Levná ruská válka pomocí dezinformací

Spisovatel Ondřej Neff napsal v 80. letech sci-fi povídku Bílá hůl ráže 7,62. Pojednávala o tom, jak se lidé pomocí obrazu a zvuku měnili v mimozemšťany, kteří stejným způsobem dál šířili „infekci“. Ruské dezinformační útoky mají podobný mechanismus. Za pomocí videí a psaného textu vyrábí z běžných občanů nepřátele vlastního státu, udělat z nich ruské bojovníky nebo přesněji ruské zombie, kteří dál roznášejí ruskou nákazu ve společnosti.

Rusko staví na dlouhé historii praxe i teorie svých podvratných aktivit. V únoru 2013 vyšel v časopise „Vojensko-průmyslový kurýr“ článek Valerie Gerasimova, tehdejšího i současného náčelníka generálního štábu ruské armády, o koncepci hybridní války. Psal, že bojovým prostorem je lidská mysl, což znamená posun od přímého ničení nepřítele k jeho ovlivňování a vnitřnímu rozkladu, od války se zbraněmi a technologiemi ke kulturní válce, od války vedené konvenčními státními silami k „no-name“ oddílům a nestátních (teroristickým) aktérů, od tradičního bojiště k informačně-psychologickému vedení války „vjemů“, od války časově omezené ke stavu kdy hranice mezi válkou a mírem neexistuje (válka je mír a mír je válka), od přímého boje v reálném fyzickém prostředí k válce v lidském vědomí vedeném kombinací politických, ekonomických, informačních, technologických kampaní.

Ruský režim tyto teoretické zásady postupně uvedl do praxe a dnes proti nám jako zbraně používá demokracii, svobodu slova, ekologii. Pomocí (a)sociálních sítí „fouká do ohníčků“ a vytváří místní zombie, které dál šíří rozkol, pocit zmaru, poraženectví a nevíru v pravdu. Výsledky se dostavují díky tomu, že část lidí vnímá Rusko jako nepřítele svého nepřítele (vlády, systému) a proto jej považuje za přítele. Další část zasažených nedokáže kvůli své domýšlivosti rozpoznat, že hrají roli ruských „užitečných“ idiotů. To vše navzdory tomu, že Rusko postrádá „soft power“, prostě jakoukoliv civilizační přitažlivost a jako motivace ke škodlivému jednání vlastních občanů stačí „pouhá“ nenávist a zloba. Určitě i zde v diskusi bude pár ruských zombii. Stačí si přečíst pár příspěvků v diskusi pod články a člověk z toho proruského hnusu, vychvalování agrese má strach, že se sám začne měnit v Rusáka.

V podstatě se ale ze strany Ruska jedná o snahu „uplést z lejna bič“. Vědomo si své ekonomické, vojenské i technologické slabosti vůči Západu, usiluje o vyrovnání šancí jiným způsobem. Tak jako si David pořídil na Goliáše prak. Podle odhadu západních bezpečnostních služeb, pouze 15 procent výdajů ruské rozvědky slouží pro financování klasických špionážních operací a zbývajících 85 procent je určeno na aktivní ovlivňování nepřítele. Jedná se o velice efektivní strategii. Pro srovnání. Cena jednoho bombardéru Su-34 se pohybuje okolo 800 milionů korun. Přitom stačí chvilka, aby z něj byla hromada šrotu. Za takové peníze jde dlouhodobě provozovat trotlí farmy, zřídit bezpočet falešných účtů na asociálních sítích, nakoupit chudáky z rozvojového světa k diverzní činnosti v Evropě, přispět na činnost dezolátských spolků nebo politických stran, uplatit politiky, novináře a jiné osoby ovlivňující veřejné mínění. Z pohledu Ruska jde nepříteli způsobit diverzními operacemi za 800 milionů korun nesrovnatelně větší škody než jedním letadlem, a to skrytě, aniž o tom ví a bezpečně pro vlastní „jednotky“.

Válečný stratég a teoretik Carl von Clausewitz prohlásil, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky“, tedy jde o prosazování cílů násilím. Rusko, tam kde si netroufne poslat armádu, chce svých záměrů dosáhnout pomocí „tlampačů“. Dezinformační útoky mohou mít výsledky srovnatelné s klasickými bojovými operacemi. Od ukončení pomoci Ukrajině, odmítnutí vyzbrojování vlastní armády „nač F-35, Leopardy, obrněné transportéry, dejte ty peníze lidem“, přes nesouhlas s pomocí napadeným spojencům či vyvolání roztržky v NATO nebo Unii, až po vystoupení z těchto struktur a vyhlášení neutrality (rezignace na obranu).

Svatým grálem hybridní války je stav, kdy civilní obyvatelstvo nepřátelské země bude morálně i psychologicky zlomeno tak, že přejde „v míru“ na stranu Ruska. Dojde k volbě kolaborantského politického vedení a tím i k eliminaci armády daného státu. Nová politická garnitura podepíše zvací dopis a k obsazení daného území ruskými vojsky se odehraje bez jediného výstřelu.

Iluze, že žijeme s Ruskem v mírového stavu představuje obrovské bezpečnostní riziko. Vyhlašování války již není v módě, vždyť ani s Ukrajinou není Rusko, podle právních puristů, ve válečném stavu. Jsme s Ruskem ve válce a jeho dezinformační operace z lidí na Západě dělají Rusáky.

Putin ve svých vystoupeních občas odhalí způsob svého myšlení a strategii, v záplavě jeho lží se ale tyto důležité věci ztrácí. Po zahájení agrese proti Ukrajině prohlásil, že Západ není schopen vést dlouhodobou válku. Měl stoprocentní pravdu. To potvrzuje klesající podpora Ukrajiny, kdy televizní diváci sedící doma na gauči si přejí rychlé ukončení války, i když by to znamenalo, že Rusku zůstanou zabraná území a bude si s ní moci dělat co si zamane.

Maďarsko (člen Unie a NATO) se stalo zjevný ruský kolaborant, k němu se připojilo Slovensko a Rakousko se po volbách vydá na stejnou trajektorii. Americký dezolát zřejmě vyhraje na podzim prezidentské volby a bude na nejlepší cestě naplnit svá slova pronesená v kampani: „Ne, neochránil bych vás (spojence v NATO). Ve skutečnosti bych je (Rusy) povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí“. Nikdy mu nedojde, že USA dělají odolnými právě spojenectví. Nechápe, že Spojené státy a Unie dnes válčí na Ukrajině nejen s Ruskem, ale právě i s Čínou a neexistuje pro ně důležitější úkol než její obrana.

Prostě se nám krátí čas, než nás Rusko svou dezinformační válkou úplně rozloží. Neustále se bojíme eskalace a zaslepeni strachem nevidíme, že Rusko situaci eskaluje a my jej každým ústupkem, mlčením, omezením použití našich zbraní vybízíme, aby pokračovalo. Ukrajina musí dostat daleko větší vojenskou pomoc, zbraně dlouhého dosahu bez omezení jejich použití na ruském území, vyslání evropských vojáků jako instruktorů, techniků, nasazení letectva k prosazení bezletové zóny na Ukrajinou. Buď Ukrajině teď pomůžeme vojensky a přispějeme k změně současného režimu a fragmentaci Ruska nebo prohrajeme svoji budoucnost. Za pár let přijde tak jako tak horká válka s Ruskem a potom už nezbude než vybízet k „rozumu“ a házet přes palubu členy NATO.