Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sešívané potěšení

Výjimečně jsme u nás doma měli vzorně uklizeno. A napadlo nás s Týnkou, že nafotíme patchworkové deky a přehozy, bez kterých si naši domácnost už ani neumím představit. A že vám o každém kousku něco prozradím…

 

1. Moje první potěšení

První veliký patchwork jsem šila na manželskou postel, než se nám narodil Jáchym, a zlikvidovala přitom šicí stroj. Chtěla jsem, aby můj syn měl doma něco hezkého a barevného – inspirovaly mě obrázky H. Zmatlíkové z Dětí z Bullerbynu a předsádka z knih o Kocouru Vavřincovi. Máme ho jedenadvacet let – je pospravovaný, mnoho čtverců jsem musela vyměnit. V současné době slouží jako závěs v mém pokoji.

Šít patchworkové deky mě naučila moje maminka. Viděla je v nějakém časopise a dočetla se tam (bylo to v dobách normalizace), že tuhle techniku vynalezly chudé anglické venkovanky, které neměly peníze na deky a přehozy, proto je začaly šít z bavlněných zbytků. A protože u nás doma také nebylo peněz nazbyt, maminka to zkusila – a všichni jsme si patchwork zamilovali.

Patchwork je technika velice stará, znali ji už ve staré Číně. V Anglii se skutečně rozšířila v 17. století, ale nepoužívaly ji jen anglické venkovanky – složité a krásné patchworkové přehozy zdobily i šlechtická sídla. A velkou oblibu získal patchwork i v Americe.

Já, vyučena maminkou, jsem se nikdy do složitých obrazců nepouštěla. Vždy jsem si vystačila se čtverci a obdélníky. Látky střádám – kdykoli nás omrzí stará košile či šaty, zbavím oděv zipů a knoflíků, uložím a čekám na příhodný čas. Pak, většinou o vánočních prázdninách, koupím jednu až dvě základové látky a začnu stříhat čtverce. Když jich mám dostatečné množství, pustím se do výroby - nejdříve sešiji ze čtverců dlouhý pruh, potom druhý. Pak první dva pruhy sešiji k sobě, čtverce samozřejmě musí ladit. Pak přidám třetí pruh, čtvrtý…

 2. Psí deka

Tenhle patchwork jsem šila v rychlosti a trochu ho odbyla. Jen jsem plácala barevné zbytky na starou deku. Máme ho v kuchyni na dvojkřesle a večer ho vyhrnujeme nahoru, naše Maggie na tom křesle v noci spí. Někdy zapomeneme vyhrnout – pak musím našít novou záplatu, protože Maggie má ostré drápky.

Když je svrchní vrstva z barevných čtverců dostatečně veliká, je nutné podložit patchwork starší bavlněnou látkou a svrchu prošít entlovacím stehem. A pak už záleží na tom, jaké mám s patchworkem úmysly – jestli z něj bude povlak, přehoz nebo závěs… ostatně podívejte se sami, když už jsem vás pozvala k nám na návštěvu...

3. Týnina deka

Kristýna i Jáchym mají každý svou deku. K té Týnčině ještě patřil barevný kapsář – nejdříve měla růžový s princeznou a sešívaným palácem, potom podědila po Chumovi vlak s barevnými vagóny (došívala jsem čtverce tak, aby ladily k dece). Teď oba kapsáře odpočívají ve skříni a čekají na vnoučata. A Týnka už si bude zdobit svůj pokojíček sama. Šít jsem ji naučila.

4. Sukně jako terapie

Když se se mnou v mládí rozešel nějaký chlap, vždycky jsem ušila sukni a pojmenovala ji po něm. Tyhle dvě sukně jsem šila v podobné situaci, jednu pro sebe, druhou pro Týnu – ale byla jsem při práci docela veselá.

5. Manželská deka

Veliký povlak na manželské dvoulůžko. Teď ho občas používá Týnka na druhou postel ve svém pokoji – ale třeba se povlak jednou zase dočká své původní funkce.

6. Pánský styl

Chum má deku z obdélníků a v poněkud tmavších barvách. Až si bude zařizovat svou domácnost, přibalím mu ji do kufru. Jinak toho ode mě moc nedostane. 

7. Modré hnízdo

A to je můj poslední výtvor. Přehoz a současně povlak na velikou deku. Moje měkké modré potěšení. Tady je mi nejlíp. Tady sním své modré sny.

Teď mě napadá, že jsem si do hnízda měla nastlat všechny své modré polštáře. Ale Chum i jeho úžasná Elis právě odešli na filmovou noc a já neumím vkládat fotky do blogu. Proto vám přeji pěkný večer a dobrou noc. Snad se vám u nás líbilo.

