Rezidenční parkování do každé obce

V minulém roce bylo v Brně zavedeno rezidenční parkování. Místní (na základě formálně zapsaného bydliště) mají výhodu oproti „obyčejným“ lidem. Jedním z málo známých důvodů vzniku tohoto systému bylo přimět občany k přenesení bydliště do Brna. Podle rozpočtového určení daní, obce a města dostávají ze státního rozpočtu za každou „duši“ cca 10 000 korun na rok. Když někdo věnuje obci (školce) sponzorský dar 10 000 korun, všichni volají „ouááá“ a je právem obdivován. V každé obci jsou ale lidé, kteří mají bydliště mimo ni, konzumují služby, obec na ně nic nedostává a přichází tak o peníze. V Brně zjistili, že mimo město má zapsáno bydliště 35 000 lidí, takže magistrátu uniká 350 mil. korun. Další postup byl již nasnadě. Vycházel z praxí potvrzené úvahy, že zvýhodnění i sankce týkající se používání automobilů mají na občany obrovský účinek. Proto například při vymáhání dlužných alimentů existuje možnost exekučního zabavení řidičského průkazu. Proto rezidenční parkování.

Naše obec se také potýká s parkováním, i když díky úmorné a nevděčné snaze členů zastupitelstva je zde situace mnohonásobně lepší než v jiných obcích. Divočiny jako blokace komunikací, parkování na chodníku jsou vidět častěji ve městech než zde. Buďme na to hrdí. A pokud se někdo takto chová, většinou jsou to ti, co o obyvatelích malých obcí mluví s despektem jako o vesničanech a křupanech. Oni sami jsou ale „autokřupani“.

Odvetou za rezidenční parkování navrhuji zavést proti obyvatelům Prahy a Brna stejné opatření. Rezidenty s právem parkovat v obci (samozřejmě tam, kde to zákony dovolují) by byli všichni občané Česka s výjimkou Pražáků a Brňáků.  A to do doby, než třeba Brno vybuduje záchytná parkoviště (P+R) na okraji měst s dopravní napojením MHD pro dojíždějící za prací. Současně lze takto motivovat v obci zde „nezapsané“ občany ke změně bydliště a řešit tak situaci, kdy jí unikají prostředky z rozpočtového určení daní.

Zastupitelstvo v zájmu klidu v obci řeší parkování namísto represí budováním parkovišť. Nemuselo by. Pořád platí, a žádná obec není ve vesmíru výjimkou, že pokuta může být udělena za parkování na zelených plochách nebo v místech, kde nezůstane ponechán pro každý směr jízdy jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry, tedy dohromady 6 metrů.  (ust. § 25 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.). Náklady na stavbu jednoho stání začínají na 15 000 korunách, což dobře vědí všichni, kdo si parkování postavili za vlastní peníze.

Za obecní parkoviště se platí částka, která nepokrývá ani amortizaci či opravy dlažby. A to si někteří představují, že za tuto cenu jim zastupitelé budou dělat hlídače. Jako kdyby pronajímatel bytu v paneláku měl za svého nájemníka řešit, že na jeho rohožku dávají jiné partaje boty. Chodit s takovými požadavky na obecní úřad je opravdu nepatřičné.

Obec na stavbu parkovišť nedostává žádné dotace. Jde tak říci, že parkující na obecním budou až do doby zdražení dotováni z kapes těch, co řešili problém vlastními silami a za své peníze. Budiž, nic proti, jsme solidární, jednou ty, podruhé já.

Na zastupitelstvu se často projednává zřizování věcných břemen pro umístění kabelů (stavby rozvodů sítí) na obecních pozemcích. Většinou jde o zdánlivě nepodstatné 2, 3 metry. Co složitě řeší rozvodné firmy, s tím si jiní hlavu nelámou a obecní pozemky zabírají pro parkování, resp. falešné vjezdy. Ono opravdu nestačí mít do domu vrata (která nejsou ke všemu používána) a dovozovat z toho nárok na vybudování vjezdu, resp. právo stát na obecním pozemku nebo přes něj projíždět. Optimální postup je ten, že se souhlasem zastupitelstva (na veřejném zasedání a za úplatu) se zřídí věcné břemeno průjezdu, resp. i stání na obecním pozemku (je možné i právně jednodušší řešení). Potom by mělo následovat řízení na stavebním úřadě, kdy obec může ovlivnit skladbu povrchu vjezdu, ale i termín dokončení.

Ještě že obecní zaměstnanci udržují a sečou tato „privatizovaná“ parkovací místa, i když štěrk ničí sekačky a pro obec se tím vše prodražuje. Jenom si říkám, jak by se „privatizátoři“ divili, kdyby jim rozvodná nebo telekomunikační společnost „zapíchla“ bez ptaní na jejich soukromý pozemek sloup či zakopala kabel s tím, že není čas s někým debatovat a takhle se to vždycky dělalo. Případně by se dozvěděli: “Co furt máte s nějakými pravidly“.

Samostatnou podskupinou „záborářů“ jsou ti, co na obecním pozemku rozmísťují kameny, aby někdo náhodou nevjel na „jejich“ obecní pozemek. V minulosti byla dokonce k vidění na jednom místě páska s výzvou Neparkovat. Naprosto souhlasím a přimlouvám se za umísťování fyzických zábran proti divokému parkování, ale nemůže to dělat ten, komu pozemek nepatří a cpát kameny až do silnice.