mi podařilo provést chiropraktický manévr a technik se poprvé po cca 3 dnech narovnal. 

„Zlaté ruce, pane doktore“, zajásal ten vševěd. „Co pro vás mohu udělat?“

Mlčky jsem jej přivedl k obrazovce, na které se skvěla ona nezničitelná tabulka. 

„Umíte to zlikvidovat?“, zeptal jsem se pevným hlasem, neboť jsem si byl vědom své krátkodobé morální a odborné převahy. 

Technik - už pohyblivý, vynechal zvyklou tirádu a začal vyšívat na klávesnici svá šamanská kouzla, aby po chvíli prokletá tabule zmizela.

„To nic není“, povídá, „a až se vám to zase posere, klidně a bez obav volejte, Jsem tu přece pro vás“, dodal laškovně s přihmouřeným očkem.

Od těch dob mám klid. Samozřejmě, že se počítač občas vydá do hlubin temného vesmíru, případně mi začne cosi sdělovat a nutí mne k jakémusi „delete filé“ či „upgráde“.Já však mám své telefonní číslo a maníka, který má dobrou paměť a vděk. Pro boj s technikou mám svého statečného rytíře. 

Autor: Tomáš Vodvářka | pondělí 6.5.2024 15:53 | karma článku: 41,81 | přečteno: 4568x
  • Další články autora

Tomáš Vodvářka

Blog No. 1000.

Přemýšlím, jestli je to moc nebo málo. Každopádně je 1000 číslo, které tak nějak vyčnívá nad ostatní, zvláště pak, jde-li o nějaké jubileum. Jsem prostě mileniál.

24.6.2024 v 7:40 | Karma: 21,85 | Přečteno: 382x | Diskuse| Společnost

Tomáš Vodvářka

Ještě jednou k tragédii na Filosofické fakultě

Tento blog je jistou reflexí na událost, která šokovala naši společnost 3 dny před vánočními svátky roku 2023.

21.6.2024 v 6:01 | Karma: 42,72 | Přečteno: 5121x | Diskuse| Společnost

Tomáš Vodvářka

Jsou stavy, kde lékař (většinou) není schopen pomoci

Všechna dostupná data ukazují, že stoupá počet mladých lidí, kteří mají sebevražedné sklony či tendenci se sami poškozovat. Čísla jsou vysoká. Co s tím?

18.6.2024 v 21:05 | Karma: 29,97 | Přečteno: 969x | Diskuse| Společnost

Tomáš Vodvářka

Colours of blogers

Zase po roce, zase na stejném místě, skoro ve stejný čas a hodinu a jistojistě s pohodou, která je vždy mezi lidmi, kteří cosi umí a mají si co říci. A vyhlášení vítězů.

15.6.2024 v 21:29 | Karma: 29,69 | Přečteno: 1512x | Diskuse| Společnost

Tomáš Vodvářka

Důsledky střelby na FF v Praze o loňských vánocích

Média přinesla předběžnou zprávu o tragické události konce roku 2023, kdy šílenec postřílel na Filosofické fakultě 14 lidí a řadu dalších zranil. Co to pro nás bude znamenat v budoucnu?

12.6.2024 v 7:42 | Karma: 23,18 | Přečteno: 666x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

ANO vadí novela lex Ukrajina. Přicházejí totiž muži v produktivním věku

25. června 2024  6:10,  aktualizováno  18:25

Přímý přenos Hnutí ANO se staví kriticky k návrhu vlády Petra Fialy na další prodlužování dočasné ochrany...

Rusko zablokuje přístup k evropským médiím. Jourová: Nesmyslná odveta

25. června 2024  13:57,  aktualizováno  18:18

Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z...

První zásilka munice z české iniciativy už je na Ukrajině, informoval Fiala

25. června 2024  11:39,  aktualizováno 

Na Ukrajině bránící se ruské agresi už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v...

Nechceme lynčovat, ale vysvětlit se to musí, řekl Havlíček k střelbě na fakultě

25. června 2024  17:57

Karel Havlíček (ANO) v pořadu 360° televize CNN Prima News kritizoval neochotu pětikoalice ustavit...

  • Počet článků 1000
  • Celková karma 30,01
  • Průměrná čtenost 2517x
Idealista, který věří, že lidé jsou v podstatě slušní. Nejpodstatnější jsou lidské vztahy, vše ostatní je pomíjivé. Rentiér, který se prací už jen baví, který nikam nespěchá a s nikým nesoutěží. Příležitostný herec a dálkový chodec.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené blogy

  • L.A.Sulovská
  • Vladimír Gottwald
  • Jan Pražák
  • Lubomír Stejskal

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

Oblíbené stránky

  • www.blogosfera.cz