Máte tam logické chyby. Největší je ta o ochranné době. To by mělo být nastavené spíš nějak takto:

Zaměstnanec nemůže dát výpověď v případě, že zrovna pracuje na státní zakázce, nebo má speciální kvalifikaci, kterou zaměstnavatel potřebuje a ve firmě není nikdo další se srovnatelnou kvalifikací. Takovou kvalifikací může být například nějaký certifikát, který firma potřebuje k plnění nějaké zakázky. Tím spíš, pokud získání certifikátu zaměstnavatel zaměstnanci zaplatil.

Zasloužená karma. Na to už jsem také ve svých blozích poukazoval. Viděl bych to ale takto, zaměstnavatelé i zaměstnanci by mohli dávat výpovědi bez uvedení důvodu.

Však to na konci píši. Nebo jsem to napsal nějak nejednoznačně?

Pratele, vypoved bez udani duvodu, je pracovni zavazek presne oznacen. Jste zamestnan jen docastne. (i kdyz v te funkci pracujete "X" let) Chcete-li znat duvody vaseho propusteni, musite mit smlouvu s zamestnavatelem. Ta smlouva musi mit tuto klausuli. Jinak je zde mnoho dohadovani.

Zase se dozadujete na state o reseni vaseho zivota. Kdy si konecne uvedomite sve postaveni ve svete. Prodavate sve umeni. Udelejte vse pro klid vasi existence presne, co je nutne. Nechate-li se najmout jako "nadenik", tak bude s vami nakladano.

Zamestnavatel ma firmu pro vydelek. Musi mit vse dano, aby vydelal. Take musi byt svoboden v cinosti, ma-li problem. Chcete-li zit v komunismu, nechte stat rozhodovat o vas a take o vaseho zamestnavatele. Vsichni vime, jak to dopadlo. A s kazdym kouskem papiru od vlady, je krok zpet tam, kde jsme uz byli.

Zasloužená karma. Zákoník práce je hrozbou pro naši konkurenceschopnost. Jen si představte, že zaměstnanec má výpověď běží mu lhůta. Co asi v té době může pro firmu přinést?

Tedy se vrátíme do 18. století?

V diskusích se vyskytují diskutéři, kteří tvrdí že za komunistů bylo líp. Těm bych aplikoval výpovědní lhůty jaké byly v té době. Sedm až devět měsíců.

Velebíš komunismus? Na nějakou lépe placenou práci zapomeň. Nikdo na tebe nebude čekat víc než půl roku.

I když ono by jim to asi bylo jedno. Stejně jsou to netáhla, která nepracují.

Souhlas a karma. Mnozí si níže v diskuzi pletou výpověď bez udání důvodů s hodinovou výpovědí a je hodně znát, že v jejich myslích je stále notně zakořeněné ono levičácké "chudák poctivý zaměstnanec a zlý buržoust fabrikant".

Tak za prvé, výpovědní lhůty a odstupné i při tomto zrušení důvodu stále zůstávají.

Při nadbytečnosti vás může zaměstnavatel vyhodit tak jak tak, takže se ptejme, proč by vás chtěl vykopnout jen tak z plezíru a s odstupným a pak za vás hledal náhradu. Leda jste lempl, kverulant, nebo záškodník.

V tom případě na vás může aplikovat několik způsobů: přidá vám tolik doplňující práce až odejdete sami, pošle vám tři vytýkací dopisy za porušování pracovní kázně a vykopne vás na hodinu bez odstupného a ještě vám pokaňká CV, nebo rozšíří požadavky vašeho místa o takovou technickou a zdravotní způsobilost, kterou nesplňujete. A pak letíte pro nesplnění podmínek pro výkon práce na straně zaměstnance, což už je zákonný důvod. Pokud je někdo 60+, stačí ho poslat k firemnímu doktorovi a on si už něco najde.

Za další, níže se mnozí zavzdušňují kvůli těhotným a starým zaměstnancům, prý nějaká spravedlnost, ochrana atd. Snad charita, ne?

Prosím vás, co je spravedlivého na tom, že polonemohoucí zabírá pracovní místo jinému zdravému uchazeči, dělá poloviční práci za plný plat a ostatní zaměstnanci za něho pracují a ještě ho ze své činnosti dotují? Proč bych já měl v práci tahat bedny za starého pajdu, který jen poposedává, a ještě se s ním dělit o svou mzdu (objem peněz na mzdy je daný a tudíž mi za práci navíc nepřidají) jenom proto, že dědek si nechce pokazit průměr na důchod a nenechá se přeložit na vrátnici? Proč bych měl dotovat svou prací těhotnou, která je tak vyčůraná, že si syslí průměrnou mzdu na to, aby měla půl roku hezkou mateřskou o litr vyšší, když pořídit si dítě je ekonomické rozhodnutí rodiny na 20 let dopředu?

Zákonný důvod výpovědi je byrokratická překážka, která se dnes obchází reorganizací, nadbytečností, ale nejčastěji dohodou tak jak tak

Zásadně nesouhlasím s výpovědí bez udání důvodu. Bez debaty ale souhlasím s tím, že bych zdůvodňoval svůj odchod od zaměstnavatele i já jako zaměstnanec. Aspoň jsem vždycky, když jsem výpověď dával já, tak činil.

To jste ale neměl taková striktní omezení, jako mají dnes zaměstnavatelé.

Celý život pracuji jako zaměstnanec. Nikdy jsem nebyl zaměstnavatelem. Přesto s výpovědí bez udání důvodu souhlasím.

Článek 26

odst. (1) Listiny: Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.

Takže důvod výpovědi na straně zaměstnance postačuje tento.

Jak píše kolega, zákony mají chránit slabšího a to je v určitých případech právě zaměstnanec. Levá ruka státu neví, co dělá prava. Na jednu stranu chce, aby lidi pracovali do 65-67 kdy už objektivně nemají takovou vykonost, jsou casteji nemocni. Na druhou stranu chce výpověď bez omezeni. Otázka za 10 milionů...kdo tedy první bude propuštěn? No prave takový zaměstnanec. Nebo těhotná...proč by ji zaměstnavatel držel místo? Nebo chronicky nemocní.

Propuštěn bude stejně, jen s lži o zvyšování efektivity atd.

Jinak si uvědomuji, že 50+ nevyhovují dnešnímu trendu mladých, perspektivních neználků.

Já pořád nechápu, kde je podle někoho problém s udáním důvodu? Na to prostě buď musíte bejt fašoun jak Ziegler a vyhazovat lidi za názor, vzhled a jeho přátele, nebo musíte mít problém obecně řídit firmu, když nemáte pro jednání žádný důvod.

Protože když je někdo lempl, dělá schválně pomalu, anebo rozeštvává lidi mezi sebou, nesnese se s kolektivem apod., musíte ho pracně vyhazovat skrze zástupné důvody, jak jsem popsal níže.

Ale pochopím, pokud je to na někoho přílišná makačka na bednu.