Ať i zaměstnanec odůvodňuje svoji výpověď z pracovního poměru

Není něco shnilého v tomto státě, když dnes zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z kvalifikovaných důvodů a v opačném gardu, zaměstnanec může podat výpověď z pracovního poměru kdykoliv, a to bez uvedení důvodu?

Mezi režimem výpovědi zaměstnavatele a zaměstnance panuje velká disproporce. Proto je potřeba podmínky pro obě strany narovnat. Zákon by nově uznával následující důvody, pro které může zaměstnanec dát zaměstnavateli výpověď:

změna bydliště, kdy nové reálné (nikoliv pouze formálně zapsané) bydliště by bylo natolik vzdálené od místa práce, že by vylučovalo dojíždění, resp. náklady by přesáhly míru, kterou je možné po zaměstnanci spravedlivě požadovat; z toho plyne, že by nemohla výpověď uspět, pokud by chtěl zaměstnanec změnit zaměstnání v rámci vesnice, města případně „okresu“,

při změně zaměstnání z důvodu vyššího platu, kdy toto zvýšení by po odečtu nákladů na dojíždění muselo překročit 5 procent stávající mzdy v průběhu kalendářního roku,

pro nadbytečnost, kdy zaměstnanec by musel sám řádně doložit, že je zbytečný a jeho další zaměstnávání je pro zaměstnavatele neefektivní;

Za úpravu stojí zavést možnost výpovědi pouze mimo tzv. ochrannou dobu. Takže zaměstnanec by nemohl rozvázat pracovní poměr v pracovní neschopnosti, v těhotenství, v době mateřské či rodičovské dovolené nebo v průběhu výkonu veřejné funkce.

Nově by zaměstnanec musel uvádět důvody výpovědi a ty by podléhaly soudnímu přezkoumání pod hrozbou její neplatnosti v případě neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. V takovém případě by vznikl zaměstnavateli nárok na zaplacení náhrady dosavadního průměrného výdělku připadající zaměstnavateli od doby ukončení pracovního poměru na základě neplatné výpovědi.

Pokud se vám zdají tyto návrhy absurdní, tak si uvědomte, že dnes může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pouze z kvalifikovaných důvodů. V opačném gardu, zaměstnanec může podat výpověď z pracovního poměru kdykoliv, a to bez uvedení důvodu.

Narovnání podmínek pro obě strany je možné pouze dvěma způsoby. Dát zaměstnavateli šanci dát výpověď bez udání důvodu (tak jak ji dnes dává zaměstnanec) nebo vůči zaměstnanci uplatnit podobné restrikce pro výpověď pracovního poměru, jaká dopadají a zaměstnavatele.

Osobně preferuji přestat nutit zaměstnavatele hrát dosavadní absurdní divadlo na důvody výpovědi a do zákoníku práce zavést vůči zaměstnanci možnost výpovědi bez udání důvodu.