V krabicích se mi zase nastřádaly štůčky veselých látek. Už se těším na vánoční prázdniny. Komu bych tak ušila další barevnou deku...

 

Autor: Veronika Valíková Šubová | sobota 9.11.2013 18:12 | karma článku: 20,65 | přečteno: 901x
  • Další články autora

Veronika Valíková Šubová

Ošklivost je krása, lež je pravda a nová Miss Alabama.

Hitem internetu posledních dní se stala stopadesátikilová Miss státu Alabama Sara Millikenová. Snad proto, abychom si zvykali na svět, v němž abnormalita je nazývána normalitou a krása ošklivostí.

14.6.2024 v 12:40 | Karma: 36,37 | Přečteno: 1183x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Jak jsem kupovala Cinzano

Tak jsem po několika letech zase v Uherském Hradišti, tedy kousek od něj. Dostala jsem jako dárek nocleh v jednom krásném velkém domě, abych nemusela řešit hotel. Málokde je mi lépe než v této části Moravy.

30.5.2024 v 0:05 | Karma: 17,22 | Přečteno: 690x | Diskuse| Ona

Veronika Valíková Šubová

Kde se vzalo tolik nenávisti?

Odpověď se dnes snaží najít mnozí politici, novináři, mdiální mágové. Proč je společnost rozdělená? Kdo štve lidi proti sobě?

17.5.2024 v 21:10 | Karma: 39,26 | Přečteno: 1908x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Pravidla randění podle babiček

Nějak mi ty sexuální kauzy a skandály celebrit posledních let nejdou na rozum. Zdá se to jenom mně, že se některé slečny chovají značně rizikově?

7.5.2024 v 21:13 | Karma: 32,35 | Přečteno: 1135x | Diskuse| Společnost

Veronika Valíková Šubová

Ještě slůvko o Markétce, Laře a Taťjaně...

Malý dodatek k velké aféře. Literatura je můj domov, literární postavy moji bratři a mé sestry. Píšu o tom mnoho let.

25.4.2024 v 12:50 | Karma: 18,76 | Přečteno: 698x | Poezie a próza
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

Pravda o střelbě na fakultě. Unikátní rekonstrukce, vrah přišel ve 13:23

17. června 2024

Premium Pravda o střelbě na filozofické fakultě se vynořuje postupně a některé detaily jdou proti tvrzením,...

Bude von der Leyenová ve funkci pokračovat? Lídři EU se na první schůzce neshodli

18. června 2024,  aktualizováno 

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování...

Jinudy prchat nelze. Kde je poslední otevřená brána do svobodné Ukrajiny

18. června 2024

Premium Na více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linii mezi Ruskem a Ukrajinou se nachází poslední...

„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé

18. června 2024

Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...

Česko vyzývá EU, aby omezilo ruské diplomaty. Špionománie, hrozí Kreml odvetou

17. června 2024  22:20

Pokud EU omezí pohyb ruských diplomatů, přijme Moskva odvetná opatření. Vyplývá to z vyjádření...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 464
  • Celková karma 30,13
  • Průměrná čtenost 1667x
Češtinářka a spisovatelka, tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL

Knihy:

Soukromý nebe (2004)  - pohádka o jedné krásné porodnici, rizikových těhotenstvích a lásce v mnoha podobách. A o Čaroději Gralovi, který v té porodnici pomohl mnoha budoucím maminkám.

Češtinářky 1. 9. 2022

Češtinářky jsem psala od roku 2014 do roku 2021. Snad je to román o českém školství, učitelích studentech a literatuře. A témata? Zásadní - láska, přátelství, souboj jedince s mocí a systémem a reakce nadřízených (mobbing a bossing)... V knize si nejvíc cením hovorů o literatuře ve třídách - ani jsem si nemusela moc vymýšlet, moji bývalí studenti vědí. Nejvíc jsem se bála při psaní kapitol o čertech a ďáblech a při učitelských poradách. Nejvíce jsem hlídala slůvka při rozhovorech s Čarodějem. A nejvíc jsem se nadřela při komponování věrohodné Kristovské paralely. Inspirací k ní mi byl skutečný příběh z jednoho gymnázia na Moravě.

Dost jsem si vymýšlela. Ale situaci v českém školství jsem snad zachytila podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. 

Kdo se odchyluje, musí často z kola ven. Boj se systémem bývá fatální. A v posledních letech se to zhoršuje...

Moje stránky:
https://www.cestinarky.cz/

mail: ver.valikova@seznam.cz