Nejednalo se

 náhodou o pána z tohoto vtipu: Velebnosti, ta moje tchýně, to je ženská, ta by stála za hřich!!!! Ale no tak, synu, pamatuj přece - nesesmilníš! Ale kdepak, velebnosti - nezabiješ.

Ideální je, když bydlí každý ve svém, přiměřeně daleko. Já mám s tchyní dobré vztahy, do ničeho nám nemluví, je to opravdu fajn babička. Pokud bychom ale bydleli v jednom baráku, tak by byl býval velký problém, když děti byly malé. Pořád by je krmila sladkostmi, a prakticky vším možným. Ona sama totiž hrozně ráda a pořád jí (a také váží), a tak má pocit, že musí stejně tak pořád jíst všichni. Já bych podle ní měla nějaké to kilo přibrat.

Já už jsem pomalu potencionální tchýní. Děckám říkám - odstěhujte se alespoň 100 km daleko, ať vám do ničeho nekecáme. Tak uvidím.

Re: Nejednalo se

Díky. Ten vtip jsem neznal.

Trochu off topic...

Trochu OT, ale Avie doletí bez mezipřistání v servisu z Uherského Hradiště do Karlových Varů a zpět

Re: Trochu off topic...

Trochu jsem Vás nepochopil.

pěkné

Jsem jedna

z těch mladých, ale někdy mám pocit, že ty věčné rozkole s tchýněmi nejsou až tak věčné. Že čím méně respektu máme my mladší k těm starším, tím horší jsou pak vztahy. Myslím, že zkušenost těch starších by se měla brát na zřetel. Ideálně vyslechnu, poděkuji za radu a pak si vše udělám po svém. Než mi tohle došlo měla jsem několik nepříjemných rozkolů se svojí matkou. Nakonec jsem si ale stihla všimnout, že ze záhadného důvodu měla nakonec vždycky pravdu ona, ať šlo o cokoli. Stejně si vše nakonec dělám po svém, maminka má stále pravdu, ale já se naučila občas udělat nějaký ten kompromis

Tady je vcelku jednoduchá rada -

zavčasu pryč od rodičů. Raději se zadlužit až do pátého kolena, ale hlavně vypadnout do vlastního bydlení. Společné soužití není jednoduché ani s rozumnou tchýní, natož s nějakou megerou.  

Poradím

Vám: hrajte mrtvého brouka. A taky si vzpomeňte, jak by Vám lezlo krkem, kdyby Vám někdo do toho mluvil. A se mnou to asi tak špatné nebude, jako se tchýní. Nedávno jsme si brali děti na celodenní výlet a protože náš mladej nakrk snachu, zavolala nám a jela s náma.

Já mám výhodu, že mám dva syny,

takže mi nehrozí, že mě bude zeť pomlouvat. Přece jen si myslím, že zeť snáší tchyni hůř, než snacha. Mimoto, se taky snaží neradit, natož přikazovat "to musíš takhle".

...

 moc hezké.

Dnes se děti s rodiči, kteří nedokáží zpřetrhat pupeční šňůry vypořádávají tak, že se odstěhují hodně daleko. Ne na druhý konec vesnice, nebo do vedlejšího města, jak to bylo skoro pravidlem za komunitů, ale často rovnou do jiného státu, někdy změní i světadíl