Budou se za čas američtí studenti klanět svým židovským spolužákům?

Média přinášejí posledních cca 14 dní informace o protestech amerických studentů universit proti činnosti israelské armády v pásmu Gaza. A současně i informace o ostrakizaci jejich židovských spolužáků.

Nemá smysl opakovat zhruba půl roku trvající historii, kdy teroristé z Hamásu vnikli na území svrchovaného státu a chovali se tam jako smyslů zbavení. Stát israel zvolil odvetnou akci, která trvá doposud a která má za cíl osvobodit rukojmí a zničit hnutí Hamás. Tato jeho činnost vyvolává ve světě silný odpor, který má v USA podobu obsazování universit, budování protestních táborů a rovněž verbální i fysické násilí vůči studentům židovského původu, kteří nemají s tím, co se děje v Israeli, zhola nic společného.

Představme si – čistě hypoteticky – že by třeba na území Ruské federace nebo Číny vnikla nějaká ozbrojená skupina a udělala přesně to, co humanoidi z Hamásu dne 7.10.2023. Jsem si jist, že by druhý den na jejich území vnikla armáda, která by střílela po všem, co se hýbe, došlo by k bombardování měst a vesnic, takže za týden by bylo „hotovo“. Jsem si rovněž jist, že by svět ani nešpitl, OSN by vydala jakési bezbarvé prohlášení a bylo by vymalováno.

Samozřejmě je důvod jasný. Židé. Jejich operace, která díky zvolené taktice už znamená několik stovek mrtvých vojáků IDF, vyvolává čím dál tím větší nevůli a to jednak pro svou délku trvání a jednak pro dokonalý systém arabského PR, který je schopen „prodat“ smrt vlastních obyvatel, aniž by se nějak zmínil o tom, kdo to všechno způsobil a kdo stále zadržuje zcela nevinné jedince včetně malých dětí. Nikdo neřeší, že jejich propuštění ze zajetí by znamenalo zásadní posun v celém konfliktu.

Američtí studenti nikdy nezažili válku na svém území, protože poslední boje se tam odehrávaly v 19. století. Američtí studenti neznají totalitní systém, neboť od samého začátku svých dějin žijí v demokracii.

Nedávno v rámci akce „Black lives matter“ poklekávali američtí občané ( a jistě i studenti universit ), před svými černými spoluobčany a spolužáky a žádali je o odpuštění. Nevím jak jiným, ale mne to připadalo neskutečně stupidní a dehonestující de facto pro obě strany, protože se tímto způsobem deklarovalo cosi, co ve společnosti dávno není. Lidé jsou si rovni a barva pleti v tom nehraje žádnou roli. To, na co odkazovalo zmíněné hnutí, skončilo před téměř 200 lety a od té doby došlo k nápravě natolik, že klekání jedince jiné barvy kůže před jiným jen z tohoto důvodu je faktickým návratem do minulosti jen s opačným znaménkem.

Nyní jsou na tapetě židovští studenti a občané. Jejich „vina“ není v barvě kůže, ale v rasovém původu a to bez ohledu na to, že v USA žije již řada generací jejich rodin, které nemají žádné pouto na občany státu Israel. Vina stejně iracionální, jako vina bělochů v rámci „black lives matter“.

Můžeme se tedy dočkat toho, co píšu v perexu. Že se časem, třeba za padesát let, americký student bude vkleče omlouvat svému židovskému spolužákovi. A bude to stejně stupidní a dehonestující, jako jsou jejich současné universitní akce.