Denně děkuji Pánu Bohu, že vy i ostatní "fanaticky" věřící neovládáte stát a společnost jako tomu bylo ve středověku. No a v relativně demokratickém systému si pište a vymýšlejte co chcete, i tyto nelogické výkřiky.

Jenom kdyby nechtěli ti organizovaní (např. římskokatolická církev a zejména její papaláši) opět nastolit své pořádky či alespoň dosáhnout té moci, jakou mají nikým nevolení klerikální papaláši např. v Polsku či Irsku......

Děkuji za názor a přeji krásný den.

Díky moc. Ohledně náboženství existuje jeden krásný vtip, napíšu ho třeba zítra.

Domnívám se, že tohle patří k základním pochopením. Jaký je rozdíl mezi praktikováním náboženství (lnutím k určitému systému definic, kodifikovaných povinností a zvyků) a živou vírou (chtělo by blíže definovat, co je živá víra, takhle pozdě večer už se do toho pouštět nemohu).

Myslím, že je to hodně důležité rozlišení také vzhledem k dnešní době. Protože lnutí k náboženskému systému se může snadno překlopit do tíhnutí k převráceným ideologiím, které na sebe záměrně berou mimikry "náboženskosti" a zneužívají rádoby "náboženskou" symboliku. Bylo to vidět jak na nacizmu, tak na komunizmu, ale například i nacionalizmu. Právě ten převlek do určité "náboženskosti" způsobuje, že lidé ideologiím podléhají.

Židé skutečně brali všechna ustanovení Zákona jako příkazy Hospodina. Ale: Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám (Mojžíš) napsal toto ustanovení." (Mar 10,5). Z toho mne vyplývá, že tomu tak úplně nebylo.

Dík za moudrá slova!

Každodenní vztah s Bohem? To asi úplně u mne není. Ani prosba není to hlavní, protože On mi dá, co potřebuji.

Hlavní asi bude moje vděčnost. Za to, že jsem, že jsem zdráv, že si mne vede, že mohu se známými posedět v hospodě, že jsem z dobrého rodu, že mne má rád...

A to je to hlavní!

Nebuďme skromní, život ve víře je vlastně každodenní vztah k Bohu.Jinak máte pravdu, prosba není hlavním projevem vztahu k Němu. Kromě prosby je důležité odevzdání do Jeho řešení, více viz:

https://www.bruno-groening.org/

"Náboženství mne nespasí?" - Tak k takovému poznání asi na někoho musel sestoupit duch svatý!