Plno řečí o ochraně přírody, ale v sadu nesmíte mít útočiště pro zajíce

V sadu je z ořezaných větví vytvořeno několik hromad zabírajících 30-40 m2 t jednoho hektaru. Důvodem bylo, aby se měla kde schovat drobná zvěř. Pokyn státu zní, pokud chcete mrzkou dotaci, odstranit. 

V okolí naší vesnice jsou meruňkové sady, stromy mají stáří cca 40 let, klasické kmeny, typ sad krajinotvorný. Jde o svažitý terén, kde jsou terasy, tedy žádná rovina. V řádcích mezi stromy jsou z ořezaných větví udělané hromady cca 4x2 metry (3-4 na 1 ha). Důvodem bylo, aby v sadu měla drobná zvěř (zajíci, bažanti, ježci atd.) útočiště, stejně jako brouci, ještěrky, no prostě cokoliv živoucího. Předesílám, že nejsem myslivec.

Dozvěděl jsem se, že součástí výstupu v kontrolním protokolu Státního intervenčního zemědělského fondu (SIZF) je požadavek, aby tyto útočiště byla odstraněna, protože „celá plocha ovocného sadu musí být …zemědělsky obhospodařována“. Takže krajinné prvky na 1 ha (10 000 m2), které zabírají 30-40 m2 (tj. z 1 ha 0,4 %) nejsou přípustné. Přitom by byly obrovským přínosem pro přírodu. 

 Jako slepička hledající vodičku jsem se obrátil na ministerstvo zemědělství (MZe) a jeden z referentů mi velice vstřícně poradil následující varianty:

• požádat pobočku SZIF, zda se hromady-útočiště (je to cca 40-50 m2, tj. 0,4-0,5 %) nedají vpravit do tolerance měření rozsahu zemědělského půdního bloku (ZPB),
• požádat pobočku SZIF, aby vyňali těch 40-50m2 z dotační plochy, celkový objem dotace bude v podstatě se zachován, jen ubude pár „haléřů“.

Současně uvedl, že navrhne ze své pozice referenta, aby se věc uvnitř MZe začala řešit koncepčně. Tedy aby podobná útočiště byla započítána do výměry k dotaci. Varoval ale, že proces však může trvat měsíce. Konstatoval, že nedokáže vzhledem ke své referentské pozici ani zaručit, zda se vůbec na nějaké změně začne pracovat, zda se to potáhne roky či desítky let, či se tak jako tak utopí v bažině byrokracie.

Celý příběh ukazuje, jak pravidla dotací ovlivňují kvalitu krajiny a pokud v tomto případě nebude přímo v předpisu uvedeno „….x m2 z 1 ha obhospodařované půdy může být upraveno na útočiště zvěře….. a tato plocha se počítá do plochy podléhající dotaci“ a tedy dokud SZIF bude psát do protokolů podobné pokyny k likvidaci přírodě prospěšných útočišť, tak se nic nezmění. Naopak, součástí dotačního předpisu by mělo být povinné zřízení útočišť včetně hadníků a ještěrníků. Co se týká běžné zemědělské krajiny, k určité rozloze půdního bloku by měla náležet i určitá rozloha remízků, mezí, stromořadí, stabilních okrajů polí (žádné rozorávání po 1-2 letech) a jejich zřízení by mělo být nikoliv trestáno, ale dotacemi podporováno. Samozřejmostí je, aby tyto krajinné plochy byly osvobozeny od daně z nemovitostí. Jsou i další problémy. Pomocí GPS měření by šlo omezit nevhodné využívání svažitých pozemků a kontrolovat střídání plodin. Zemědělci z 80 % hospodaří na pronajatých polích a podle toho vypadá jejich „vymrskávání“. Stát by měl proto pomoci 3,2 mil. vlastníků s dohledem nad udržováním její kvality na začátku a na konci pronájmu.

Doporučuji jednu věc. Klekněte si a podívejte se v dubnu na zem do míst, kde je naseto obilí (kukuřice) nebo jakákoliv jiná kulturní plodina. Myslíte, že tam uvidíte nějaký život, nějaký hmyz? Jde o zelenou poušť. Život se odehrává v keřích, příkopech a okrajích polí.

Ještě malé doplnění. Logika, že na pozemku je třeba vše „zplanýrovat“ vede také ke klučení keřů kolem cest mezi poli, vinicemi, sady …. Vyřezat, spálit, všude bude tráva. Jenže, zvířátka, zajíci, bažanti, brouci se nemají kam schovat, kde hlavu složit. Přesně takhle to v katastru naší obce proběhlo. 

V médiích běží informace o sporech ohledně rozdělení desítek miliard korun dotací Evropské unie na rozpočtové období 2023-2027. Pro ty, kteří hledají bližší informace, doporučuji zadat do vyhledávače Zelená zpráva. Jde o každoroční detailní finanční (celkové podpory jsou zde vyčísleny do poslední koruny) a komoditní zprávy sestavované MZe na základě metodiky OECD (dávno před vstupem Česka do Unie), kterou bere na vědomí Poslanecká sněmovna. Do zemědělství jde 25 mld. korun z rozpočtu Česka a 45 mld. korun z rozpočtu Unie při celkovém počtu zemědělců v prvovýrobě 82 000. Je to s podivem, ale kromě sebe jsem ještě neviděl nikoho, žádného novináře, kdo by čerpal informace ze Zelených zpráv.

Původní návrh rozdělení unijních peněz připravený vládou Andreje Babiše v současnosti doznal změn ve prospěch menších zemědělců. Stojí proti sobě Agrární komora ČR a Zemědělský svaz sdružující velkoagrobarony a Asociace soukromého zemědělství, zastupující drobné farmáře. Úpravy vítají i ekologové. Významná částka má směřovat do ekologického zemědělství, které mohou aplikovat všechny podniky bez rozdílu velikosti. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly upravený návrh bude „více podporovat ochranu vody, půdy a pestřejší krajinu“. Všichni mají plná ústa ochrany přírody, gigantické plány a přitom stačí tak málo. Krůček po krůčku.